Kolínská bouda

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Ubytování
Stav: Používaný
Adresa mapa
část obce Černý Důl 215
54344 Černý Důl
Trutnov
50° 40' 12.9'', 15° 44' 15.1''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Mountain Hotels s.r.o. (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Architektonický / technický popis

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2018 Používaný

Kolínskou boudu vlastní společnost Mountain Hotels s.r.o., kde působí pan Mgr. Bc. Svatopluk Čech, který také působí v Cestovní kancelář - Sport s.r.o. [3] Ubytování je zajištěno pro 102 osob ve dvou, tří, čtyř, pěti a šestilůžkových pokojích, každý pokoj je vybaven WC a sprchou. V celém hotelu a restauraci je k dispozici zdarma WiFi připojení k internetu. Po celodenní tůře nebo lyžování přijde vhod útulná restaurace s příjemným personálem, dobrým jídlem a pitím, v létě i v zimě posezení na velké slunné terase s dětským hřištěm. V hotelu je k dispozici pro hotelové hosty vyhřívaný baz[2]
1999 Používaný

Roku 1999 byl pro hosty v levém křídle budovy postaven vyhřívaný bazén a postupem času přibyly další drobné úpravy a vylepšení a hotel si tak za dobu své poměrně krátké existence vydobyl zpět svou slávu a dobrou pověst. Pan Lukáš tak vlastně splnil sen těch, kteří chtěli vybudovat v Krkonoších pěkné zázemí pro turisty a jimž to osud nedopřál. A za to patří panu Lukášovi velký dík.[2]
1997 Používaný

Na počátku zimy roku 1997 byl hotel uveden do zkušebního provozu a další rok již hotel fungoval tak, jako by nikdy žádné přestávky v jeho existenci nebylo.[2]
11/1995 V rekonstrukci

Stavební práce byly počaty pod přímým dohledem a za přispění vlasních sil majitele a stavitele v jedné osobě pana Lukáše prakticky ihned po zakoupení boudy. Nákladem mnoha miliónů korun - úvěrem poskytnutým bankou – byla Kolínská bouda přestavována a obnovována tak, aby zůstaly pokud možno zachovány původní architektonické prvky jako např. trámoví v restauraci, roubené stěny v pokojích, zábradlí schodiště a další části, které nebyly zničeny natolik, aby musely být nahrazeny novým materiálem. [2]
1995 Prázdný

Práce na boudě byly ukončeny na jaře 1995 pro insolventnost Kolínské boudy a.s. Jak zhoubné bylo působení sdružení SINAK ukázal nový odhad nemovitosti z listopadu 1995, zněl na pouhých 2,1 mil. Kč, méně než na polovinu původního odhadu. Po dlouhém jednání s několika zájemci byla Kolínská bouda prodána v listopadu 1995 ing. Marku Lukášovi z Prahy. Finanční výnos z prodeje KČT Kolín použil na splacení dluhů u Vodních staveb Praha, Chemoprojektu Kolín, SINAKu a též byli vyplaceni drobní akcionáři. Akciové společnosti ani KČT nezůstalo prakticky nic. [2]
11/1993 V rekonstrukci

Jako dodavatel bylo vybráno stavební sdružení SINAK Dvůr Králové. Firma zahájila statečně na podzim 1993 bourací práce, a to dokonce nad rámec projektu a přání KČT Kolín. vybourala i zcela zachovalé podlahy ve třech podlažích, takže od vchodu bylo vnitřkem vidět až na střechu. Sejmula (a bohužel i odvezla) i krásné dubové ostění v jídelně, umožnila velkou krádež lednic a dalšího zařízení, které jí KČT zapůjčil. Postavila velkou část garáže a základy provozní přístavby. [2]
1/1993 Prázdný

Další osud boudy provázela řada problémů, kvůli liknavosti najmutého právníka a zahlcenosti obchodního soudu byla společnost Kolínská bouda a.s. registrována až v lednu 1993. Na nutnou rekonstrukci se podařilo získat pouze 200 tis. Kč a to rozpočet na rekonstrukci boudy zněl na 12 mil. korun. Nepovedl se ani výběr projektanta a dodavatele stavebních prací - Chemoprojekt Kolín, organizace zvyklá na socialistický způsob práce (neschopná a drahá). Nikdy se jí nepodařilo dosáhnout vydání stavebního povolení. [2]
1991 Prázdný

Klub českých turistů Kolín zahájil jednání v únoru 1991, v červnu téhož roku byla zdárně dokončena, 3. července 1991 se Kolínská bouda po 43 letech opět stala majetkem Klubu českých turistů Kolín. Boudu pronajali dosavadní nájemkyni bufetu pí Šípkové. KČT Kolín založil Akciovou společnost Kolínská bouda a vložil do ní celou nemovitost (boudu s 5 ha pozemků v odhadní ceně 4,4 mil. Kč). [2]
1989 Prázdný

Po revoluci měl právo hospodaření s boudou podnik Krkonošské Interhotely Vrchlabí. Klub českých turistů Kolín se začal zajímat o navrácení do jejich vlastnictví. Kolínská bouda byla v dezolátním stavu (ubytovací část mimo provoz, inventář rozkradený, hospodářská budova zbořená, kotelna a celý suterén zavalený sutí, v provozu byl pouze malý bufet v přízemí budovy). [2]
1954 Používaný

Novák pořídil na boudu v té době novinku - televizi. Byly také vyměněny původní dlažby, z původního bytu nájemce zřízena cukrářská místnost a do jídelny a na chodby dána xylolitová podlaha - tím se zajistila bezpečnost proti požáru. [2] V první polovině 50. let bouda zaměstnávala v sezoně přes 20 lidí. Roku 1954 převzal znárodněnou boudu národní podnik Restaurace a jídelny, přičemž ale bouda zůstala pod Státním výborem pro tělesnou výchovu. O boudu se v té době staral doktor Med, kolínský sportovní funkcionář. [1]
1952 Používaný

Roku 1952 vykopal nedaleko boudy nákladem 250 tisíc Kč kolínský studnař Novotný patnáctimetrovou studnu na místě, kde vodu našel poděbradský architekt Lustig. [1] Stavba studně s celým zařízením stála Kč 250.000. Tím byla Kolínská bouda zajištěna proti nedostatku vody, který se hlavně projevil následkem velkého sucha na podzim 1953 v zimní sezoně 1953/54.[2]
1950 Používaný

V květnu 1950 skončil Novákův nájem, provoz boudy převzalo sokolské družstvo Vzlet v rámci reorganizace tělesné výchovy v Československu. Nájemce Novák zůstal na boudě nadále jako vedoucí a zaměstnanec družstva Vzlet. Po další reorganizaci se ze Vzletu stal národní podnik podléhající Státnímu výboru pro tělesnou výchovu. [1]
1948 V rekonstrukci

Druhým rokem byla při významné přestavbě dostavěna západní část boudy a celkově stavba byla zhruba dohotovena. V příštích letech se ale ukázalo mnoho a mnoho nedostatků, které byly postupně odstraňovány. Nejdřív byla bouda (nová část) obita prkny, pod kterými byla lepenka. Prkna časem popraskala a do boudy zatékalo. Byla proto znovu nová část boudy obita lepenkou a přikryta eternitem. Potom bylo přikročeno k oplechování všech přístřešků a celá bouda byla v roce 1953 pokryta eternitem.[2]
1947 V rekonstrukci

V letech 1947 a 1948 proběhla významná přestavba nákladem 1,000.000 Kč, bouda se zvětšila o dvanáct pokojů, jídelnu, vinárnu a byt nájemce. [1]
9/1945 Používaný

Od září 1945 si boudu pronajal Bohuslav Novák z Kolína. Do 20. prosince ji adaptoval a připravoval na zimní sezónu, která ovšem nebyla valná. Teprve na jaře roku 1946 se návštěvnost hor zlepšila. [1]
5/1945 Používaný

19. května 1945 převzali boudu znovu zástupci KČT z Kolína. Jelikož se Marie Heckelová o boudu starala řádně, Kolínští ji převzali po válce v naprostém pořádku. [1]
10/1940 V rekonstrukci

Společnost boudu prodala hned roku 1940 Karlu Hamplovi a 15. října ji odkoupila, nebo zdědila Tyrolačka Marie Heckelová a nazvala ji Tirolerbaude neboli Tyrolská bouda. Předtím měla být podle jejího sdělení bouda prázdná. Heckelová boudu provozovala řádně a provedla na ní opravy i údržbu. [1]
1940 Prázdný

Roku 1940 byla bouda překnihována do německého majetku s vyloučením likvidace, majitelem se stala liberecká pobočka společnosti s ručením omezeným Aufbaufonds Vermögensverwaltungs-Gesellschaft m. b. H. se sídlem v Sienu. Kolínští turisté o tom byli pouze stručně vyrozuměni, ačkoliv se jednalo o zábor jejich majetku způsobem, který bychom mohli označit za krádež. [1]
1938 Prázdný

Bouřlivý rok 1938 se nevyhnul ani Lučinám. Češi opouštěli ze strachu před Henleinovci hory. Posledním českým hostem Kolínské boudy byla do 13. září manželka tehdejšího předsedy kolínského odboru KČST Antonie Rykrová. Nový nájemce Kolínské boudy Karel Kafka na boudě ještě nějaký čas zůstal a 23 října 1938 se s ním v Nové Pace sešli členové výboru, aby s ním projednali nastalé poměry. Kafka mohl na boudě, která se ze dne na den ocitla na německé půdě, zůstat až do Vánoc. Mohl si s sebou odvézt svůj nábytek, klubovní inventář musel ponechat na místě. [1]
1935 Používaný

Nájemcem Kolínské boudy byl před rokem 1935 Ferdinand Nejedlý, který nedaleko od Kolínské boudy vystavěl na strategickém místě celé enklávy – křižovatce cest od Černé hory, Černého Dolu, Pece pod Sněžkou a Velké Úpy – svou vlastní Pražskou boudu s plánovanou kapacitou 32 hostinských pokojů s tekoucí vodou a velkou společnou noclehárnou pro méně náročné turisty. [1]
1929 Používaný

Roku 1929 se zřídila telefonní linka z centrály v Černém Dole. Celodenní dodávku elektřiny se podařilo zajistit napojením na síť Východočeské elektrárny. [1]
4/1927 Používaný

Kolínští oslovili stavitele Františka Fimmla ze Svobody nad Úpou jako projektanta přestavby. Na mimořádné valné hromadě poté rozhodli o koupi i způsobu získání potřebných financí na přestavbu, která měla stát 155 tisíc. Odbor vydal dílčí dluhopisy se čtyřprocentním úrokem na obnos 200 tisíc. Písemná smlouva byla uzavřena 12. dubna, Kneifel tentýž den dostal požadovaných 69 tisíc korun. Rozhodnuto bylo také o jméně boudy – Kolínská bouda. Kolínská bouda měla po přestavbě 22 pokojů a 48 postelí. [1]
3/1927 Vznik

Předseda kolínského odboru Klubu československých turistů (KČST) Ing. Fr. Holpuch se rozhodl, že vybuduje pro své členstvo horský útulek. 6. března 1927 se Holpuch vypravil za majitelkou Lesní boudy. Ta boudu prodat nechtěla, ale sdělila mu, že Emil Kneifel, její bratr, je ochoten prodat domek na Bobích Lukách. 27. března 1927 za 81 tisíc korun československých Holpuch od Kneifela nevelký domek kupuje. [1]

Náhled galerie

Článek

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

18. prosince 2018
Mountain Hotels s.r.o.
Mattioliho 3271/4, Záběhlice, 10600 Praha 10

Panorama

Mapa

Autor karty Rendy (Radomír Kočí) aktualizováno: 19. prosince 2018

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.