Langův dům

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Městský dům
Stav: K záchraně
Cena: dohodou
Adresa mapa
Masarykova 769/2
78401 Litovel
Olomouc
49° 42' 6.7'', 17° 4' 32.4''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: SJM Šmigura Ivo MUDr. a Šmigurová Milena (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Architektonický / technický popis

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

7/2019 K záchraně

Langův dům je v nabídce realitní kanceláře na prodej, cena neveřejná.
2010 Prázdný

Plán na provozování rehabilitačního a lázeňského zařízení se neuskutečnil a palác byl místo toho roku 2010 nabídnut ke zpětnému odprodeji za 8,5 miliónu korun městu, které však nabídku nepřijalo. Dům zůstává bez využití. [1]
2007 Prázdný

Roku 2007 koupil od města dům včetně zastavěného pozemku a přilehlého nádvoří o celkové ploše 787 m² za 6 miliónů korun MUDr. Ivo Šmigura, který v něm hodlal provozovat rehabilitační a lázeňské zařízení, přičemž do prodejní smlouvy byla zahrnuta též smluvní pokuta ve výši 1 milión korun pro případ, že by tento záměr nebyl naplněn. [1]
2005 Prázdný

Po roce 2005 sídlila nějakou dobu v prostorách bývalé trafiky a prodejny sportovních potřeb v Masarykově ulici prodejna výpočetní techniky Davcom a fitness spolek RogITKA. Zbytek domu zůstal prázdný. [1]
1997 V rekonstrukci

Zatím poslední, ovšem jen částečná rekonstrukce proběhla v roce 1997, kdy palác patřil městu Litovel. Dům byl odvhlčen, byla opravena jeho fasáda, střecha a komíny a zajištěna jeho statika. Nevhodné skleněné dveře byly nahrazeny dřevěnými a výkladní skříně družstva Fotografia byly znovu přeměněny v dělená dřevěná okna. Další plány na rekonstrukci a zprovoznění domu narušily povodně a v domě byly provizorně zřízeny dočasné byty pro postižené občany. [1]
1989 Používaný

Po listopadové revoluci roku 1989 čekaly palác další změny. V té době se zde stále ještě nacházela trafika, která však byla privatizována, stejně jako prodejna Chemodroga či novější obchod se sportovními potřebami. Holičství nahradila prodejna novin firmy Profit. Družstvo Fotografia zůstalo na svém místě. [1]
1980 Používaný

Roku 1980 byly přečíslovány všechny domy ve městě a Langův dům změnil své číslo popisné ze 171 na 769. [1]
1975 Používaný

Roku 1975 byl u domu již zmiňován špatný stav fasády a kritizovány nevhodné firemní štíty. Rovněž vnitřní prostory potřebovaly novou výmalbu. Dům měl uvedeného roku prosklený vstup a na portálu a konzolách byly olejové nátěry. Původní průjezd na nádvoří byl rozdělen příčkou a pod lunetovou klenbou byla zavěšena lampa osvětlující provozovnu družstva Fotografia. [1]
1967 Používaný

Podle zpráv Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody byl dům ještě roku 1967 hodnocen jako dobře udržovaný. [1]
1959 Používaný

Celý dům byl roku 1959 znárodněn a předán do vlastnictví podniku Oblastní komunální služby. Znárodněný koloniál dostal název Chemodroga. [1]
1950 Používaný

Roku 1950 prostory bývalé kavárny dostalo do užívání družstvo Fotografia. Ve vchodu z náměstí do trafiky bylo roku 1950 zřízeno komunální holičství a pro trafiku byl probourán nový vchod z Masarykovy ulice. [1]
1948 Používaný

Po volbách v r. 1948, nastaly pro Langův dům významné změny. Nejprve zde místní akční výbor Národní fronty roku 1949 zcela zrušil kavárnu, kterou označil za buržoazní přežitek, a zřídil zde internát pivovarnických učňů. [1]
1945 Používaný

Od r. 1945 do voleb v r. 1948, bylo zachované původní využití Langova domu. [1]
1937 Používaný

Roku 1937 se majitelem domu stal Jan Sláma, který v domě provozoval trafiku. Tento český legionář z první světové války byl v prvních letech druhé světové války vězněn pro protiněmecké smýšlení a 24. dubna 1941 zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi. Trafiku v té době vedl Němec Schebesta a až po válce byla vrácena Boženě Slámové. [1]
1898 Používaný

Michael Skopal prodal dům roku 1898 Jakubu Knajblovi a Martinu Mikuláši ze Střelic. Dalšími majiteli byli Alois Knaibl a V. Socha. [1]
1878 V rekonstrukci

Všechny dědické podíly pak i s pozemky a příslušenstvím roku 1878 vykoupil výrobce lihovin Michael Skopal s manželkou Rosou za 17 000 zlatých r. m. Vzápětí však ještě téhož roku byl dům poškozen požárem a musel být opraven. Současně bylo upraveno také průčelí (půdní polopatro, okna a balkónový parapet) a přistavěno křídlo v Masarykově ulici s pavlačí ve dvoře. Na tuto klasicistní přestavbu upomíná pamětní deska s jednoduchým nápisem M. S. 1878. [1]
1869 Používaný

Lékárnu roku 1869 koupil Gustav Scholda a přestěhoval ji do jiné budovy na rohu náměstí a dnešní ulice 1. máje. [1]
1864 Používaný

Po manželech Schrakových palác zdědili společně Karolina Lipowská, Anna Schmidtová, Karl Schrak, Marie Girsigová a Emílie Schraková. Budova byla oceněna na 5 929 zlatých 80 krejcarů rakouské měny a dědicům připsána 31. března 1864. [1]
1849 Používaný

Eleonora Trawniczeková zemřela roku 1849 a dům po ní zdědila její dcera Anna Schraková, jejíž manžel Karl Schrak si zde otevřel také lékárnu. [1]
1826 Používaný

Roku 1826 Franz Schneider palác prodal za 6 800 zlatých vdově Eleonoře Trawniczekové (někdy též uváděné jako Trávníčková). Ta v domě otevřela první litovelskou kavárnu, která zde pod různými provozovateli nakonec vytrvala až do roku 1949. Ačkoliv Eleonora Trawniczeková byla podle všeho velmi zámožná, hospodářství údajně obstarávala vlastními silami za pomoci dvou oslů. [1]
1815 Používaný

Franzisca Ullrichová dům vlastnila až do roku 1815, kdy ho prodala za 18 950 zlatých vídeňské měny Franzi Schneiderovi. [1]
1791 Používaný

Frantzův majetek se roku 1791 ocitl v konkursu a následně dům ve veřejné dražbě koupila za 3 751 zlatých jeho manželka Franzisca Ullrichová. Někdy v této době, za napoleonských válek, bylo v domě zřízeno kasino. [1]
1776 Používaný

Když Donath Ullrich roku 1776 zemřel, zdědila dům nejprve jeho manželka Eleonora, která ho později předala svému synovi, purkrabímu Martinovi Ulrichovi, který ho zase 1. října 1778 přepsal na svého mladšího bratra Frantze Ullricha. [1]
1717 Používaný

Po Röhleho smrti roku 1717 dům převzala Brigitta Rosalie Röhlová, která zemřela roku 1727 (jako Schulová) a palác zdědil její nevlastní syn Joseph Schul. Od něj ho zakoupil opět za 2 400 hřiven jeho švagr Thomas Barth, který zemřel roku 1747 a dům tak zdědila jeho dcera Theresie Barthová. Theresie Barthová držela palác následujících dvacet let a roku 1767 ho prodala za 3 050 zlatých městskému úředníkovi Donathu Ullrichovi, jehož rodina ho vlastnila téměř půl století. [1]
1707 V rekonstrukci

Johann Röhle budovu roku 1707 barokně přestavěl. Během přestavby byl palác obohacen zejména o základní členění fasády s nikou, pilastry a atikou. Na přestavbu upomíná pamětní deska s vyrytým německým nápisem „Anno 1707 renovirte ich Johannes Röhle dieses Haus sambt Gibel“. Nápis je doplněn jednoduchou kresbou preclíku. [1]
1701 Používaný

Dům i s pivovarem a sladovnou koupil za 2 400 hřiven Johann Röhle. [1]
1698 Používaný

Když Paul Petersknecht zemřel, koupila vše roku 1698 jeho vdova Anna Petersknechtová, která se ještě téhož roku provdala za úsovského důchodního Antona Heyssiga. [1]
1689 Používaný

Od Michela Leopolda roku 1689 koupila palác za 2 400 hřiven jeho vdova Anna Leopoldová, jež ho roku 1692 prodala Paulu Petersknechtovi. Součástí domu tehdy byl také pivovar se sladovnou. [1]
1676 Používaný

Roku 1676 dům vlastnil Michel Leopold. [1]
1652 Používaný

Dalším známým majitelem je rytmistr Johann Khün roku 1652. [1]
1629 Používaný

Po smrti Tobiase Hlušovského zakoupil dům roku 1629 za 2 400 hřiven Thobias Richter (učitel, městský písař, purkmistr a nakonec knížecí rychtář), který v něm zřídil šenk. [1]
1623 Používaný

Roku 1623 palác vlastnila Elisabetha Voytiková. Téhož roku dům poškodil požár, ovšem mezitím již opět změnil držitele, kterým byl Jan Pilat. O čtyři roky později je zde uváděna Zuzana Hlušovská a po ní Tobias Hlušovský. [1]
1605 Používaný

Roku 1605 palác vlastnil městský úředník Heinrich Voytik. [1]
1587 Používaný

Po Lorenzi Langovi se v držení domu vystřídala celá řada dalších a často významných majitelů. Roku 1587 patřil Jakubu Sládkovi, který v té době byl již rok purkmistrem. [1]
1542 Vznik

Nejstarší zachovaný litovelský pravovárečný dům byl postaven roku 1542 v renesančním slohu jako reprezentativní sídlo zámožného soukeníka a městského radního Lorenze Langa. Na místě dnešního paláce stávaly původně dva přízemní gotické domy, z nichž se však dodnes téměř nic nezachovalo a stopy někdejší existence dvou samostatných budov lze najít pouze ve sklepení. Fakt, že Lang nechal na střední konzolu balkónu na průčelí umístit městský znak, může být svědectvím jeho předního postavení mezi konšely. [1]

Článek

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

14. července 2019
SJM Šmigura Ivo MUDr. a Šmigurová Milena
Duhová 2072, 75501 Vsetín

Panorama

Mapa

Autor karty Rendy (Radomír Kočí) aktualizováno: 15. července 2019

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.