Zámek Kunratice

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zámek
Stav: Prázdný
památkový katalog
Adresa mapa
Golčova 1/4
14800 Praha 414
Hlavní město Praha
50° 0' 43.8'', 14° 28' 56.4''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Zámek vznikl ze starší středověké tvrze, jež byla později v renesanci a baroku přestavována. Další úpravy proběhly i později během 19. století. K areálu náleží rozsáhlý hospodářský dvůr. Budova zámku je částečně podsklepena, třípodlažní s vyčnívající hodinovou věží z r.1878 na ose severního průčelí. Dispozice, umělecké a uměleckořemeslné vybavení zachováno. [5]

Časová osa

12/2020 Prázdný

Zámek i s přilehlou zahradou je stále prázdný a chátrá.
2018 Prázdný

Hospodářský dvůr, který je v majetku obce, je opravený. Jediným nedořešeným objektem zůstává samotný zámek. Ten je majetkem Národního muzea v Praze a bohužel stále chátrá. Dříve byl po léta využíván pro entomologické sbírky. [3]
2014 Prázdný

V průběhu roku 2013 a 2014 byly entomologické sbírky přestěhovány do nového depozitáře NM v Horních Počernicích. [4]
2006 Stavební úpravy

Po roce 1990 se Městská část Praha-Kunratice, vlastník hospodářského dvora, snažila najít pro areál vhodné využití. Postupně byly opravovány alespoň střechy a v letech 2006–2007 byla soukromým investorem provedena zásadní rekonstrukce všech budov hospodářského dvora.[3]
2004 Používaný

Areál zámku posloužil v roce 2004 jako jedna z lokací v hororovém fantasy filmu Van Helsing.[2]
1964 Používaný

Celý areál zámku včetně hospodářského dvora, parku a bažantnice byl prohlášen roku 1964 za nemovitou kulturní památku.
1961 Používaný

Entomologické sbírky Národního muzeabyly do zámku přestěhovány v letech 1960-1961. [4]
1959 Stavební úpravy

Poslední stavební úprava v roce 1959 odstranila dvouramenné schodiště. [2]. Budova a část parku byly předány čs. státu – tedy Národnímu muzeu. [4]
5/1958 Používaný

Památkově chráněno. č. 1-1684, zámek čp. 1 - zápis do státního seznamu kulturních památek 1. 4. 1968.
1957 Stavební úpravy

Od roku 1957 byl zámek upravován pro potřeby entomologického oddělení Národního muzea. [3]
1948 Používaný

Koncem roku 1948 zámek převzalo do pronájmu Národní muzeum, [4]. Po roce 1948 začala postupná devastace hospodářských budov. [3]
1945 Používaný

Pánové z Weidenheimu vlastní zámek až do roku 1945, kdy jim byl vyvlastněn. [1] . Národní muzeum po 2. světové válce využilo možnost využívat jako depozitář pro svoje sbírky uvolněný zámek v Kunraticích u Prahy (Kunratice se staly součástí Hl. m. Prahy až v roce 1968). [4]
1868 Stavební úpravy

Další stavební zásahy byly prováděny v letech 1865 a 1868. Při poslední přestavbě byla zachována původní dispozice budovy, radikálně však bylo pozměněno průčelí v klasicizujícím duchu a součástí této přestavby byla zřejmě i výstavba dvoupatrové čtyřhranné věže. [3]
1830 Stavební úpravy

V roce 1830 došlo k odstranění stropu hlavního sálu v prvním patře, který zřejmě svou výškou zasahoval i do původního krovu. [3]
1814 Stavební úpravy

Antonín za napoleonských válek dodával zbraně rakouské armádě a za tyto své činy je v roce 1814 povýšen do rytířského stavu s predikátem z Weidenheimu. Za vlády tohoto rodu je zámek přestavěn do dnešní podoby. [1]
1797 Používaný

Karel zámek vlastní jen dva roky a prodává jej pražskému měšťanovi Antonínu Josefu Korbovi. [1]
1795 Stavební úpravy

Golčové zde sedí až do roku 1795, kdy panství kupuje od Marie Josefy hrabě Karel Josef Clam – Martinic. [1]
1730 Stavební úpravy

V roce 1730 Jan Adam nechává přestavět zámek ve stylu vrcholného baroka a také zřídit rozsáhlý park.[1]
1728 Používaný

Jan Adam k panství roku 1728 přikupuje Šeberov, Hrnčíře a Chodov. [1]
1721 Používaný

Po smrti Marie Barbora z Pöttingenu Kunratice drží její dcera Marie Františka de Arco, která pak panství v roce 1721 prodává Janu Arnoštovi z Golče. Střídání majitelů se tak konečně zastavilo a pro celé panství nastávají lepší časy. [1]
1701 Používaný

Helena Zuzana Bedaridesová panství prodává a kupuje jej Marie Barbora z Pöttingenu. [1]
1699 Používaný

V roce 1699 mění Kunratice svého majitele, jímž se stává Helena Zuzana Bedaridesová, rozená z Golče. [1]
1688 Stavební úpravy

Po smrti Čabelického ze Soutic v roce 1687 dědí panství jeho syn Jan František, který zde nechává na místě staré tvrze v roce 1688 vystavět nový trojkřídlý, dvoupatrový, ranně barokní zámek. [1]
1671 Používaný

Po Jindřichovi dědí Kunratice jeho syn Maxmilián, jenž celé panství odprodal v roce 1671 novoměstskému hejtmanovi Václavu Čabelickému ze Soutic. Jelikož zdejší panství v době pobělohorské značně utrpělo, snažil se Václav zubožené panství znovu postavit na nohy.[1]
1626 Používaný

Od Ofky Griespekové z Griespachu se panství dostává k její dceři Veronice, která se pak v roce 1626 provdala za Jindřicha Malovce z Malovic.[1]
1622 Používaný

Petr svobodný pán z Liebenthalu se aktivně účastní stavovského povstání proti Ferdinandovi II. Habsburskému. Po prohrané bitvě na Bílé hoře je odsouzen ke ztrátě majetku a donucen k opuštění země. Tak se Kunratice v roce 1622 dostávají do majetku Ofky Griespekové z Griespachu. [1]
1616 Používaný

Josef Marek zde sedí pouze do roku 1616, kdy Kunratice kupuje Petr svobodný pán z Liebenthalu.[1]
1602 Používaný

Hýzrlové zde sedí až do roku 1602, kdy ves kupuje pražský měšťan Josef Marek, předek rodu Voříkovských z Kunratic. [1]
1541 Stavební úpravy

Roku 1541 se novým majitelem stává Mikuláš Hýzrle z Chodů, který byl nucen zrenovovat zdejší značně zchátralou tvrz.[1]
1535 Používaný

Václav Zima z Novosedel Kunratice drží do roku 1535, kdy je kupuje Jindřich Berka z Dubé. [1]
1530 Používaný

V roce 1530 za vlády Ferdinanda I. Habsburského se Kunratice dostávají do dědičného vlastnictví Václava Zimi z Novosedel.[1]
1407 Používaný

Po Karlu VI. Pešlovi zde sedí jeho syn Prokop, který ves roku 1407 prodává králi Václavu IV. Lucemburskému. Za vlády Jiřího z Poděbrad bylo kunratické panství zastaveno Vilému z Riesenberka a Rábí, později se dostává opět do majetku královské koruny. [1]
1357 Používaný

Od roku 1357 patří Kunratice do majetku komorníka Karla VI. Pešla z rodu Olbramoviců. [1]
1336 Vznik

Z roku 1336 se zachovala první zmínka o zdejší tvrzi. [1]

Články

7. prosince 2018
Konec starých časů. Zchátralé zámky čekají na svůj umíráček i v Praze
26. ledna 2015
Muzeum 3000 | Po půl století opustili entomologové kunratický zámek
[4]

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

12. února 2022
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
7. prosince 2018
NÁRODNÍ MUZEUM

Mapa

Autor karty Rendy Spoluautoři: maricern aktualizováno: 12. února 2022

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.