Parcelu původně vlastnil stavitel okolních vil Pelléova 119, Slavíčkova 112, Slavíčkova 146 a také vily Pellé. U těchto staveb byl též autorem architektonického návrhu. Ve vile žil i syn Jana Kouly, Jan Evangelista Koula.
Volně stojící jednopatrovou vilu dvoutraktové dispozice zdobí figurální malby. Ve štítu nad rizalitem hlavní fasády žnec před polem fantazijních rostlin. Malby jsou díle Jana Kouly, ve výklenku je v nice polopostava sv. Ivana od Stanislava Suchardy. Stavbu ovlivnila vernakulární architektura, čímž se přiblížila výrazu secese.
Vila stojí na půdorysu písmene „T“. Na delší straně fasády je v úrovni prvního patra arkýř nesený dvěma krakorci. Mezi ním a příčnou částí vede nad korunní římsou terasa s dřevěným zábradlím. Ve výklenku pod arkýřem je socha sv.Ivana s laní, která je dílem St.Suchardy. Hlavní obdélný vstup má nadsvětlík s nástěnnou malbou rozviliny se štítem s čp. a holoubkem. Předstupující část fasády má v patře malbu žence ve slovanském kroji, ve štítu je malba holoubků na zlatém pozadí. Předstupující střechu nesou ozdobně vyřezávané trámy. Interier: z ústřední haly se vstupuje do přilehlých místností, z haly je rovněž vstup do zahrady. Půda byla upravena na ateliér. Oplocení zahrady je nevhodné, novodobé.
[2]
