Volně stojící čtyřpodlažní dům s ustupujícím posledním patrem. Je dvoutraktové dispozice, hlavní jižní fasádu rozdělují dvě asymetrické osy. Původně zamýšlený železobetonový skelet byl nahrazen tradiční zděnou konstrukcí. [2] Stavitel Václav a František Kavalírové Joskův rodinný dům vyprojektovali Jaroslav a Karel Fišerovi. František Joska poté přijal cenově velmi výhodnou nabídku bratří Kavalírových, kteří ve stejné době zahájili na sousedním pozemku výstavbu vily malířem Cyrily Boudy. Oba domy tak jejich firma stavěla současně. Podle dohody za to měl František Joska následně provést veškeré práce ve vilách na Babě, které navrhl architekt František Kavalír nebo je realizoval jeho podnik. Ze zdravotních důvodů však František Joska nemohl smlouvu dodržet a nakonec byl z finančních důvodů donucen svůj dům na Babě prodat za 30 tis. Kč. Jeho dům je jedním z příkladů, kdy původně navrhovaná železobetonová konstrukce byla nahrazena tradiční zděnou, v některých částech s izolačními dutinami. Charakteristický podélný dvojtrakt o rozdílných šířkách traktu je nicméně poněkud komplikovaněji vyřešen v kuchyňské a koupelnové části. Majitel požadoval dům pro více rodin, takže se patra opakují. Symetrické trojdělení místnosti jednotlivého bytu má kuchyň plošně rovnocennou s obytnými místnostmi (přibližně dvacet metrů čtverečních, což odpovídá bytovému standardu doby. Podobně jako u vily Dr. Lisého je koupelna umístěna při čelní fasádě, okno je však orientováno do východního průčelí. V celkové kompozici jižní fasády tak byla dosažena záměrná symetrie, umocněna ještě čelním vjezdem do zapuštěné garáže v suterénu domu. V prvním patře rozšiřuje vstupní halu bytu severně orientovaný kubus arkýře, v obou patrech je ze západní strany výrazně prosklené schodiště. Střešní terasa je podstatně zmenšena ve prospěch třetího, i když menšího bytu. O stavebníkovi Františku Joskovi, majiteli malířského umělecko - průmyslového závodu, který sídlil na Praze 1, v ulici U Radnice se dochovalo do dnešní doby velice málo informací. V roce 1925 získal zlatou medaili na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. O rok později se účastnil III. výstavy Svazu čsl. díla, kde vytvořil malované stropy síní podle návrhů grafika Ladislava Sutnara.