Kasárna Karlín

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Kasárna
Stav: Používaný
památkový katalog
Adresa mapa
Křižíkova 20
18600 Praha – Karlín
Hlavní město Praha
50° 5' 26.0'', 14° 26' 39.1''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Ministerstvo spravedlnosti (katastr)
Majitel komunikuje
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

10/2019 Používaný

Pronájem areálu Kasárna Karlín m8 v roce 2020 končit, [řad uvažuje, že objekt nabídne v dražbě. [2]
2017 Používaný

10. 4. 2017 se v médiích objevila informace, že ministerstvo spravedlnosti podepsalo tříletou smlouvu o zápůjčce se skupinou umělců sdružených okolo „kulturního developera“ Matěje Velka (stejní lidé, kteří v minulosti provozovali projekt oživení Nákladového nádraží Žižkov). Zápůjčku kasáren prosadil ministr Robert Pelikán, zástupce starosty Prahy 8 Petr Vilgus a místní aktivista Štěpán Klimeš. V budově kasáren bude do doby zahájení přestavby na justiční palác provozováno kulturní a společenské centrum. Součástí projektu je i přesídlení galerie Karlin Studios.[1]
2016 Prázdný

Budova byla po neúspěšném pokusu o prodej převedena na podzim 2016 do správy Ministerstva spravedlnosti. Podle slov ministra Roberta Pelikána zde ministerstvo připravuje přestavbu areálu na justiční palác, obdobu soudní budovy Na Míčankách ve Vršovicích. Připravuje se projekt dočasného využití do doby zahájení rekonstrukce.[1]
2014 Prázdný

Vítězství firmy Griva Art provázelo podezření o propojení jednotlivých soutěžících subjektů. Mimo jiné z těchto důvodů nový ministr obrany Martin Stropnický v únoru 2014 (jmenovaný do funkce měsíc před tím) výsledek soutěže zrušil. Později ministerstvo vydalo prohlášení, že informace o majetkovém propojení firem není pravdivá a vyhlásilo nové kolo soutěže za vyšší cenu 620 milionů korun. Do tohoto výběrového řízení se nikdo nepřihlásil.[1]
2013 Prázdný

V listopadu 2013 (těsně po volbách do PSP v době, kdy ministerstvo řídil končící Vlastimil Picek) se tehdejší správce – Ministerstvo obrany ČR – pokusil o privatizaci kasáren. V soutěži vyhrála společnost Griva Art manželky miliardáře Pavla Tykače Ivany, která nabídla 590 milionů korun. [1]
1993 Používaný

V roce 1993 zde sídlil 6. strážní prapor, který byl v létě 1995 přejmenován na prapor Čestné stráže AČR a v letech 1997-2000 spadal pod VÚ 1411 - Posádka Praha. Po zrušení základní vojenské služby zde měla sídlo Územní vojenská správa, klub důstojníků v záloze, vojenská policie a cizinecká policie.[1]
1968 Používaný

Během okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 zde na krátký čas sídlilo provizorní protiokupační vysílání nezávislého Československého rozhlasu. Herečka a hlasatelka Ludmila Stambolieva tu hlásila v bulharštině a srbochorvatštině.[1]
1950 Používaný

Ve druhé polovině 20. století zde sídlily útvary pražské posádky – posádková hudba, posádkové velitelství, posádková ošetřovna, vojenská policie, nebo také Dělostřelecký pluk, Velitelské stanoviště PVOS (Protivzdušné obrany státu), Hlavní letecké povětrnostní ústředí, 17. spojovací pluk, 7. armádní spojovací dílny nebo hlavní středisko řízení letového provozu.[1]
1938 Používaný

V období druhé světové války sloužila kasárna (stejně jako třeba Základní škola na Lyčkově náměstí) pro potřeby wehrmachtu. [1]
1920 Používaný

Od roku 1920 zde byl umístěn 5. ženijní pluk a ve 30. letech také vojenská hudební škola, které velel major Jan Uhlíř. [1]
1918 Používaný

Během existence rakousko-uherské monarchie nesly název Ferdinandova kasárna (podle císaře Ferdinanda I. Dobrotivého), po roce 1918 došlo k přejmenování na Karlínská kasárna Jana Žižky z Trocnova.[1]
1906 Používaný

V 19. století zde postupně sídlil 8. sapérský prapor, od roku 1906 c.k. pěší pluk č. 91 polního zbrojmistra rytíře Huberta von Czibulky (jednalo se o mateřský útvar literární postavy Josefa Švejka). [1]
1846 Vznik

Stavba mohutné třípatrové budovy kasáren proběhla v letech 1846-49 podle návrhu Vojtěcha Lanny ve střízlivé formě doznívajícího empíru. Jednotvárně působící průčelí kasáren oživuje bosáž v přízemí, bosovaná nároží a patrové římsy v prvním a druhém patře. Všechna okna jsou sdružována po dvojicích a do Křižíkovy ulice mírně vystupuje střední rizalit s průjezdem, zakončený štítem. C.k.Ferdinandovy kasárny se staly největším vojenským objektem tohoto druhu v Praze.[1]
1844 V roce 1844 císař Ferdinand schválil vybudování kasáren pro 2000 mužů pěšího vojska v bloku mezi dnešními ulicemi Křižíkovou, Vítkovou a Prvního pluku. [1]

Články

10. října 2019
Pronájem areálu Kasárna Karlín za rok končí. Úřad uvažuje, že objekt nabídne v dražbě - Aktuálně.cz
[2]
26. července 2017
Areál karlínských kasáren se otevřel lidem, kulturní akce budou v bazénu
9. dubna 2017
Kulturní developer oživuje karlínská kasárna, počítá s kinosály i nohejbalem
11. března 2016
Pražský Karlín centrem Justice. Pelikán chce do kasáren přesunout soudy
24. července 2014
Karlínská kasárna za 620 milionů nikdo nechce, resort vypíše další řízení

Knihy

Externí galerie (foto / video)

17. července 2017
prach času

Odkazy

Příspěvky na Facebook stránce "Prázdné domy"

Majitelé nemovitosti

23. července 2017
Ministerstvo spravedlnosti
Vyšehradská 427/16, Nové Město, 12800 Praha 2

Panorama

Mapa

Autor karty bez_autora Spoluautoři: Rendy, Spirala aktualizováno: 29. ledna 2019

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.