Volně stojící dům má dvoutraktovou dispozici, je jednopatrový s podkrovím, krytý terasou a plochou střechou. Obytné patro je přímo spojeno se zahradou venkovním schodištěm. Zahradní jižní průčelí, orientované do ulice Na Ostrohu, je rozděleno do tří velmi širokých os, v zahradním rizalitu se uplatňuje pásové okno, probíhající přes nároží [1] . Dům má zajímavou dispozici: obytné prostory jsou umístěny v prvním patře, i když v katalogu výstavy jsou uvedeny jako přízemní. konstrukce domu je navržena ze železobetonového skeletu s obvodovým pláštěm. Všechna okna jsou dřevěná Stavebník prvního domu František Munk (1901 - 1999) se na rodil 26. 5 1901 v Kutné Hoře. V roce 1919 se zapsal na Vysokou obchodní školu v Praze. Již od mladého věku se F. Munk projevoval jako skvělý diplomat a neobyčejně schopný organizátor. Hned při svém příchodu do Prahy se stal členem organizovaného Ústředního svazu československého studenstva a díky výborné znalosti cizích jazyků byl záhy zvolen také generálním sekretářem pražské Studentské konfederace, s pověřením diplomatického jednání s Ministerstvem zahraničí. Díky těmto zkušenostem získal v roce 1922, po dokončení Vysoké obchodní školy, místo v Pražských vzorkových veletrzích v oddělení zahraničního obchodu. Brzo se stal jeho ředitelem a v této funkci setrval až do doby svého odjezdu do Ameriky. V květnu 1931 mu Rockkefellerova nadace nabídla stipendium pro studia a výzkum v USA na Harvardské a Kolumbijské univerzitě. Akademická dráha ho velmi lákala, a tak se rozhodl nabídku přijmout, i když to znamenalo dočasné pozastavení jeho slibně se rozvíjející kariéry v Československu. Kromě práce v PPV měl na začátku třicátých let začít přednášet na fakultě politických věd a byl jmenován věděckým pracovníkem Masarykovy akademie a vedoucím Výzkumného ústavu obchodu. Stipendium navíc zároveň zkřížilo také jeho osobní plány. František Munk se svou manželkou Naděždou roz. Preslovou (1902 - 2000), která pracovala jako sekretářka u Alice Masarykové, patřil k aktivním členům výstavního výboru pro výstavbu moderního sídliště na Babě. S realizací jejich domu se mělo začít zrovna v době, kdy se chystali odjet. Během jejich nepřítomnosti nakonec dohlížel na průběh prací bratranec Františka Munka, architekt Otakar Fischel. Po návratu do Prahy v roce 1933 Munk opět navázal na svoji kariéru. Pracoval na vedoucích pozicích ve firmách ADERMA a TETA, zároveň přednášel na vysoké škole politické a stal se pravidelným dopisovatelem Přítomnosti a Hospodářské politiky. Od roku 1934 se pak pravidelně scházel s tzv. Barrandovskou skupinou v bytě Václava Havla, tyto schůzky pokračovali až do protektorátu a byly základem první organizace domácího odboje. Naděžda Munková pracovala v druhé polovině třicátých let jako redaktorka úspěšného časopisu Žena a domov V květnu 1939 se díky přátelům a příbuzným podařilo manželům Munkovým s jejich dvěma dětmi emigrovat do Ameriky. Jejich vila na Babě byla okamžitě zkonfiskována jako židovský majetek a po celou dobu války zde bydleli Němci. František Munk pokračoval ve své úspěšné kariéře i v zahraničí. Do Prahy se vrátil až 31. 1 1946, jako ekonomický poradce správy Spojených národů. pro pomoc a obnovu (UNRRA). Původně měl v plánu zůstat v Čechách, ale nakonec v předtuše únorových událostí roku 1948 tento plán zavrhl. Jako ekonomický poradce působil poté v Rakousku., v Mnichově pracoval pro Rádio Svobodná Evropa a přednášel dále také na předních evropských universitách. Od roku 1965 působil jako profesor politologie na Rrred Collage a Portlan State University [2]
