Kasárna Karlín / Ferdinandova kasárna / kasárna Jana Žižky z Trocnova

10/2019 Používaný

Areál Kasárna Karlín se možná bude prodávat ve veřejné dražbě nebo prostřednictvím výběrového řízení. Nejprve ho však Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který se letos stal jeho správcem, nabídne k využití organizačním složkám státu. Novou budovu a nádvoří nyní využívá nezisková organizace Pražské centrum, která tam vytvořila kulturní a společenské centrum. [2]

6/2017 Používaný

Areál byl poprvé otevřen veřejnosti při příležitosti oslav 200 let Karlína v červnu 2017. [6]. Od roku 2017 v areálu působí spolek Pražské centrum, který tu vytvořil například galerii, taneční školu, kulturní klub s barem a v předsálí bývalého armádního bazénu denní kavárnu. [8]

2017 Prázdný

10. 4. 2017 se v médiích objevila informace, že ministerstvo spravedlnosti podepsalo tříletou smlouvu o zápůjčce se skupinou umělců sdružených okolo „kulturního developera“ Matěje Velka (stejní lidé, kteří v minulosti provozovali projekt oživení Nákladového nádraží Žižkov). Zápůjčku kasáren prosadil ministr Robert Pelikán, zástupce starosty Prahy 8 Petr Vilgus a místní aktivista Štěpán Klimeš. V budově kasáren bude do doby zahájení přestavby na justiční palác provozováno kulturní a společenské centrum. Součástí projektu je i přesídlení galerie Karlin Studios.[1]

2016 Prázdný

Budova byla po neúspěšném pokusu o prodej převedena na podzim 2016 do správy Ministerstva spravedlnosti. Podle slov ministra Roberta Pelikána zde ministerstvo připravuje přestavbu areálu na justiční palác, obdobu soudní budovy Na Míčankách ve Vršovicích. Připravuje se projekt dočasného využití do doby zahájení rekonstrukce.[1]

2014 Prázdný

Vítězství firmy Griva Art provázelo podezření o propojení jednotlivých soutěžících subjektů. Mimo jiné z těchto důvodů nový ministr obrany Martin Stropnický v únoru 2014 (jmenovaný do funkce měsíc před tím) výsledek soutěže zrušil. Později ministerstvo vydalo prohlášení, že informace o majetkovém propojení firem není pravdivá a vyhlásilo nové kolo soutěže za vyšší cenu 620 milionů korun. Do tohoto výběrového řízení se nikdo nepřihlásil.[1]

2013 Prázdný

V listopadu 2013 (těsně po volbách do PSP v době, kdy ministerstvo řídil končící Vlastimil Picek) se tehdejší správce – Ministerstvo obrany ČR – pokusil o privatizaci kasáren. V soutěži vyhrála společnost Griva Art manželky miliardáře Pavla Tykače Ivany, která nabídla 590 milionů korun. [1]

2008 Stavební úpravy

V roce 2008 byla opravena střecha a fasáda budovy kasáren v ulici jana Žižky, Křižíkova 20. (publikace Oprava střechy a fasády - fotodokumentace, Kasárna jana Žižky, Křižíkova 12/20, Praha 8 - Karlín. Vydáno 2008 - https://iispp.npu.cz/carmen/detail/1272692?ticketId=-10)

1993 Používaný

V roce 1993 zde sídlil 6. strážní prapor, který byl v létě 1995 přejmenován na prapor Čestné stráže AČR a v letech 1997-2000 spadal pod VÚ 1411 - Posádka Praha. Po zrušení základní vojenské služby zde měla sídlo Územní vojenská správa, klub důstojníků v záloze, vojenská policie a cizinecká policie. [1] [5]

1968 Používaný

Během okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 zde na krátký čas sídlilo provizorní protiokupační vysílání nezávislého Československého rozhlasu. Herečka a hlasatelka Ludmila Stambolieva tu hlásila v bulharštině a srbochorvatštině.[1] [5]

5/1958 Používaný

Památkově chráněno. Nabytí právní moci: 22. 12. 1964.

1950 Používaný

Ve druhé polovině 20. století zde sídlily útvary pražské posádky – posádková hudba, posádkové velitelství, posádková ošetřovna, vojenská policie, nebo také Dělostřelecký pluk, Velitelské stanoviště PVOS (Protivzdušné obrany státu), Hlavní letecké povětrnostní ústředí, 17. spojovací pluk, 7. armádní spojovací dílny nebo hlavní středisko řízení letového provozu. [1] [5]

1939 Používaný

V období druhé světové války sloužila kasárna (stejně jako třeba Základní škola na Lyčkově náměstí) pro potřeby wehrmachtu. [1] [5]

1920 Používaný

Od roku 1920 zde byl umístěn 5. ženijní pluk a ve 30. letech také vojenská hudební škola, které velel major Jan Uhlíř. [1]

1918 Používaný

Během existence rakousko-uherské monarchie nesly název Ferdinandova kasárna (podle císaře Ferdinanda I. Dobrotivého), po roce 1918 došlo k přejmenování na Karlínská kasárna Jana Žižky z Trocnova. [1] [5]

1906 Používaný

V 19. století zde postupně sídlil 8. sapérský prapor, od roku 1906 c.k. pěší pluk č. 91 polního zbrojmistra rytíře Huberta von Czibulky (jednalo se o mateřský útvar literární postavy Josefa Švejka). [1]

1848 Používaný

Ke kolaudaci došlo v roce 1848, poté budova začala sloužit svému účelu, k oficiálnímu odevzdání stavby bez nedodělků došlo o tři roky později. [5]

1846 Vznik

Stavba mohutné třípatrové budovy kasáren proběhla v letech 1846-49 podle návrhu Vojtěcha Lanny ve střízlivé formě doznívajícího empíru. Jednotvárně působící průčelí kasáren oživuje bosáž v přízemí, bosovaná nároží a patrové římsy v prvním a druhém patře. Všechna okna jsou sdružována po dvojicích a do Křižíkovy ulice mírně vystupuje střední rizalit s průjezdem, zakončený štítem. C.k. Ferdinandova kasárna se stala největším vojenským objektem tohoto druhu v Praze.[1]

1844 Dvorská válečná rada roku 1842 rozhodla, že budou v Praze postavena nová kasárna s kapacitou 2000 mužů. Expertní skupina vybrala pozemek za městskými hradbami v blízkosti Poříčské brány. Při jeho výběru hrál roli i fakt, že se nacházel nad tehdy dobře zaznamenaným nejvyšším stavem Vltavy. Stavba byla zahájena na jaře o rok později. [5]