Zámek Břeclav

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zámek
Stav: Prázdný
památkový katalog
Adresa mapa
Zámecké náměstí 1/3
69002 Břeclav 2
Břeclav
48° 45' 36.0'', 16° 52' 35.1''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Město Břeclav (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2018 Prázdný

Objekt je dlouhodobě v havarijním stavu. Opravy spojené s celkovou rekonstrukcí jsou předběžně plánovány na léta 2019 až 2022. [2]
1945 Používaný

Zámek náležel Lichtenštejnům až do r. 1945, kdy byl zestátněn. [3]
1800 V rekonstrukci

Počátkem 19. století byl zámek upraven v romanticky novogotickém stylu a byla k němu přistavěna zkosená věž, budící dojem zříceniny. Sloužil za místo lovu a částečně i hospodářským účelům. Kolem byl lužní park s pivovarem a mlýnem. [3]
1751 Používaný

Od r. 1751 bylo panství součástí lichtenštejnského fideikomisu. Zámek se pak stal sídlem patrimoniálních i státních úřadů. [3]
1638 Používaný

Břeclavské panství bylo odhadnuto na 229 672 zl. moravských. Ladislav Velen však dál houževnatě bojoval proti císaři jako diplomat i jako voják až do své smrti na jaře 1638 koupil panství za 250 000 zl. rýnských kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna. [3]
11/1619 Používaný

Zámek se však dlouho neudržel; o jeho pádu psal mikulovský zámecký hejtman Jindřich Brus: „11. listopadu jsem s domácí jízdou a s jistým počtem mušketýrů přepadl břeclavský zámek a podle možností jej vyplenil. Zajal jsem regenta panství a dvě jiné osoby, odvedl je na Mikulov a žádal za ně 15 000 zl. rýnských výkupného. Dal jsem odtud odvést i velký počet hovězího a koňského dobytka k zásobení Mikulova.“ Po potlačení povstání na Moravě uprchl Ladislav Velen za hranice. Jeho jméno bylo přibito na šibenici a veškerý majetek zkonfiskován. [3]
9/1619 Používaný

Další těžké chvíle prožíval břeclavský zámek za stavovského povstání v l. 1618 - 1620. Ladislav Velen ze Žerotína byl uznávaným náčelníkem vzbouřených moravských stavů, a proto se pohraniční břeclavské panství stalo cílem útoků císařského vojska pod velením generála Dampierra, které na podzim 1619 drželo Mikulov. Císařští přepadli 15. září břeclavský zámek, ale na pomoc mu přispěchal Stubenvollův pluk a současně zaútočila i břeclavská posádka. Císařští utrpěli těžkou porážku; ztratili 800 mužů a 2 děla, Moravanů padlo asi 180. [3]
1605 Používaný

Na počátku 17. století bylo břeclavské panství znovu ohrožováno z Uher, kde došlo k povstání Bočkajovců, podporovaných Turky a Tatary proti císaři. Ti sem vpadli již v květnu 1605 . O tom, co se v té době na Břeclavsku dělo, jsme dobře informováni jednak z kronik novokřtěnců, zvláště však z deníku tehdejšího břeclavského úředníka Jana Urbana z Domanína, kterého Ladislav Velen pověřil obranou panství. Třebaže nepřítel vypálil i Starou Břeclav, o dobytí zámku se nepokusil. Když pak přišla pomoc z Moravy i z Čech, odtáhl. [3]
1582 Používaný

Z břeclavských Žerotínů vynikl Bartolomějův syn Jan mladší ze Žerotína, který 11. května 1582 odkázal břeclavské panství svému synu Ladislavu Velenovi ze Žerotína. [3]
1570 V rekonstrukci

Jan mladší ze Žerotína začal v r. 1570 budovat v místech někdejšího hradu renesanční zámek s arkádovým toskánským sloupovím a sály s jednoduchou architektonickou výzdobou. U zámku vznikl přírodní park. Protože objekt stál na ostrově tvořeném rameny Dyje, stal se i důležitou pevností. [3]
1534 Používaný

Jan Skála prodal 23. září 1534 Břeclav bratrům Janu, Bartoloměji a Karlu ze Žerotína ze strážnické větve rodu. Žerotínové připojili k břeclavskému panství postupně zboží týnecké, Podivín a Bílovice a vytvořili tak panství, které náleželo k nejrozsáhlejším a nejvýnosnějším v zemi. [3]
1526 Používaný

V r. 1526 postoupil král Ludvík Jagellonský hrad a městečka Starou i Novou Břeclav doktoru Janu Skálovi z Doubravky (Dubraviovi), známému diplomatu. [3]
1434 Používaný

Po bitvě u Lipan (1434) snad vydala posádka, podobně jako jinde, hrad do rukou vévody Albrechta, neboť Břeclav byla opět lénem pánů z Lichtenštejna. Ti zachovali na počátku uherských válek věrnost králi Jiřímu, ale po jeho smrti přešli k uherskému králi Matyášovi. Za těchto bojů se z bezpečnostních důvodů přestěhovala část obyvatelstva Staré Břeclavi blíž k hradu a založila na ostrově vytvořeném rameny řeky Dyje městečko Novou Břeclav (dnes Břeclav). [3]
1426 Používaný

V r. 1426 se husitům podařilo zmocnit se hradu a dosadili sem svou posádku, která ohrožovala Rakousy. Proto v srpnu téhož roku rakouský vévoda Albrecht s početným vojskem, v němž byl i portugalský princ Petr, Břeclav oblehl. Výhodou obležených byla nepřístupnost hradu pro močály, a jak se později ukázalo, i tajná spojení husitů s některými rakouskými feudály. Na pomoc obleženým přitáhl hetman Prokop Holý s velkým vojskem táborů a sirotků a někdy krátce po 19. listopadu donutil vévodu Albrechta, aby vyklidil pole. [3]
1421 Používaný

Král Zikmund v r. 1421 Břeclav od Lichtenštejnů vyplatil a postoupil ji jako zástavu Petru Kutějovi, jednomu z předních odpůrců husitství na Moravě. Později však začal Kutěj tajně jednat s husity, a proto ho Zikmund v r. 1422 uvěznil. [3]
1419 V rekonstrukci

Na počátku husitských válek (1419) se stal břeclavský hrad článkem v soustavě lichtenštejnských pevností, které bránily husitům proniknout do Rakous. Proto byl rozšířen o předhradí a o nárožní střílny. [3]
1414 Používaný

V r. 1414 byl sepsán urbář břeclavského panství, v němž se uvádí i hrad a kamenný most při něm. [3]
1367 Používaný

Markrabě Jan Břeclav postoupil v r. 1367 i s příslušenstvím bratrům Hanuši, Hartneidu a Jiřímu z Lichtenštejna po dobu dvou generací a jeho syn markrabě Jošt jim udělil v r. 1389 statek lénem, které pak Lichtenštejnové drželi až do počátku 16. století. [3]
1336 Používaný

Albert z Rauhenštejna byl královskými vojsky zajat a v r. 1336 nezůstala Břeclav trvale v rukou zeměpanských. [3]
1330 Používaný

Ve 30. letech 14. století získal Břeclav nějakým způsobem, nejspíš ve válce, rakouský feudál Albert z Rauhenštejna, nepřítel Jana Lucemburského. [3]
1313 Používaný

Další zpráva o Břeclavi je z doby Václava III. Ten udělil hrad lénem velmoži Hartlebovi z Boskovic, který jej prodal v r. 1313 za 800 hřiven rakouským ministeriálům bratřím Štěpánu a Alexímu z Hainfeldu. [3]
1271 Používaný

Vilém z Egerberku, který byl příznivcem cáhnovské (Hohenau, Dolní Rakousy) komendy johanitů, držel Břeclav ještě v r. 1271 a pozbyl ji patrně v souvislosti s bitvou na Moravském poli. Od doby, kdy hrad přišel do rukou Viléma z Hustopečí, přestal být sídlem zeměpanských úřadů, které přesídlily na Bzenec. Pak prameny o Břeclavi na delší čas mlčí. [3]
1249 Používaný

Oldřich Korutanský o hrad patrně přišel za války mezi Václavem I. a jeho synem Přemyslem II. v r. 1249. Za blíže neznámých okolností, snad v souvislosti s uvedenou domácí válkou, se hrad dostal v polovině 13. století do držení Viléma z Egerberku, který se psal po Hustopečích. K hradu náleželo jen městečko Stará Břeclav, Ulvy (zanikly) a polovina Prechova (zanikl). [3]
1237 Používaný

Konstancie nedržela Břeclavsko až do své smrti, neboť v r. 1237 vystupuje jako jeho držitel kníže Oldřich Korutanský, bratranec krále Václava I. [3]
1220 V rekonstrukci

Někdy ve 20. letech 13. století dostala Břeclavsko věnem manželka krále Přemysla I. Konstancie, která břeclavský hrad přebudoval. Byl vystavěn na dřevěných kůlech a sestával z hradního paláce a fortifikační věže podle vzoru olomouckého a mikulovského hradu, jak svědčí pozůstatky věže a fortifikace. [3]
1131 Používaný

Význam hradu zdůrazňuje existence kostelíka doloženého poprvé známou listinou olomouckého biskupa Jindřich Zdíka, vydanou po r. 1131. Zeměpanským úřadům na břeclavském hradě podléhalo i hodonínské, bzenecké a kunovické podkrají. [3]
1046 Vznik

Hrad se poprvé v pramenech uvádí v r. 1046. Jako Břeclav se uvádí v tzv. zakládací listině kláštera opatovického hlásící se k r. 1073 a v pravé listině pro klášter Hradisko u Olomouce z r. 1078, v níž se mluví o mostu u břeclavského hradu. Kromě své vojenské funkce byl hrad zároveň správním střediskem pro břeclavský hradský obvod, zaujímající přibližně území od hranice země až po Chřiby, Ždánický les a později na levém břehu řeky Moravy povodí Veličky, Olšavy a Dřevnice. [3]

Články

14. února 2019
Břeclav opraví chátrající zámek. Opuštěný je osmdesát let — ČT24 — Česká televize
[1]

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

Příspěvky na Facebook stránce "Prázdné domy"

Majitelé nemovitosti

16. února 2019
Město Břeclav

Mapa

Autor karty Rendy (Radomír Kočí) aktualizováno: 16. února 2019

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.