Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.
4/2020
Na prodej
Zámek dále na prodej přes realitní kancelář, viz galerie.
4/2019
Na prodej
Zámek na prodej přes realitní kancelář, viz galerie.
2018
Na prodej
Majitel zámek prodává, viz webové stránky zámku.
[2]
1989
Prázdný
Ani po roce 1989 nemělo město finance na udržování této památky a tak jej prodalo soukromému majiteli.
[3]
1945
Od konce 2. světové války zámek postupně chátral.
[3]
1929
Roku 1929 byl zámek uznán památkovým úřadem za historickou památku a současně byly v zámeckém objektu provedeny některé drobnější úpravy jako položení parketových podlah či obnovení starých rokokových ornamentů.
[1]
1924
Roku 1924 byl proveden československou státní památkovou péčí stručný popis zdejšího zámku, v němž se poukazuje zejména na jeho vnější vzhled, ozdobný sál ve východním zámeckém křídle a park s pěknými starými stromy a majitel je žádán, aby zámek, zámecký park i pozdně barokní letní zámeček v Terezíně nad Albeří udržoval v dobrém stavu a změny prováděl pouze se svolením státního úřadu.
[1]
1914
Od 2. října 1914 do 15. listopadu 1918 byl v prvním poschodí zámku umístěn vojenský lazaret. Také čsl. vojenská posádka, čítající 800 mužů, pobývala v prosinci a lednu 1918-19 na zdejším zámku.
[1]
1909
Posledním majitelem zámku byla od roku 1909 židovská rodina Bruno Kerna, majetek jim však byl vyvlastněn.
[1]
1834
V roce 1843 byly odstraněny zbytky druhého poschodí starého zámku a zasypány příkopy a parkán. V druhé polovině 19. století se v zámku nacházela též tkalcovská škola a byt jejího ředitele (ke škole byly na severní straně upraveny zvláštní schody), mateřská škola a hospodářské úřady.
[1]
1817
V roce 1817 zámek koupil Antonín Hochberg z Henersdorfu, který nechal postavit klasicistní tzv. nový zámek, jehož budova při pohledu z náměstí zakrývá starý zámek. Další majitelé se rychle střídali.
[1]
1810
Poškozený zámek v roce 1810 koupila hraběnka Terezie Trauttmansdorffová.
[1]
1807
Posledním majitelem z rodu z Fünfkirchenu se stal hrabě František z Fünfkirchenu, který panství roku 1807 prodal pražskému měšťanovi Ignáci Roubalovi, který nechal ze zámecké budovy vytrhat mnoho kovových součástí, což vedlo k nutnosti strhnout druhé poschodí.
[1]
1774
Stavební úpravy
Po dalším požáru roku 1774 hraběnka Antonie z Fünfkirchenu nechala zámek obnovit jen zčásti.
[1]
1691
Po smrti Jana Jáchyma Slavaty panství zdědil mladší bratr František Leopold Vilém Slavata, který však zemřel bezdětný roku 1691. Posledním dědicem se tak stal Jan Karel Jáchym Slavata, který byl karmelitánským mnichem a o dědictví neměl zájem. Bystřici proto zdědil svobodný pán Jan Leopold z Fünfkirchenu, který byl synem Kateřiny Terezie, rozené Slavatové. Za Fünfkirchenů zámek roku 1691 znovu vyhořel, ale opět byl obnoven.
[1]
1682
Roku 1682 na panství přešlo na bratra Ferdinanda Viléma, Jana Jiřího Jáchyma Slavatu.
[1]
1651
Adam Pavel Slavata zámek opravil po požáru města v roce 1651. Po něm panství přešlo na Ferdinanda Viléma Slavatu.
[1]
1626
V roce 1626 Bystřici převzal syn Lucie Otilie hrabě Adam Pavel Slavata.
[1]
1615
Roku 1615 panství koupila za 125 tisíc kop míšeňských Lucie Otilie Slavatová, rozená z Hradce a provdaná za Viléma Slavatu z Chlumu.
[1]
1607
Radslavovi z Vchynic a Tetova v roce 1607 zámek spolu s částí města vyhořel, ale během tří let byl opraven v renesančním slohu.
[1]
1602
Lidmila krátce před svou smrtí v roce 1602 Bystřici prodala Radslavovi z Vchynic a Tetova.
[1]
1593
Oldřich Felix už v roce 1593 Bystřici vyměnil s Lidmilou z Lobkovic za její díl bílinského zámku, Ročova a opouštěné Pravdy.
[1]
1590
Jan starší z Lobkovic zemřel roku 1590 a novým majitelem se po vyrovnání s dalšími dědici stal Jiří Popel z Lobkovic, který bystřické panství téhož roku prodal Oldřichu Felixovi z Lobkovic za sedmdesát tisíc kop českých grošů.
[1]
1575
Poručníci Juliuse panství prodali Janovi staršímu z Lobkovic, který za město se zámkem, tvrzí Chlumcem, několika dvory a dvaceti vesnicemi zaplatil 95 tisíc kop míšeňských.
[1]
1572
Po Vilémově smrti v roce 1572 panství zdědil jeho synovec Julius Krajíř z Krajku.
[1]
1564
Jan Krajíř z Krajku zemřel již v roce 1564 a Vilém postupně získal dědické podíly svých bratrů.
[1]
1554
Z pěti synů Volfa Krajíře z Krajku Bystřici zdědili Jan a Vilém Krajířové z Krajku.
[1]
1491
Bystřické panství připadlo Konrádovi, který po roce 1512 žil častěji na zámku v Brandýse nad Labem, a Bystřici přenechal svému bratrovi Volfu Krajířovi z Krajku, který zastával funkce nejvyššího kancléře a do své smrti v roce 1554 také nejvyššího purkrabího.
[1]
1489
Lipoltovým nástupcem se stal jeho syn Volf Krajíř z Krajku, který měl pět synů, z nichž Bystřici roku 1489 převzali Jiří a Konrád Krajířové. Volf však žil v na bystřickém zámku až do své smrti v roce 1491.
[1]
1420
Podruhé byl hrad s městem dobyt a vypálen Janem Žižkou na počátku husitských válek v roce 1420. Krajířové je nechali opravit.
[1]
1381
Landštejnské panství s Bystřicí získal Konrád Krajíř z Krajku, jehož potomkům patřilo až do roku 1575. Konrádův syn Lipolt vedl spory s Rožmberky a pány z Hradce, a proto Jan mladší z Hradce město i hrad Bystřici dobyl a vrátil je zpět až po uzavření příměří roku 1405.
[1]
1341
Vznik
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1341.
[1]
