Palác Živnostenské Banky

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Palác
Stav: Prázdný
památkový katalog
Adresa mapa
Na Příkopě 858/20
11000 Praha 1
Hlavní město Praha
50° 5' 10.0'', 14° 25' 36.9''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Příkopy Property Development, a.s., (katastr)
Architekt: Osvald Polívka

Architektonický / technický popis

Hodnotná datovaná a autorsky určená stavba, ceněna pro své původní půdorysné a hmotové členění a dochované historické imteriéry (reprezentativní schodiště, dvorana, zasedací síň 2. patra adal.). Jedná se o Polívkovo první samostatné dílo a zároveň jedno z posedních děl české novorenesance. Budova je galerií sochařské a malířské tvorby předních osobností české výtvarné školy 19. století. Fasády s bohatou plastickou i mozaik. výzdobou, hodnotná i výzdoba a zařízení interiérů, sochy. nástěnné malby, štuková výzd. [1]

Hodnotná datovaná a autorsky určená stavba, ceněna pro své původní půdorysné a hmotové členění a dochované historické imteriéry (reprezentativní schodiště, dvorana, zasedací síň 2. patra adal.). Jedná se o Polívkovo první samostatné dílo a zároveň jedno z posedních děl české novorenesance. Budova je galerií sochařské a malířské tvorby předních osobností české výtvarné školy 19. století. [1]

Nárožní pětipodlažní budova obdélného půdorysu na hloubkové parcele, dvěma mosty původně spojená se sousední budovou čp.857. Hlavní průčelí do ulice Na Příkopě pětiosé. Přízemí bosováno, v ose hlavní, pravoúhle zakončený vstup s půlkruhovým nadsvětlíkem, po jeho stranách prosklené výkladce. V 1. patře okna široká, segmentově zakončená, v ose hlavní klenák se lvím maskaronem. Mezi okny mělké niky se sochami - alegorické reliéfy od S. Suchardy, znázorňující Technologii, Zemědělství, Průmysl, Obchod. V ose 2. patra balkon na třech krakorcích s balustrovým zábradlím, okna široká, trojdílná, lemována pilastrovými edikulami, završenými průběžnými římsami se zubořezem. V parapetních výplních reliéfní sochařská výzdoba od Celdy Kloučka. Obdobná výzdoba v suprafenestrách, v ose secesní maskaron. Okna 3. patra jednoduchá trojdílná, mezi nimi čtyři znaky měst od C. Kloučka. Nad nimi vyložená lunetová římsa s mozaikami od Mikoláše Alše. Nadstaveno 4. patro se segmentově zakončenými okenními osami. V přízemí za vstupem čtvercová předsíň, v ní dva nástěnné obrazy od Maxe Švabinského - sv. Václav, žehnající obyvatelstvu země; vpravo alegorie Blahobytu a Práce. Za síní monumentální reprezentativní schodiště se sochařskou výzdobou - dva světlonoši u paty schodiště od B. Schnircha a s nástěnnými lunetami od K.V.Maška. Následuje obdélná dvorana s proskleným stropem, po obvodu alegorické plastiky, znázorňující kraje českých zemí, a městské erby od Hergesela, Schnircha, Procházky a Suchardy. Ve 2.patře štukový strop zasedací síně od A. Foklmanna, malby v lunetách od E. Holárka aj. [1]

Časová osa

2019 Prázdný
11/2018 Z plánů na největší světové muzeum skla sešlo, ze slavné budovy Živnobanky má vzniknout luxusní hotel. [13]
10/2018 Ze střechy kancelářského centra Florentinum v Praze 1 zmizelo obří logo čínské skupiny CEFC. Vlajky s názvem skupiny byly odstraněny rovněž ze sídla CEFC v bývalé budově Živnobanky v ulici Na Příkopě. Florentinum i někdejší Živnobanka patří mezi nejvýznamnější nemovitosti čínské společnosti v Praze.[8]
5/2018 Skupina J&T převzala vedení také v některých dceřiných firmách CEFC Europe. Jde například o projekt Florentinum, hotel Mandarin Oriental, budovu bývalé Živnobanky v ulici Na Příkopě nebo fond Tradiční čínské medicíny. Informují o tom pondělní Hospodářské noviny. J&T ve čtvrtek odvolala představenstvo CEFC Europe kvůli tomu, že čínská společnost CITIC Group nezaplatila za CEFC Europe dluh 450 milionů eur (11,5 miliardy korun). [7]
2015 Budovu koupil Čínský investor. [4] [Developerská a investiční skupina CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka se dohodla na prodeji budovy bývalé Živnobanky v pražské ulici Na Příkopě čínské privátní společnosti CEFC China Energy Company Limited. Cenu budoucí transakce společnosti nezveřejnily. [5] CEFC hodlá mít v budově Živnobanky svou evropskou centrálu. Číňané se mají podílet na přípravě muzea skla, které v Živnobance bývalý majitel CPI buduje. [11]
2013 Vlastník, investiční skupina CPI Group, se rozhodl historicky cennou nemovitost otevřít pro veřejnost a udělat z ní jedinečný kulturní stánek. Objekt se chystá proměnit v galerii skla, českého fenoménu, který zná celý svět. [12] Po projektové fázi v roce 2014 proběhnou stavební práce a úpravy během roku 2015. Galerie by se pro veřejnost měla otevřít na přelomu let 2015 a 2016.[6] Do rekonstrukce budovy a vybudování expozicevložila firma půl miliardy korun. [5]
11/2011 Současným potřebám nevyhovující budovu prodala v roce 2011 Unicredit Bank, tedy nástupkyně Živnobanky, miliardáři Radovanu Vítkovi za 890 milionů korun. Sloužila k reprezentativním účelům, k pořádání akcí i natáčení reklam či filmů, točila se tu třeba Lída Baarová. Jeho společnost v ní chtěla vybudovat muzeum českého skla a na projekt ZIBA odkazovaly výlohy s křehkými exponáty.[4] [10] [16]
2010 Prázdný

Bankovní úředníci budovu definitivně opustili v roce 2010, za minulého režimu fungovala jako jediná valutová banka. [4]
1993 V roce 1993 České národní banky. V této době však již budova neodpovídala standardům kladeným na moderní bankovní budovy, a proto musela projít náročnou rekonstrukcí. [2]
1966 V letech 1966 - 2005 v budově sídlilo informační středisko Pražské informační služby. [5]
5/1958 Památkově chráněno od 3. 5. 1958. [1]
1950 V roce 1950 se budova stala sídlem ústředí Státní banky československé. [2]
1945 Živnostenská banka se stává národním podnikem. [9]
5/1942 Nový palác byl dostavěn 14. května 1942 a banku stál něco přes 100 mil. Kč). Z původního paláce byla na novostavbu přenesena socha Genia (Světlonoše) se lvem.[2]
1938 Na boční stěně v ulici Nekázanka zůstal zachován portál z původního Nosticova paláce se sochami orlic a vázami od Matyáše Brauna z 18. století. Na atice střechy původně stála bronzová socha Génia se lvem od Antonína Poppa, ale v roce 1938 se přestěhovala na střechu průčelí nové bankovní budovy, dnešní ČNB, a aktuálně se jí říká Světlonoš. Původní budově Živnobanky zůstala socha Merkura od Bohuslava Schnircha v průčelí. [4]
1938 Do roku 1938 bylo součástí bankovního impéria Živnobanky více než sto firem, které disponovaly kapitálem ve výši více než 1,25 miliardy korun. [3]
1928 Na návrh statutárních orgánů banky byla v roce 1928 vypsána užší soutěž na projekt novostavby, které se zúčastnilo deset architektů. Jediný návrh Oswalda Polívky zamýšlel doplnit původní budovu banky stejně koncipovanými částmi na místo obou hotelů. Ostatní architekti volili komplexní řešení zahrnující i nahrazení starého bankovního paláce z konce 19. století. Po delších úvahách se kompetentní orgány a sbor vybraných projektantů rozhodly jít novu cestou, zbourat starý palác i hotely a vystavět objemnější novostavbu zabírající celou jimi zastavěnou plochu. [2]
1928 V anonymní soutěži zvítězil světoznámý architekt Josef Gočár, který měl za sebou již například realizaci budovy Banky československých legií nebo Anglo-československé banky. Jeho projekt se však nerealizoval. Magistrát hl. města Prahy totiž neschválil vysunutí dvou nosných pilonů do ulice Na Příkopě. Bance se rovněž jeho stavba jevila jako příliš nákladná. Zadání novostavby bylo svěřeno Františku Roithovi, jehož levnější projekt získal v soutěži druhé místo. Architekt Roith projektoval mimo jiné budovu Městské knihovny v Praze i novostavbu Poštovní spořitelny na Václavském náměstí 4 [2]
1925 Od poloviny dvacátých let zaměstnávaly správní radu a užší ředitelství Živnostenské banky úvahy na vybudování podstatně rozsáhlejšího bankovního paláce, který měl korespondovat s rozmachem bankovně podnikatelských aktivit a demonstrovat tak její prvořadé postavení v československé bankovní soustavě. K tomuto účelu odkoupila v polovině 20. let 20. století od původních majitelů nejprve hotel „Modrá hvězda“, památný tím, že v něm byla dne 23. srpna 1866 podepsána mírová smlouva mezi Pruskem a Rakouskem po porážce habsburské monarchie v létě 1866. Banka zakoupila ještě hotel „Černý kůň“. [2]
1917 Ředitelem byl v letech 1917 - 1938. Hned po vyhlášení Československa stál Preiss při tvorbě hospodářského zákona, v němž mimo jiné výrazně ovlivnil kontury budoucí měnové reformy. Zároveň stál v pozadí tzv. nostrifikace, která spočívala v převedení kapitálu a sídel velkých českých podniků z Rakouska. [15]
1909 V roce 1909 architekt propojil budovy na obou stranách ulice můstky, později přibyla ještě zadní budova v Nekázance. Dnes komplex tvoří tři objekty a dvůr. [4]
6/1900 Po urychleném přesunu agend a personálu, začala budova naplno sloužit svému účelu. Stavba byla provedena v novorenesančním slohu se zřetelnými prvky secese. Uměleckou výzdobu exteriérů i interiérů realizovali renomovaní sochaři Antonín Popp, Bohuslav Schnirch, Stanislav Sucharda a Ladislav Šaloun. Budově dominovaly zejména dvě sochy – Génius (Světlonoš) se lvem od Antonína Poppa a Merkur od Bohuslava Schnircha. První z nich si nakonec získala takovou oblibu, že se stala symbolem Živnostenské banky a postupně v její ikonografii vytěsnila dříve všudypřítomný včelí úl. [2]
5/1900 15. května 1900 mohla být novostavba zkolaudována. [2]
11/1897 Vznik

V listopadu 1897 byly zahájeny stavební práce. [2]
9/1897 Teprve po delším rozhodování, v září 1897, správní rada banky akceptovala projekt architekta Oswalda (Osvalda) Polívky, architekta, který mimo jiné navrhl i budovu jiné významné české banky nacházející se v téže ulici – Zemské banky království českého. [2]
11/1896 Na projekt nové budovy byla následně v listopadu 1896 vypsána veřejná soutěž. Do konkurzu se přihlásilo 29 architektů, porota však nepřijala žádný návrh. [2]
1896 Ve druhé polovině 90. let 19. století zažívala Živnostenská banka období hospodářského rozmachu. Enormní rozšíření obchodní agendy a nárůst prestiže vedly její vedení k úvahám postavit si vlastní budovu. Nejprve bylo nutné vybrat a zakoupit odpovídající stavební parcely. Jako nejvhodnější se pro bankovní účely nakonec ukázaly dva domy nacházející se v ulici Na Příkopech poblíž Prašné brány. Jednalo se o dům „U tří kaprů“ čp. 862 a „U železného muže“ čp. 863. Oba se staly součástí majetku banky v roce 1896. [2]
1894 Vznik

Neorenesanční bankovní palác vznikl na místě staršího Nostického paláce v l. 1894-96. [1]
1890 V roce 1890 se Živnobanka přeměnila v Zemskou banku pro zajištění potřeb zemských a státních samospráv. Před první světovou válkou vlastnila třetinu českého kapitálu v tuzemském bankovnictví.[4]
1872 Kvůli vzrůstu svých obchodů však byla již v roce 1872 nucena přesídlit do místností domu „Bazar“ Na Příkopech, v nichž si pro styk s klientelou zřídila směnárnu. V této budově pak úřadovala až do doby než si vystavěla vlastní palác. [2]
3/1869 1. března 1869 zahájila svou činnost druhá nejstarší nacionálně česká banka, Živnostenská banka pro Čechy a Moravu (od roku 1910 jen Živnostenská banka), stalo se to v pronajatých místnostech nárožního domu ulice Na Příkopech a Panské. [2]
12/1868 Ustanovující valná hromada Živnostenské banky se konala v zasedací síni Staroměstské radnice v Praze 8. prosince 1868. Nedlouho po svém vzniku se banka stává významnou hybnou silou české ekonomiky a podnikatelů. [3]
11/1868 4. listopadu byla založena Živnostenská banka pro Čechy a Moravu jako akciová společnost se zaměřením na financování malých a středních českých podniků. [9]
1867 V polovině 19. století začaly po zrušení cechovního zřízení a vydání živnostenského řádu v českých zemích vznikat živnostenské záložny. V roce 1867 jich bylo již 247. O rok později se jejich zástupci sešli a na zasedání valné hromady se začala psát historie Živnostenské banky pro Čechy a Moravu, první banky s výhradně českým kapitálem. [9]

Článek

8. prosince 2018
Živnobanka aneb Smutný konec 150leté legendy | Lidovky.cz
[3]
24. listopadu 2018
Muzeum skla nebude. Ze slavné budovy Živnobanky vznikne luxusní hotel | Firmy a trhy | Lidovky.cz
[13]
8. října 2018
Z hlavního města mizejí loga čínské CEFC | E15.cz
[8]
21. květen 2018
Florentinum, hotel Mandarin Oriental a další. J&T převzala vedení i v některých dceřiných firmách CEFC | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
[7]
30. července 2016
Zavřená budova živnobanky skrývá velkou nádheru. Ale co s ní bude díl? - iDNES.cz
[4]
2. září 2015
Číňani kupují budovu bývalé živnobanky. Zbavuje se jí CPI miliardáře Radovana Vítka | Hospodářké noviny (IHNED.cz)
[11]
2. září 2015
Vítkova CPI prodá budovu Živnobanky Číňanům. Budou odtud řídit expanzi - iDNES.cz
[5]
19. listopadu 2013
Historická budova Živnobanky bude lákat návštévníky na to nejlepší z českého skla | Hospodářské noviny (IHNED.cz)
[14]
19. listopadu 2013
Historická budova bývalé Živnobanky ožije sklem - Aktuálně.cz
[12]
19. listopadu 2013
Budova Živnobanky v centru Prahy se promění ve velkolepou galerii skla - iDNES.cz
[6]
20. listopadu 2012
Radovan Vítek chce miliardu za budovu Živnobanky. Ta ale zatím zeje prázdnotou | Hospodářské noviny (IHNED.cz)
27. prosince 2011
Vítkova CPI dokončila nákup budovy pražské Živnostenské banky — ČT24 — Česká televize
[16]
27. prosince 2011
Miliardář Vítek koupil budovu bývalé Živnobanky - Aktuálně.cz
[10]

Knihy

Externí galerie (foto / video)

 
Budova bývalé Živnostenské banky v ulici Na příkopě – Čínské nákupy v České republice. Co všechno už jim patří? – G.cz
 
Živnostenská banka - Martin URBEX Ketner 2015

Odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

27. března 2019
Příkopy Property Development, a.s.,
Na příkopě 857/18, Nové Město, 11000 Praha 1

Panorama

Mapa

Autor karty Spirala aktualizováno: 27. března 2019

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.