Dům Řezáč

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Vila
Stav: Používaný
Adresa mapa
Na Ostrohu 1707/56
16000 Praha 6
Hlavní město Praha
50° 6' 55.4'', 14° 23' 7.0''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: SJM Vostárek Ladislav JUDr. a Vostárková Mája Mgr., (katastr)
Architekt: Kerhart František

Doplňující informace

Volně stojící funkcionalistický dům dvoutraktové dispozice je vytvořen prolnutím dvou různě velkých obdélníků. Jednopatrový dům má tříosou fasádu, solárium na střeše je přístupné vnějším schodištěm z balkonu 1.p. [2] Václav Řezáč si nechal od Vojtěcha Kerharta postavit jednopatrový dům s plochou střechou plně využitelnou jako terasa - solárium. Obdélná forma půdorysu napovídá jednoduchý dvojtrakt s obvodovým zdivem cihelným, 45 cm tlustým. Uvnitř je železobetonová konstrukce prakticky s jedním železobetonovým sloupem uprostřed. Ostatní průvlaky jsou uloženy na nosné obvodové zdivo. Dispozičně je oddělena část obývací - společenská od intimní - ložnicové v patře. Ložnice jsou uspořádány logicky vedle sebe s převážně jižní orientací. Původně otevřená terasa u obytného pokoje v přízemí byla proti plánu pro stavební povolení zasklena, což kolaudace potvrdila. Terasa je přístupná po venkovním schodišti z prvního patra. Tradiční zdivo, kterému dal stavebník přednost, neumožnilo rozvinout pásová okna v plné šíři na jižní straně, i když Vojtěch Kerhart znásobil klasická dřevěná okna v přízemí. Celé průčelí, původně rytmizující tři čtyřdílná okna v přízemí a tří trojdílná v patře, bylo finálně narušeno dvojitým oknem zasklené verandy. Projekt počítal s lokálním vytápěním. Komíny jsou součástí plné zdi na střešní terase, která ji z větší části ochraňovala ze severu. Dům byl ukázkou velké racionality a ekonomie obytného standardu pro střední vrstvy, podobného svým pojetím a tylem obdobným realizacím vídeňské výstavy rakouského Werkbundu. Dům byl znehodnocen nevhodnou přístavbou. Spisovatel Václav Řezáč (1901 - 1956), vlastním jménem Václav Voňavka, příjmení přijal po své ženě, se narodil 5. května 1901 v Praze. V roce 1919 po dokončení studií na reálce v Ječné ulici absolvoval roční abiturientský kurz při pražské obchodní akademii, načež začal pracovat jako úředník Státního statistického úřadu, kde působil až do začátku roku 1940. Již v této době pravidelně publikoval svoje básně, divadelní kritiky a krátké povídky v časopisech Světozor, Lumír , České slovo, atd V roce 1923 se oženil s Emou Řezáčovou (1903 - 1997), se kterou měl dva syny, Ivana a Tomáše. Ema se stejně jako její manžel věnovala redaktorské a literární činnosti. Ve třicátých a čtyřicátých letech patřil Řezáč mezi nejvýznamnější představitele českého psychologického románu. Na rozdíl od svých současníků však ve svých knihách daleko více prvky sociální problematiky. V průběhu německé okupace pracoval v dětské rubrice Lidových novin. Po osvobození v roce 1945 se stal jedním z hlavních režimních autorů. Slepě prosazoval doktrínu stalinistické kultury a jeho nová tvorba byla vnímána jako reprezentativní ukázka socialistické literatury. Od roku 1949 až do své smrti poté působil jako ředitel nakladatelství Český spisovatel. Mezi nejznámější Řezáčovy knihy patří romány Větrná setba (1935), Černé světlo (1940) a Rozhraní (1944). Dále je autorem oblíbených dětských románů Kluci, hurá za ním (1933) a Polach v Kovářské uličce (1934), které ilustroval Josef Čapek. Zemřel 22. června 1956 v Praze

Časová osa

11/1993 Používaný

Vila je památkově chráněná v rámci památkové zóny
7/1986 Používaný

Majitelkou je k 30.7.1986 Emílie Řezáčová. Domu v průběhu let bylo nevhodně přistavěno patro, byla vybudována garáž v suterénu včetně zahloubení příjezdu a zavětrován vstup do domu.
1932 Vznik

Funkcionalistický rodinný dům, postavený v l. 1931-32, podle projektu Františka Kerharta pro Václava Řezáče. Stavbu provedl Václav Jíra, byla povolena 18.5.1932 a kolaudována 7.10.1932. Volně stojící jednopatrový dům se soláriem na střeše. [2] Václav Řezáč, spisovatel a pracovník Ústředního statistického úřadu, který po nástupu Stalinova kultu osobnosti spáchal sebevraždu.

Články

Knihy

 
Vlček Pavel a kolektiv, 2012. Umělecké památky Prahy. Akademia, 1. vydání
[2]
Díl A - L; strana 311
 
Ulrich, Šlapeta, Knížková, 2013. Slavné vily Prahy 6 - Osada BABA 1932 - 1936. Foibos, 1. vydání
[3]

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

11. ledna 2019
SJM Vostárek Ladislav JUDr. a Vostárková Mája Mgr.,

Mapa

Autor karty pe.zeman (Petr Zeman) aktualizováno: 2. květen 2020

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.