Hodnotná datovaná a autorsky určená stavba, ceněna pro své původní půdorysné a hmotové členění a dochované historické imteriéry (reprezentativní schodiště, dvorana, zasedací síň 2. patra adal.). Jedná se o Polívkovo první samostatné dílo a zároveň jedno z posedních děl české novorenesance. Budova je galerií sochařské a malířské tvorby předních osobností české výtvarné školy 19. století. Fasády s bohatou plastickou i mozaik. výzdobou, hodnotná i výzdoba a zařízení interiérů, sochy. nástěnné malby, štuková výzd. [1]
Hodnotná datovaná a autorsky určená stavba, ceněna pro své původní půdorysné a hmotové členění a dochované historické imteriéry (reprezentativní schodiště, dvorana, zasedací síň 2. patra adal.). Jedná se o Polívkovo první samostatné dílo a zároveň jedno z posedních děl české novorenesance. Budova je galerií sochařské a malířské tvorby předních osobností české výtvarné školy 19. století. [1]
Nárožní pětipodlažní budova obdélného půdorysu na hloubkové parcele, dvěma mosty původně spojená se sousední budovou čp.857. Hlavní průčelí do ulice Na Příkopě pětiosé. Přízemí bosováno, v ose hlavní, pravoúhle zakončený vstup s půlkruhovým nadsvětlíkem, po jeho stranách prosklené výkladce. V 1. patře okna široká, segmentově zakončená, v ose hlavní klenák se lvím maskaronem. Mezi okny mělké niky se sochami - alegorické reliéfy od S. Suchardy, znázorňující Technologii, Zemědělství, Průmysl, Obchod. V ose 2. patra balkon na třech krakorcích s balustrovým zábradlím, okna široká, trojdílná, lemována pilastrovými edikulami, završenými průběžnými římsami se zubořezem. V parapetních výplních reliéfní sochařská výzdoba od Celdy Kloučka. Obdobná výzdoba v suprafenestrách, v ose secesní maskaron. Okna 3. patra jednoduchá trojdílná, mezi nimi čtyři znaky měst od C. Kloučka. Nad nimi vyložená lunetová římsa s mozaikami od Mikoláše Alše. Nadstaveno 4. patro se segmentově zakončenými okenními osami. V přízemí za vstupem čtvercová předsíň, v ní dva nástěnné obrazy od Maxe Švabinského - sv. Václav, žehnající obyvatelstvu země; vpravo alegorie Blahobytu a Práce. Za síní monumentální reprezentativní schodiště se sochařskou výzdobou - dva světlonoši u paty schodiště od B. Schnircha a s nástěnnými lunetami od K.V.Maška. Následuje obdélná dvorana s proskleným stropem, po obvodu alegorické plastiky, znázorňující kraje českých zemí, a městské erby od Hergesela, Schnircha, Procházky a Suchardy. Ve 2.patře štukový strop zasedací síně od A. Foklmanna, malby v lunetách od E. Holárka aj. [1]
Umělecké památky Praha
První zmínky o domě pocházejí z 2. pol. 14. století a začátkem 18. stol. dal barokní přestavbu provést K.J. Varařický, od roku 1833 palác Nostický, v letech 1847 - 90 zde sídlilo Zemské muzeum. V roce 1893 byl zbořen a v letech 1894 - 96 postaven novorenesanční bankovní palác podle projektu Oskara Polívky stavební firmou Josefa Sakaře. Projekt byl Polívkovým prvním samostatným dílem - zároveň jedním z posledních projektů české novorenesance. Úpravy v letech 1908, 1909 (spojovací můstky, Osvald Polívka, Matěj Blecha), 1027 - 28 (nástavba 4.P. do Nekázanky, Josef Žák), 1948 (K. KOželka, A. Kropáček), 1988 - 90.
Rohová budova na protáhlé parcele se skládá ze dvou částí. Hlavní budova s pětiosým, čtyřpatrovým průčelím do ulice Na Příkopě je centrálně disponovaná kolem prostoru monumentálního schodiště a bankovní haly, fasáda do Nekázanky je jedenáctiosá, s vedlejším vstupem v 5 ose, od 6. osy třípatrová s pozdější nástavbou. Průčelí zadní přistavěné budovy do Nekázanky tvoří s posledními šesti osami hlavní budovy jednolitý celek o 19 osách, se sedmiosým risalitem uprostřed. Dvě dvoutraktová křídla jsou oddělena dvěma dvory, spojena dvoutraktem s tříramenným schodištěm. Budova spojena dvěma mosty přes ulicí Nekázanka s čp. 857. Hlavní průčelí je obloženo hořickým pískovcem až po výraznou lumentovou římsy. V meziokenních pilířích v 1, patře (mazaninu) alegorické reliéfy od Stanislava Suchardy (Technologie, Zemědělství, Průmysl, Obchod). Veškeré ornamentální a figurální ozdoby průčelí se secesními prvky jsou prací Celdy Kloučka: nadokenní frontonem, čtyři znaky měst, nárožní kartuš se zemským znakem a plastiky Obchod a Průmysl a Věda na atice. Lunetové mozaiky navrženy Mikolášem Alšem, mozaikové obrazy květin v atice jsou od Anny Suchardové. Výzdoba hlavních bronzových vrat od sochaře Al. Folkmanna. Na boční fasádě umístěn ze starého paláce portál se sochami orlic a vázami, z dílny Matyáše Brauna z 1. pol. 18. stol.
Sklepy zaklenuty segmentovými klenbami. V přízemí u vstupu po stranách dva nástěnné obrazy od Maxe Švabinského (vlevo sv. Václav žehnající obyvatelku země, vpravo alegorie Blahobytu a Práce), u paty schodiště dvě bronzové plastiky světlonošů - rytířů od. B. Snircha. Monumentální schodišťovou halu z různých druhů zdobí šest nástěnných lunet od K.V. Maška u paty schodiště dvě pamětní desky z carrarského mramoru. Alegorické plastiky, zdobící hlavní dvoranu v 1. p. , znázorňují jednotlivé kraje: na severozápadní stěně žatecký, chebský a plzeňský kraj od sochaře Hergesela, na jižní stěně písecký, budějovický, táborský a čáslavský kraj od B. Snircha, na jihovýchodní stěně chrudimský, hradecký a jičínský kraj od F. Procházky a nad hlavním vchodem do dvorany kraj boleslavský a litoměřický od Stanislava Suchardy. Na téže severovýchodní stěně se nalézají též medailní poprsí Karla IV. a Rudolfa II. basreliéfy alegorie Labe a Vltavy a emblémy jednotlivých krajů od A Folkmanna. Nad alegorickými sochami jsou v metodách hlavní římsy seřazeny znaky devadesáti předních měst království českého, znak zemský a znaky pražských měst jsou umístěny ve středu skleněného stropu dvorany - vše od V. Krále. Skleněný strop maloval Rudolf Říhovský. Krby ve dvoraně s tepanou mříží od A. Hallera.
Nástěnné malby v chodbě 2.p. provedl Karel Klusáček. V zasedací síni je štukovaný strop od A Folkmanna, malby v lunetách od Emanuella Holárka, mramorový krb podle návrhy V. Nechleby.
