Dnešní vzhled paláce je raně klasicistní, někdy je autorství připisováno Ignáci Janu Nep. Palliardimu. Zadní budova byla upravena r. 1826 Karlem Pollakem. [3]
9/2018
Prázdný
Objekt v havarijním stavu. Bylo vydáno závazné stanovisko MHMP OPP ke sloučenému územnímu a stavebnímu řízení (týká se i domů čp.401, 403) a k restaurátorskému záměru. Probíhá stavební řízení a připravuje se projektová dokumentace pro provedení stavby. Objekty jsou zabezpečeny proti vniknutí nepovolaných osob a proti srážkovým vodám. Stavební práce doposud nebyly zahájeny, proběhla pouze první etapa záchranného archeologického průzkumu.
[3]
12/2017
Prázdný
Švýcarský Spolkový soud zamítl odvolání proti trestu pro Antonína Koláčka.
2016
Prázdný
V roce 2016 je ve Švýcarsku Antonín Koláček odsouzen k trestu 4,5 roku a tak je další budoucnost domů nejistá. Dokud se nevyřeší jeho soudní spory, je na domech tzv. plomba.
2015
Prázdný
Domy patří společnosti Maitrea. V domech se plánuje výstavba buddhistických slunečních lázní dle zadání bývalého uhlobarona Antonína Koláčka z Mostecké uhelné společnosti. Slovo "Maitrea" samotné v sobě nese význam laskavý a milující a naším mottem je "Inspirace srdcem". Vyjádření ohledně domů v roce 2015 „Cílem je vrátit domům jejich historickou hodnotu a podobu, zachovat co možná nejvíc historicky cenných prvků a využívat primárně přírodní materiály,“ Rekonstrukce domů a zařízení lázní má stát firmu Maitrea dohromady zhruba 750 milionů korun. Hotovo má být v roce 2019.
2014
Prázdný
Od podzimu 2014 je na NPÚ ÚOP HMP konzultován záměr adaptace objektu spolu s čp. 402 a čp. 403 na Sluneční lázně.
[2]
2007
Prázdný
V roce 2007 byl vydán trestní příkaz proti jednateli tehdejšího vlastníka za poškození nemovitých kulturních památek. Následně oba objekty zůstávaly bez údržby, část vybavení se již v objektech nenachází. Intaktně dochované archeologické terény byly zásadně poničeny nepovolenými výkopy, jak ve dvoře čp. 401, tak v dalších dříve nepodsklepených prostorách objektů čp. 401 a čp. 402.
[2]
2005
Prázdný
Když se pracovníci Národního památkového ústavu přišli podívat v roce 2005 na stav objektů a prováděné práce, byli skutečnými zásahy do památek naprosto šokováni. Ve většině prostor byly bohužel zbourány vnitřní dělicí zdi, historické omítky byly otlučeny, staré dřevěné stropy strženy, bez archeologického průzkumu zanikly renesanční a gotické sklepy, byly poškozeny skvěle zachované barokní interiéry. Majitelům byla vyměřena pokuta 900 tis. korun, kterou zaplatili.
2004
Prázdný
V tomto roce byly zastaveny nepovolené práce pro poškození památkové hodnoty.
[2] V roce 2004 byly na popud italských majitelů (Cesare Belliti) z T.V.B. spol. s r.o. a CVTB spol. s r.o. na obou palácích provedeny rozsáhlé nepovolené bourací práce a provedena půdní vestavba, taktéž nepovolená. Plánem majitelů bylo zřídit zde hotel, stavební povolení bylo na drobné úpravy.
2003
V roce 2003 byly v objektech čp. 401 a čp. 402 zahájeny nepovolené práce.
[2]
1930
Stavební úpravy
Nejvýznamnější úpravy byly pozdně barokní a poslední přestavby proběhly ve 30. letech 20. století.
[1]
1822
Používaný
Wimmerův palác vlastnil Jakub Wimmer (zemř. 1822), který byl významným pražským podnikatelem a mecenášem. Zbohatl na dodávkách pro rakouskou armádu, když stavěla pevnost Terezín. V Praze vlastnil několik dalších domů a založil například Letenské sady. Podle něj se palác i jmenuje.
1785
Stavební úpravy
Raně klasicistní stavba Wimmerova paláce, zvaného také U Zlatého kola, proběhla před rokem 1787 a je připisována Ignáci J. Palliardimu.
[2] (letopočet je pouhý odhad)
1201
Vznik
Wimmerův palác a funkčně propojený palác Hrobčických (čp. 401, taktéž dům U Tobolky) byly postaveny krátce po založení Havelského města ve 13. století.
[1]
