Nová Libeňská synagoga

1989 Používaný

Po revoluci roku 1989 byla synagoga vyklizena, zčásti opravena a částečně se začala využívat ke kulturním účelům; několikrát se zde konaly bohoslužby. [2]
Prostor je poznamenán necitlivými zásahy a devastací z neblahého, čtyřicet let trvajícího období. Tato podoba byla prozatím ponechána jako memento, které využívá a umocňuje navazující dramaturgie kulturních projektech. [3]

1960 Používaný

V uvolněné atmosféře 60. let 20. století synagogu oživovaly literární a filosofické debaty a workshopy Bohumila Hrabala, Egona Bondyho a Vladimíra Boudníka. [2]

1945 Používaný

Po druhé světové válce nebyly pro nedostatek věřících bohoslužby obnoveny, synagoga zůstala nadále skladištěm (ovoce, později kulisy blízkého Divadla pod Palmovkou). V 50. letech zde často pobýval jako kulisák Bohumil Hrabal. [2]

1941 Používaný

V roce 1941 byla libeňská synagoga, stejně jako všechny ostatní v protektorátu, uzavřena a přeměněna na sklad konfiskovaného židovského majetku. [2]

1930 Používaný

Ve třicátých letech 20. století do synagogy pravidelně, zejména ale na Vysoké svátky, docházeli například Arnošt Lustig či Helga Hošková-Weissová, oba dva tehdy ještě jako děti. Oba dva jsou známými libeňskými rodáky. [2]

1858 Používaný

Slavnostně vysvěcena byla roku 1858. Stavba byla postavena v římském antickém slohu Maxentiovy baziliky, s dekorem v novorománském slohu s orientálními prvky, v duchu tehdejšího romantického historismu. Od vstupní branky vedla alej s nízkými stromy až ke vchodu. Stavba samotná je cihlová, monolitní, dvoupodlažní, uzavřená sedlovou střechou. Fasáda měla původně daleko bohatší štukovaný dekor, který se však nedochoval. Interiér je členěn jako trojlodní bazilika s emporami (ženskými galeriemi) nad bočními loďmi, kopírující vnitřek římské stavby či raně křesťanského kostela. [2]

11/1846 Vznik

Základní kámen ke stavbě nové synagogy byl položen 23. listopadu 1846 za přítomnosti arcivévody Štěpána na výše položeném místě (právě kvůli hrozbě častých záplav), již mimo hranice původního ghetta. Stavba trvala dlouhých dvanáct let. [1]