Velikostně minimální dům, navržený pro katalog výstavy, byl v projektu pro stavební povolení rozšířen. Původně symetrické členění jižní fasády odpovídá i dispozici, blížilo se estetice domu od Jana Evangelisty Kouly. přístavbou vznikl prostor pro větší terasu, kontinuálně spojenou s předstupujícím balkonem rodičovské ložnice. Obvyklé železobetonové stropy jsou uloženy do podélných nosných cihelných zdí (navrhovány byly ovšem zdi betonové), příčné obvodové mají izolační dutinu. jednotlivé místnosti byly lokálně vytápěny, přestože projekt předpokládal dům centrálně vytápět. Do kolaudace ale nebylo ústřední topení uskutečněno. Jednoduché jednoramenné schodiště v severním traktu propojilo všechna podlaží, včetně střechy, na níž je v předním traktu terasa s typickým lodním zábradlím. Původně navrhované luxferové okno, osvětlující prostor schodiště, bylo nahrazeno velkoplošným zasklením. František Heřman, plukovník generálního štábu československé armády, prodal svoji vilu na Babě krátce po jejím dokončení v roce 1933. Dům koupil za 200 tisíc korun bankovní úředník Josef Dvořáček společně se svým synem středoškolským profesorem Františkem Dvořáčkem (1894 - 1949). František Dvořáček se narodil 24.12.1894 v Olešné u dnešního Havlíčkova Brodu. V roce 1919 po dokončení studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy začal nejdříve vyučovat na gymnáziu v Brandýse nad Labem, v Žilině a posléze ve druhé polovině dvacátých let nastupuje jako profesor dějepisu a zeměpisu na Prvním státním československém reálném gymnáziu na Praze XII, kde se seznámil se svojí budoucí manželkou Annou, kterou si vzal v říjnu 1936. Ve čtyřicátých letech vyučoval na Reformním reálném gymnáziu v Praze XiX. Velvarská, dnes Evropská třída
