Usedlost Fišerka (Kodymka)

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zemědělská usedlost
Stav: Používaný
Adresa mapa
Na Fišerce 19/19
16000 Praha 6
Hlavní město Praha
50° 6' 44.3'', 14° 22' 51.9''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Fišerka čp. 19 Usedlost Fišerka (Kodymka) má základ ve vrcholně barokní přestavbě (po roce 1720.), posléze během 19. a 20. století několikrát upravené, v části zvýšené o patro a rozšířené o přízemní polovinu. Podobně jako jiné usedlosti, také Fišerka vznikala v místě několika starších viic, v tomto případě čtyř, o nichž máme zprávy poprvé v 16. století. Již roku 1550 došlo ke sloučení dvou těchto vinic a roku 1607 k celkovému sjednocení. V době sloučení není zmíněn na vinicích žádný lis ni jiná stavba; rozloha vinice nebyla velká, stěží dosahovala 7 strychů. Když v roce 1648 koupil vinici Pavel Daniel Termanus, primátor Nového Města pražského, nechal tu záhy vystavět příbytek pro vinaře vedle staré “skříňky”. To ukazuje na poměrně rozsáhlou vinařskou výrobu. Patrně také zásluhou toho koupil vinice břevnovský klášter (1694), z jehož majetku pak v roce 1712 přešla na faráře od sv. Václava na Malé Straně- při této příležitosti je vyjmenován starý lis, obytné stavení a dojné krávy. Roku 1715 koupili usedlost slovanští benediktini u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském, v roce 1720 ji pak prodali Janu Ondřeji Fišerovi, písaři při zbrojnici. Tento nový majitel nechal na vinici postavil patrové obdélně stavení (pokud nerozšířil starší stavbu), v němž prý i pobýval. Nepochybně také proto získala usedlost své dnešní jméno. V této době již patrně vinné hospodářství upadalo na úkor běžné zemědělské činnosti. Ostatně majitelé přikupovali další pozemky, resp. polnosti. V roce 1857 se stal vlastníkem Filip Stanislav Kodym, lékař a spisovatel, propagující nové způsoby zemědělského hospodaření, ale i zdravovědu ve školství (byl autorem zdravotního desatera vyvěšovaného ve školách). Lze tedy předpokládat, že své zásady propagoval i na tomto statku a statek rozšířil). Bydlel tu až do konce svého života a usedlost zůstala dlouhou dobu v držení jeho potomků (stejně jako dnes). po znárodnění sídlil ve Fišerce Keramoprojekt.Po častých úpravách (1903, 1923, 1938, 1981) ztratila stavba historický ráz; od roku 1964 je zapsanou kulturní nemovitou památkou. Část objektu slouží jako “Školička domeček”. Hlavní budova usedlosti má zvláštní postavení v sousedství s někdejší farou u sv. Matěje, budovou bez vlastního čp. (Na Fišerce 17). Obytné stavení, jehož obrys, zhruba odpovídající dnešnímu stavu, lze rozeznat na indikační skice(1842), je dnes jednopatrové se zcela nově zřízeným podkrovním patrem, které se prozrazuje novodobými valbovými vikýři. Architektonicky není budova členěná, s výjimkou naznačených nárožních rustik, obdélné okenní otvory postrádají šambrány, novodobá okna (nepříliš staré fotografie ukazují T- konstrukce) jsou vložena hluboko za zárubně. Zajímavým detailem je tak pouze kamenný vstupní portál s typově pozdně barokním - klasicistním ostěním. Fotografie z konce 19. století prozrazují zcela jinou podobu usedlosti, jež byla tehdy patrová pouze v prvé části, v rozsahu jedné okenní osy, která je i dnes (poněkud nelogicky) ve fasádě vymezena rustikou jako pseudorizalit. Další osy vlevo od této patrové části byly jen přízemní, včetně vchodu s ostěním, patro spolu s nevhodnou nárožní rustikou je tudíž novodobým přídavkem 20. století. Zajímavý, detailem na těchto starších pohledech je šindelová střecha na obou částech a lícové dvoukřídlé konstrukce oken. V boční západní fasádě, dříve pouze jednoosé, byla proražena další dvě okna nad sebou (90. léta 20. století) Nově byla stavba na zahradní straně doplněna o balkon. K patrové stavbě přiléhá po levé straně přízemní přístavek, který se objevuje až na katastrálních mapách z konce 19. století, a křídlo pak bylo ještě novodobě rozšířeno dále k východu.

Časová osa

2009 Používaný

Po revoluci byla usedlost vrácena zpátky do rukou rodiny Kodymů. V roce 2009 majitelé založili Dětský klub Kodymka, který navazuje na zdejší tradici a umožňuje dětem z okolí kontakt se zvířaty v příjemném prostředí velké zahrady zdejší usedlosti. [2] Zbytky kdysi rozsáhlé zahrady lze najít v aleji jehličnatých stromů v ulici Na Kodymce. [1]
1981 Používaný

Probíhají opravy objektu.
1964 Používaný

Stavba je zapsána na seznam chráněných památek.
1945 Používaný

Po roce 1945 sloužila Keramoprojektu a také pro schůze uličního výboru. [1]
1938 Stavební úpravy

Probíhají opravy objektu.
1923 Stavební úpravy

Probíhají opravy objektu. [1]
1903 Stavební úpravy

Probíhají opravy objektu.
1881 Používaný

V roce 1881 zde vzniká první letní prázdninová feriální osada, kam se v letních měsících sjížděly za F. S. Kodymem děti z pražských rodin, aby zde daleko za městem strávily prázdniny, poučily se o tajemstvích přírody a prožily zde nezapomenutelné dny v kouzelném prostředí. Jelikož do té doby v Čechách není zaznamenán žádný jiný tábor, bude zřejmě prvním táborem na území České republiky. Dnes bychom řekli, že Filip Stanislav Kodym prováděl na Kodymce environmentální výchovu a byl zřejmě prvním organizátorem dětského letního tábora na území ČR. [2]
1857 Používaný

V roce 1857 se usedlost stala majetkem Filipa Stanislava Kodyma, lékaře a spisovatele. Doktor Kodym se vedle své lékařské praxe věnoval psaní článků pro venkovský lid a v 50. letech redigoval Hospodářské noviny, na jejichž stránkách usiloval o zvelebení zemědělství a propagoval nové metody hospodaření. V té době byla usedlost nazývána Kodymkou. Kodym zde žil až do konce života a poté usedlsot náležela dlouhou dobu jeho dědicům. [1]
1720 Stavební úpravy

V roce 1720 koupil usedlost Jan Ondřej Fišer, písař při vojenské zbrojnici. Ten dal stavení zvýšit o jedno patro, i v něm pobýval a usedlost po něm dostala jméno Fišerka. [1]
1715 Používaný

Roku 1715 koupili usedlost slovanští benediktini u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském.
1712 Používaný

Z majetku kláštera u pak v roce 1712 přešla držba na faráře od sv. Václava na Malé Straně. Při této příležitosti je vyjmenován starý lis, obytné stavení a dojné krávy. [1]
1694 Používaný

Tohoto roku koupil vinice Břevnovský klášter. [1]
1648 Vznik

Existence vinice Fišerka je doložena již v polovině 16. století. Domek pro vinaře tu nechal v roce 1648 postavit primátor Nového Města Pavel Daniel Termanus. [1]

Náhled galerie

Články

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty Rendy (Radomír Kočí) Spoluautoři: pe.zeman aktualizováno: 21. září 2020

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.