Ve svahu vybudovaná vila je trojetážová, jednoduše řešená jako hranolová hmota, z níž vpředu vystupuje asymetricky umístěný schodišťový rizalit, na pravé straně je vynecháním čísti hmoty patra vytvořena terasa s plně vyzděným zábradlím. Rizalit prolamuje široké vertikální okno ze sklobetonu, které končí u betonové markýzy chránící hlavní domovní vchod. Okna jsou různě tvarovaná, pravoúhlá. [1] František Nušl pocházel z Hradce Králové z intelektuálně založené rodiny, jeho otec prof. František Nušl byl zakladatelem moderní české astronomie a mladší bratr Jan, zvaný Honda, prošel ateliéry Karla Štípla, Josefe Mařatky, Bohumila Kafky a Jaroslava Horejce a stal se vynikajícím šperkařem, sochařem a restaurátorem. V roce 1904 se rodina přestěhovala do Prahy, kde se František seznámil v Junáku s Karlem a Augustinem Šulcovými. se kterými jej pojilo stejné přátelství jako s Václavem Milošem Havlem. Na začátku třicátých let pracoval ve firmě Walters Motors a.s. funkci technického ředitele. Dcera Eva se se stala prvorozeným barrandovským občánkem. Rodiny Nušlových, Šulcových a Havlových si byli blízké. Miloš Havel byl Evě za kmotra a Šulcovi si postavili vilu výše. Po roce 1948 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 20 let, odseděl si 7,5 roku. Jan Nušl navrhnul plastiku trilobita, kterou ve formě zlatého odznáčku věnoval Havel každému novému obyvateli.
František Nušl pocházel z Hradce Králové z intelektuálně založené rodiny, jeho otec prof. František Nušl byl zakladatelem moderní české astronomie a mladší bratr Jan, zvaný Honda, prošel ateliéry Karla Štípla, Josefe Mařatky, Bohumila Kafky a Jaroslava Horejce a stal se vynikajícím šperkařem, sochařem a restaurátorem. V roce 1904 se rodina přestěhovala do Prahy, kde se František seznámil v Junáku s Karlem a Augustinem Šulcovými. se kterými jej pojilo stejné přátelství jako s Václavem Milošem Havlem.
Ing. František Nušl byl od roku 1934 šéfinženýrem společnosti A.S. Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha XVII-Jinonice letecké motory a automobily. Do továrny Walter přišel počátkem 30. let z "radlické" továrny Automontage Josef Janatka, Smíchov, která vyráběla v letech 1921-1929 motocykly ITAR/mj. licenční Walter 706 ccm jako Itar 700 a později vlastní Itar 750 ccm. Po II. světové válce byl v červenci 1945 jmenován do národní správy býv. společnosti A.S. Walter. Po znárodnění (říjen 1945) a po vzniku Leteckých závodů, závod 01 Jinonice k 1. červnu 1946 (býv. Walter) byl technickým vedoucím závodu. Oběžníkem ředitele ČZKS (Československé závody kovodělné a strojírenské) n.p ze 16. září 1947 byly vydány Směrnice pro koordinaci a zdokonalování vývoje výrobků v národním kovoprůmyslu, čímž byli jmenováni pověřenci pro vývoj, zřízeny pracovní komise pro vývoj, zřízena vývojová střediska a ustanoveny poradní sbory pro vývoj. Pověřencem pro vývoj motorů byl ing. František Nušl. Ing. Nušl v jinonické továrně pracoval v různých funkcích minimálně v období 1933-1948 (jako jeden z mála "přežil ve funkci" válku).
Dcera Eva se se stala prvorozeným barrandovským občánkem. Rodiny Nušlových, Šulcových a Havlových si byli blízké. Miloš Havel byl Evě za kmotra a Šulcovi si postavili vilu výše. Po roce 1948 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 20 let, odseděl si 7,5 roku. Jan Nušl navrhnul plastiku trilobita, kterou ve formě zlatého odznáčku věnoval Havel každému novému obyvateli.
