Volně stojící jednopatrový dům dvoutraktové dispozice má jižní fasádu v suterénu odlehčenou volným prostorem "na pilotách" (dodatečně prosklenou na počátku 60. let 20. století), přízemí člení trojice nestejně vysokých pásových oken, patro jen dvojice. Konstrukčně jde o železobetonový skelet v přízemí se zalomeným prostorem obývacího pokoje a velkým grafickým ateliérem. Oldřich Starý navrhl pro manžele Sutnarovy minimální rodinný dům s ateliérem grafika. Pro konstrukci užil železobetonový skelet s výplní tenkostěnných tvárnic o tloušťce 25 cm. Stejně jako všechny výstavní domy, měl i tento překližkové dveře v ocelových zárubních. Okna byla dřevěná s vnitřními železnými křídly, podlahy z xylolitu. Extrémně úsporná dispozice objektu je na jižní straně na svahu posazena "na pilotách". Prostorový dojem zvětšuje prosklená stěna mezi obytným pokojem a vstupní schodišťovou halou. Ateliér vedoucí přes jedno a půl podlaží byl opatřen galerií, přístupnou lodním žebříkem a později rozšířen severním směrem o rizalit s horním osvětlením. Úsporné vybavení navrhl Ladislav Žák. "Salla terrena" na jižní straně s pilotami byla na počátku šedesátých let zasklena jako zimní zahrada. Vynikající český grafik a designér Ladislav Sutnar (1897 - 1976) se narodil 9. listopadu 1897 v Plzni. Po maturitě na tamní České státní reálce v roce 1915 začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Za války musel studium přerušit a odejít na ruskou frontu. Uměleckoprůmyslovou školu dokončil v roce 1923 a souběžně s ní navíc absolvoval roční studium matematiky a deskriptivy na ČVUT. V roce 1921 se Ladislav Sutnar zúčastnil prví výstavy Svazu československého díla, na které představil své dřevěné hračky. Od roku 1924 vyučoval na Státní reálce v Praze, o dva roky později se stal profesorem kreslení na Státním ústavu školském pro domácí průmysl. Od roku 1929 zastával Ladislav Sutnar pozici uměleckého ředitele Krásné Jizby. Současně byl uměleckým vedoucím nakladatelství Družstevní práce. V této době se Ladislav Sutnar, již jako jeden z předních činovníků SČSD, stal spoluautorem grafikem svazových časopisů a publikací )Výtvarné snahy, Žijeme). Zároveň působil jako hlavní architekt všech svazových výstav v Čechách i v zahraničí. Ke stěžejní oblasti Sutnarovy tvorby patřil především grafický design. Ve třicátých letech patřily jeho práce ke špičkovým ukázkám funkcionalistické typografie. Dosahovaly uznání nejen u nás, ale i v zahraničí, zejména na Mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1937. 7. září 1932 byla zahájena výstava vzorové kolonie na Babě pod názvem Výstava bydlení - osada Baba. Ladislav Sutnar při této příležitosti připravil a zpracoval kompletní vizualizaci celého projektu - navrhl logo, poutače, dopisní papíry a katalog. Společně se svojí manželkou Františkou (roz. Kubšovou) a jejich dvěma syny se přestěhovali na podzim roku 1932 do vily Nad Peťankou. S architekty SČSD v těchto letech velmi úzce spolupracovali a podílel se s nimi na řadě publikací - Nejmenší dům (1931), O bydlení (1932) a Byt (1934). V roce 1932 získal Ladislav Sutnar další prestižní funkci, stal se ředitelem pražské Státní grafické školy. V roce 1939 byl pověřen realizací československé expozice na Světové výstavě v New Yorku. Po svém příjezdu do USA se rozhodl v Americe zůstat. Plynule zde navázal na svoji úspěšnou kariéru. Po válce za ním přijela i jeho rodina. V letech 1946 - 1949 vyučoval na newyorské, Praft Institute a v roce 1951 založil vlastní grafické studio Sutnar Office. V šedesátých letech se vrátil k malbě a vytvořil svůj známý cyklus aktů Venus. Ladislav Sutnar zemřel 17. listopadu 1976 v New Yorku.
