Dvůr Starý Knín s tvrzí

1989 Prázdný

Po revoluci se zchátralý statek vrátil do majetku Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Špýchar zůstal ve vlastnictví města.

1949 Používaný

V letech 1949-1983 byl statek sídlem hospodářského družstva.

1669 Používaný

Petr Arnošt z Mitrovic celý statek roku 1669 prodal pražskému konventu křížovníků s červenou hvězdou za 32.500 fl..[1]

1647 Používaný

Štěpán z Mitrovic zemřel již roku 1647, majetek získal jeho bratr Petr Arnošt z Mitrovic. [1]

1635 Používaný

Po smrti Turečka roku 1635 připadl Starý Knín Štěpánovi z Mitrovic, jednomu z jeho četných synů, Štěpánovi. Tureček odpočívá v kostele Staroknínském před velkým oltářem.[1]

1601 Na počátku 17. století vyženil Starý Knín Václav Vratislav z Mitrovic přezdívaný Tureček (o jeho dobrodružných osudech v tureckém zajetí se rozepisuje A. Sedláček). [1]

1596 Jan zemřel roku 1596, statek odkázal manželce Lidmile. Paní Lidmila vládla na Kníně asi pět let. Na ni upomíná pěkná křtitelnice ve Starém Kníně, ozdobená znaky a nápisy jména jejího, Vácslava mladšího z Mitrovic, Lidmily Ježovské z Lub, Vácslava staršího Počepického z Počepic a Jakuba Zhudovského z Hyršova, kteří na toto bohumilé dílo přispívali. [1]

1583 Roku 1583 přikoupil vsi Kříšov a Hněvsín s několika rybníky. Tehda byl hejtmanem kraje Podbrdského a JMC. radou a nazýval se potom Janem nejstarším. Ženat byl dvakrát, poprvé s Annou z Hyršova, kteráž zemřela r. 1561 v neděli provodní (13. dubna) a pohřbena jest v kostele Staroknínském. Druhá manželka byla Lidmila z Týna, paní velice nábožná. Děti měl Petra mladšího, který zemřel před ním a Annu, která se vdala za Vácslava nejstaršího Vratislava z Mitrovic a zemřela neznámého roku ve středu po květné neděli. [1]

1578 Jan mladší Ježovský z Lub roku 1578 přikoupil vsi Zduchovice, Hřimeždice, Vesce a Velkou řekou Vltavou.[1]

1554 Od roku 1554 vlastnil tvrz Jan mladší Ježovský z Lub. Tento pán časté měl neshody a kyselosti s Novo-knínskými, čemuž pro blízkosť obou osad nesnadno ujíti bylo. Jan Barták, soused Knínský, zlobíval ho tím, že na panských gruntech tenata na podsed lícel a zajíce honil. Jiné pře byly o potok a lovení v něm. Když jednou Jana v Kníně nebylo a bratr jeho Otík ryb v potoce naloviti chtěl, přišel Vácslav Lizma, prymas Knínský, s perkmistrem a sousedy, sekerami, motykami a palicemi ozbrojenými, a ryb loviti nedali.[1]

1551 Používaný

Od roku 1551 patřila tvrz Adamu Myslíkovi z Hyršova, měštěnínu Nového města Pražského.[1]

1510 Vznik

Již ve 12. století existoval ve Kníně přemyslovský knížecí dvůr. Později se stal samostatným zbožím, roku 1321 jej vlastnil Štěpán z Tetína. Roku 1364 se zde jako majitel uvádí Frenclín z Obořiště. Zřejmě někdy ke konci 14. století zde vznikla tvrz, v blíže neurčené době došlo také k rozdělení Knína na dvě části, ves Starý Knín a městečko Nový Knín. Starý Knín drželi na počátku 16. století Dobešové z Vesec, za nichž je také roku 1510 poprvé zmíněna naše tvrz. [1]