Bouda u Bílého Labe

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Ubytování
Stav: Používaný
Adresa mapa
část obce Špindlerův Mlýn 176
54351 Špindlerův Mlýn
Trutnov
50° 44' 27.5'', 15° 38' 50.9''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Marek Radovan JUDr. (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Architektonický / technický popis

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2018 Používaný

Bouda je v soukromém vlastnictví a nabízí ubytování ve dvoulůžkových, třílůžkových a čtyřlůžkových pokojích v celkové kapacitě 28 osob. Pokoje jsou zrekonstruované s vlastním sociálním zařízením. Dále je pro návštěvníky připravena stylová restaurace s velkou terasou a udírnou. Parkování je v letní sezoně zajištěno přímo u pensionu.[2]
1996 V roce 1996 byla podél Čertovy strouhy Správou krkonošského národního parku vybudována naučná stezka, jejímž hlavním motivem jsou drobné vodohospodářské stavby a úpravy toku pocházející z období po největší krkonošské povodni.[1]
1970 Po několika úpravách měla bouda v sedmdesátých letech 45 lůžek.[1]
1945 Hollmann provozoval boudu až do svého odsunu po skončení 2. světové války. Po válce se bouda dostala do majetku Státních lesů a posléze Klubu českých turistů. Později ji získal podnik Zemědělské stavby Praha pro rekreaci svých zaměstnanců, přičemž pohostinství poskytovala i kolemjdoucím. Ubytování nabízela také sezónním brigádníkům pracujícím v okolních lesích.[1]
1928 Své jméno – Weisswassergrundbaude – získala bouda v roce 1928. [1]
1913 Vznik

Potenciál údolí využil Václav Hollmann a na místě bývalého skladiště postavil v roce 1913 jednoduchou jednopatrovou budovu. V letních měsících se turisté před dalším výstupem na hřebeny nebo k Luční boudě mohli u venkovních stolů zaposlouchat do hukotu obou toků. Později Hollmann boudu rozšířil. Vybudoval malou vodní elektrárnu, vylepšil poskytované služby. [1]
1900 Nedaleko větší kovárny vznikl kolem roku 1900 sklad materiálu a provizorní ubytovna. Zároveň byla opravena a rozšířena přístupová cesta, která jako letní cesta pokračovala proti proudu Bílého Labe až k Luční boudě a od roku 1891 nesla na počest vrchlabského děkana Václava Webera jeho jméno. Po dokončení veškerých terénních i vodohospodářských prací začali cestu hojně využívat turisté.[1]
1897 Vznik boudy je spojen s velkou povodní, která Krkonoše v roce 1897 zasáhla. I údolí Bílého Labe silně zasaženo, jeho břehy zůstaly podemlety a koryto bylo zanesené směsí kmenů stromů a balvanů. Rakousko-uherský stát po povodni vypracoval projekty rozsáhlého hrazení bystřin, bělolabské údolí se stalo součástí jednoho z nich. Pod Jeleními (tenkrát Leierovými) Boudami se otevřel žulový lom, zde vznikly dvě kovářské dílny – větší z nich poblíž ústí Čertovy strouhy (druhá poněkud výše také u Čertovy strouhy). [1]

Náhled galerie

Článek

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

30. listopadu 2018
Marek Radovan JUDr.
Bělohorská 809/208, Břevnov, 16900 Praha 6

Panorama

Mapa

Autor karty Rendy (Radomír Kočí) aktualizováno: 30. listopadu 2018

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.