Čarovný mlýn

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Potravinářský
Stav: Stavební úpravy
památkový katalog
Adresa mapa
Pustověty 7
270 23 Křivoklát
Rakovník
50° 3' 19.3'', 13° 48' 51.9''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Provoz mlýnu byl ukončen v roce 1950, od té doby chátral. Tristní stav vydržel do roku 2008. Tehdy do nepořádku, prachu a pavučin přišla nová majitelka Karolína Leitnerová, natáhla montérky a začala mlýn měnit k lepšímu. Nadšená majitelka opravuje mlýn postupně.  V prostorách mlýna se také věnuje výrobě domácího mýdla a dalších produktů.

Časová osa

2012 V roce 2012 byl mlýn vyhlášen kulturní památkou.
2008 Stavební úpravy

Tristní stav vydržel do roku 2008. Tehdy do nepořádku, prachu a pavučin přišla nová majitelka Karolína Leitnerová, natáhla montérky a začala mlýn měnit k lepšímu. Nadšená majitelka opravuje mlýn postupně. Hodně věcí dělá Karolína kvůli napnutému rozpočtu sama. Vláčí materiál, tahá palety s dlažbou, sbíječkou dělá průrazy do tlustých kamenných zdí a nebrání se ani pomocným zednickým pracím, například štukuje. V prostorách mlýna se také věnuje výrobě domácího mýdla a dalších produktů, které je možné zakoupit, viz odkazy níže. [2]
1950 Prázdný

Josef Varyš ml. se již mlynářské činnosti nevěnoval (pracoval v zemědělství), navíc veškeré, byť malé naděje na obnovení provozu byly ukončeny v roce 1950, kdy Pustovětský mlýn musel ustoupit velkomlýnu v Čisté, a tak jako mnoho dalších v okolí, byl definitivně uzavřen. Mlýnský náhon byl zasypán a stržen přístavek lednice, další úpravy ale na mlýně provedeny nebyly, takže se dodnes zachovalo téměř všechno původní technologické zařízení.[1]
1945 Po válce se Josef Varyš snažil o obnovení mlynářské živnosti v původním rozsahu, ale bezúspěšně. Nepřízeň nového režimu a nemoc a smrt jeho ženy pak vedly i k brzké Varyšově smrti (v r. 1949).[1]
1941 V listopadu 1941 byl mlýn na příkaz nacistů zapečetěn a ukončeno mletí.[1]
1939 Velkou ránu uštědřila mlýnu jarní povodeň v roce 1939, neboť byl poničen jez a mlynář Varyš neměl na opravu dostatek finančních prostředků. [1]
1929 Po smrti Jarolíma Kučery v r. 1929 přešla polovina mlýna na jeho dceru Marii a vnuka Josefa Varyše ml., o mlýn se fakticky ale staral jeho zeť Josef Varyš st. jako synův poručník. Přes tíži doby (hospodářská krize) se snažil udržet mlýn v provozuschopném stavu.[1]
1903 V roce 1903 byla vodní kola nahrazena Francisovou turbínou.[1]
1887 Helena Hejdová se roku 1887 provdala za Jarolíma Kučeru z Městečka, jehož otec Josef Kučera zaplatil dluh 3000 zlatých, který na mlýně vázl. Za to na něj byla převedena polovina mlýna. V této době mlýn nejvíce prosperoval. Jarolím mlýn stále zdokonaloval. Za jeho života byl přestavěn na tzv. umělecký, byla vyměněna střecha (r. 1910), zakoupena válcová stolice (stolice Ganz v r. 1923) a další stroje (např. loupačka Opitz). [1]
1879 Josef Hejda zde působil se svojí manželkou Marií, rozenou Vyskočilovou z Kostelíka, až do roku 1879, kdy umírá. Po něm zdědila mlýn jeho jediná a tehdy nezletilá dcera Helena Hejdová (1866-1919). [1]
1850 Vznik

Pustovětský mlýn čp. 7 postavil v roce 1850 tesařský tovaryš Josef Hejda. Po svém otci zdědil na daném pozemku domkářské stavení, které z větší části strhnul a postavil místo něj nový mlýn. Z původní stavby se dochovaly sklepy s plackovou klenbou pravděpodobně z 18. století.[1]

Články

11. července 2016
Koupila starý mlýn u Křivoklátu. Neměl záchod, koupelnu ani vodu
[2]
23. listopadu 2015
Tip na vlastnoručně vyrobený vánoční dárek: Domácí mýdlo potěší každého! - Proženy
31. července 2012
Čarovný mlýn v Pustovětech má šanci se stát oblíbeným cílem turistů | Region

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty Rendy aktualizováno: 25. listopadu 2020

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.