Labská bouda

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Ubytování
Stav: V rekonstrukci
Adresa mapa
část obce Bedřichov 31
54351 Špindlerův Mlýn
Trutnov
50° 46' 12.9'', 15° 32' 46.1''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Labská spol. s r.o. (katastr)
Architekt: Říhák Zdeněk

Architektonický / technický popis

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

11/2018 V rekonstrukci

Labská bouda je od 1.11.2018 uzavřena a to po celou zimní sezónu 2018/19. Po tuto dobu se budou zkvalitňovat a modernizovat vnitřní prostory. Na jaře bude Labská bouda znovu otevřena. [5]
4/2018 Používaný

Majitelé plánují rekonstrukci opláštění. V předchozích letech už zrekonstruovali čističku a došlo i na výměnu zastaralých rozvodů, včetně vybudování nového topného systému. Návštěvnost roste, loni v restauraci a bufetu obsloužili asi 100.000 lidí a evidují 6000 lůžkonocí. Oproti roku 2016 šlo o patnáctiprocentní růst. Roční náklady na provoz jsou přibližně sedm milionů korun. [4]
2015 Majitelé Luční boudy Klára Sovová a Stanislav Beneš koupili i Labskou boudu.[3]
2012 Boudu provozuje jako nájemce na dobu neurčitou Jiří Holeček. Podle zprávy z léta 2012 se Jiří Holeček ale nedohodl s majitelem boudy na ceně za odprodej boudy a proto z ní k 1. srpnu 2012 odešel a dále ji bude provozovat dosavadní majitel Martin Pumr. Počátkem listopadu 2012 přinesly agentury zprávu o uskutečněném odprodeji areálu Martinem Pumrem kyperské firmě Salvato Holdings Limited. Společnost AEZZ Kláry Sovová a Stanislava Beneše získala Labskou boudu do pronájmu.[2]
7/2011 Používaný

V červenci 2011 se majitel Labské boudy rozhodl odstoupit od neúspěšných jednání se státem. Ministerstvo životního prostředí tehdy také prohlásilo, že v době hospodářské krize nebude platit desítky milionů na odkoupení stavby. [2]
2011 K záchraně

Na jaře 2011 byla cena již snížena na 30 milionů, ministerstvo životního prostředí o zbourání tehdy podle svého prohlášení pořád jednalo.[2]
2007 K záchraně

2. listopadu 2007 se v médiích objevila zpráva, podle níž správa Krkonošského národního parku navrhla Ministerstvu životního prostředí ČR, aby stát hotel odkoupil a následně zlikvidoval (zboural), za případného finančního přispění Evropské unie. Vlastník za hotel požadoval 43 miliónů korun, správa KRNAP hodlala vyjednat nižší cenu. Mluvčí ministerstva Jakub Kašpar tehdy připustil, že by ministerstvo akci mohlo zaplatit, ale s příspěvkem EU nepočítá.[2]
1998 V rekonstrukci

Beton začal vlivem extrémních horských podmínek odpadávat. V letech 1998–2004 proto prošla rozsáhlou rekonstrukcí asi za 15 milionů Kč, při níž byly odstraněny konstrukce lodžií, stavba byla nově opláštěna a zateplena, plošné prosklení restaurace bylo nahrazeno běžnými okny a interiér zmodernizován.[2]
1996 Do roku 1996 byla ve správě státního podniku Krkonošské hotely (Interhotely Krkonoše); od roku 1996 je jejím vlastníkem dopravní společnost Pumr & Ryba z Lázní Bělohrad.[2]
1969 Používaný

V roce 1969 byla znovu vystavěna do dnešní kontroverzní podoby. Základní kámen betonového monolitu byl položen 12. června 1969. Stavba trvala 6 let, slavnostním otevřením nevzhledného kolosu dne 15. listopadu 1975 byla zahájena zimní sezóna.[1] Budova je umístěna ve svahu: hlavní vchod je v úrovni nejvyššího podlaží. Hotel má 79 pokojů, kapacitu 120 hostů. Jeho součástí jsou mimo jiné dvě restaurace, nabízí široké sportovní vyžití a též připojení k internetu. Objekt má vlastní úpravnu pitné vody a kotelnu na lehké topné oleje, garáže pro služební vozidla a několik výtahů.[2]
1965 Prázdný

6. listopadu 1965 bouda vyhořela do základů. Oficiální příčinou požáru bylo neopatrné zacházení s otevřeným ohněm při opravě boudy. [1]
1938 Před druhou světovou válkou i za války už zase byla v německých rukou Wolfganga Hahna (1938) a Gerdy Hahnové (1942). [1]
1918 Po roce 1918 byla Labská bouda, stojící na Harrachovském panství, podobně jako mnohé jiné vyvlastněna. Novým nájemcem se stal Bedřich Hloušek.[1]
1913 24. března 1913 (pondělí Velikonoční) se v okolí boudy odehrál tragický lyžařský závod, při kterém zahynuli závodník Bohumil Hanč a divák a Hančův přítel Václav Vrbata. Celá událost je dodnes zastřena tajemstvím. Ani důkladné policejní vyšetřování nevneslo do události jasné světlo, rozhodující dobu asi devadesáti minut se nepodařilo zrekonstruovat. [1]
1900 Na začátku léta 1900 zahájil Lambert Erlebach již svou třiadvacátou sezónu na Labské boudě. Během svého zdejšího působení se etabloval do úřadu opravdového otce hostitele. V tom roce již bouda nabízela pohodlný nocleh více než stovce milovníků hor. [1]
1889 Dalšími přestavbami v letech 1889 a 1905 získala bouda dostatek společenských prostor a počet pokojů stoupl na 42.[1]
1878 Roku 1878, hrabě Harrach prozíravě pronajal Labskou boudu Lambertu Erlebachovi z Krausových Bud. Ještě téhož roku Erlebach boudu přestavěl tak, že v přízemí měla výčep a restauraci a v patře 10 hostinských pokojů. [1]
1877 V roce 1877 odkoupil stavení od stejnojmenného vnuka mezitím zesnulého Schiera hrabě Harrach, jemuž náležely všechny pozemky v místě.[1]
1859 Na jednom z bloků u Pančavského vodopádu lze dokonce nalézt nápis: 16. červenec 1859, otevřeno Josefem Schierem z Hoření Rokytnice čp. 113. [1]
1850 Po paní Blasse převzala místo její krajanka paní Dewaldová, která stavbu přesunula zhruba do místa dnešní boudy. V jednoduché prkenné a šindeli obložené stavbě nechyběla ani kachlová kamna s železnou plotnou, která umožnila rozšířit jídelní lístek o další teplé nápoje i jídla. V padesátých letech devatenáctého století koupil boudu Josef Schier z Hoření Rokytnice. Tehdejší prkenné stavení pokryté šindelem a vybavené kachlovými kamny rozšířil o jednoduché noclehárny v podkroví. Také dokázal zřídit jednoduchá stavidla nad Labským i Pančavským vodopádem. [1]
1849 Karl Herlosssohn, pražský rodák a německý spisovatel, novinář a encyklopedista, místo navštívil a vylíčil ve své knize z roku 1849: „V kamenech zřízený dům, který zdálky vyhlíží jako vápenná pec a dává vzpomenout na stavení z povídky Black dwarf od Waltra Scotta.“ Herlossson našel v boudě praskající oheň, konvici s kávou, dvě lavice, jednu židli a, můžeme-li mu věřit, dvě české harfenistky. Píše dále, že jedna z těchto panen trpěla bolestí zubů a měla bradu ovázanou modrým šátkem, přesto však začala při jejich příchodu zvesela hrát.[1]
1830 Vznik

První písemná zmínka o stavení na místě Labské boudy zhruba z roku 1830 popisuje prostou chatrč v těsné blízkosti Labského vodopádu, kterou obhospodařuje žena z Rokytnice nad Jizerou, přezdívaná jménem Blasse. Chatrč, která stála o něco níže, prakticky těsně nad Labským vodopádem, měla skýtat horským pocestným v dobách nepohody a sloty dostatečné útočiště a poskytovat jim skromné občerstvení v podobě sýra, chleba s máslem a kávu, kozí mléko a víno. Platilo se dle libosti. [1]

Náhled galerie

Článek

4. ledna 2019
Promrzlí turisté našli azyl v zavřené Labské boudě. Dělníkům snědli zásoby
25. dubna 2018
Labská bouda bude mít do dvou let nové opláštění | Zprávy | Hradecká Drbna - zprávy z Hradce a okolí
[4]
14. ledna 2017
Jak horskou chatku nahradil betonový kolos. Vyjde příběh Labské boudy
5. listopadu 2015
Labská bouda shořela před 50 lety. Na novou se čekalo deset let
4. listopadu 2015
Vlastníci krkonošské Luční boudy koupili i Labskou boudu - Deník.cz
[3]
14. ledna 2014
Betonový kolos už neohrozí Krkonoše ekohavárií, Labskou vytopí dřevo
2. července 2013
Pryč s betonem: Labská bouda bude ze dřeva. Nebo z mechu?
5. února 2013
Památkáři chtějí Labskou boudu chránit, nájemce to překvapilo
5. listopadu 2012
Labská bouda po letech našla nového majitele - kyperskou firmu | E15.cz
19. července 2012
Chystal se převzít Labskou boudu, po neshodě s majitelem však odchází
20. ledna 2012
Labská bouda mění majitele, život jí zkusí vdechnout boudař z Luční
7. října 2011
Labská bouda „žije“, bude z ní znovu hotel — ČT24 — Česká televize
16. srpna 2011
Ministerstvo vzdalo plán zakoupit a zbořit Labskou boudu
16. srpna 2011
Stát chtěl vykoupit Labskou boudu, ale rozmyslel si to — ČT24 — Česká televize
10. dubna 2011
Labská bouda stále stojí, zbourání není jisté — ČT24 — Česká televize
4. března 2011
Plán na bourání Labské boudy stojí, čeká se na peníze EU i lepší počasí
29. října 2010
Evropská unie může pomoci při likvidaci Labské boudy
31. října 2007
Ochranáři chtějí koupit a zbourat Labskou boudu

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

24. listopadu 2018
Labská spol. s r.o.
U Vorlíků 367/3, Bubeneč, 16000 Praha 6

Panorama

Mapa

Autor karty Rendy (Radomír Kočí) aktualizováno: 24. listopadu 2018

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.