Tvrz Pernolec

1999 Prázdný

Dědicové se o majetek, který byl od války využíván, jako sklad národního podniku Rybena a po roce 89. drancován, staré zdivo odnášeno a zabudováváno do nových staveb až do nezachranitelného stavu, deset let soudili. Po navrácení majetku původním majitelům nezbývalo, než majetek za symbolickou cenu prodat tomu, kdo by byl schopen jej zachránit.

1964 Prázdný

Sýpka je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka. [3]

1950 Prázdný

Obilí se v sýpce skladovalo až do druhé poloviny dvacátého století. Poté byla sýpka opuštěna a začala chátrat. [3]

1944 Používaný

Tvrz a hospodářství obsadili nacisté a po ukončení války ji vyvlastnil nový režim.

1927 Používaný

Tvrz Pernolec odkoupil r.1927 jako zbytkový statek pan Otto Fleischmann, který zde na okolních polích hospodařil. Mimo jiné byl také významným zásobovatelem mlékem pro celé Tachovsko a Karlovarsko. Po obsazení Sudet byl nucen Pernolec opustit, neboť již v roce 1934 byl na něj, jako na antinacistu v Německu vydán rozsudek. Pan Fleischmann odjel s pověřením tehdejší československé vlády sjednávat do Jižní Afriky koupi pozemků pro potřeby československých občanů přinucených nacistickým režimem k emigraci, avšak po cestě po dlouhé hospitalizaci v Londýně zemřel.

1718 Stavební úpravy

Po jeho smrti statek spravovala za nezletilé syny vdova Anna Barbora, rozená z Talmberka, která zadlužené panství Pernolec a Částkov prodala v roce 1718 hraběti Janu Antonínovi Losymu. Od té doby Pernolec zůstal částí tachovského panství. Někdy v osmnáctém století byla stará tvrz stržena a na jejím místě postavena barokní sýpka. [3]

1657 Používaný

Tři dcery Jana staršího Říčanského z Říčan Pernolec roku 1657 prodaly Marku Alexandrovi z Brisigellle. [3]

1624 Používaný

Roku 1624 koupil Pernolec Jan starší Říčanský z Říčan. [3]

1618 Používaný

Za účast ve stavovském povstání v letech 1618–1620 přišel Jan Kfelíř ze Zakšova o majetek. [3]

1584 Používaný

Dalšími majiteli byli v letech 1584–1600 tachovský písař Ondřej Tušner, poté jeho syn Jiří Adam Tušner a od roku 1612 Jan Adam Lochnár z Paliče. Neznámo kdy se vlastníkem Pernolce stal Jan Kfelíř ze Zakšova a připojil jej k částkovskému panství. [3]

1568 Používaný

Od Jana panství roku 1568 koupila Kateřina Kaplířová, rozená z Hartenberka. [3]

1563 Používaný

Po Vilémovi Trautenbergovi statek neznámým způsobem získal Kryštof Siebenhar z Almerschwinden s manželkou Kristýnou, rozenou z Kečova, která tvrz v roce 1563 prodala svému synovi Janu Siebenharovi, jemuž už patřil statek Trnová. [3]

1537 Používaný

Podle Augusta Sedláčka tvrz roku 1537 držel Jan Jiří z Reitzensteina, který ji pronajal Kryštofovi z Reitzensteina. Zároveň však vesnice patřila v letech 1533–1540 Vilémovi Trautenbergovi. O dva roky později byl pánem vesnice opět Vilém Trautenberg. [3]

1533 Používaný

V roce 1533 panství vlastnil Vilém Trautenberg, který je na krátkou dobu pronajal pánům z Reitzensteina. [3]

1528 Používaný

Nejpozději na počátku šestnáctého století získali část vsi s tvrzí Trautenbergové, z nichž Erhart a Ondřej se roku 1528 soudili u zemského soudu o majetek. [3]

1475 Používaný

Z roku 1475 pochází zmínka o Martinu Plzeňském, ale není jasné, která část vesnice mu patřila. [3]

1454 Používaný

Hanuše syn Petr zemřel bez dědiců a odúmrť získal od krále Ladislava v roce 1454 Levhart z Vydžína se synem Zikmundem. [3]

1414 Používaný

Přibyslavovi potomci ve čtrnáctém století postavili tvrz, kterou Otík z Pernolce prodal roku 1414 spolu se dvorem a částí vsi Hanuši Pehmovi z Osova. [3]

1251 Vznik

Blíže neznámé panské sídlo stálo v Pernolci už v polovině třináctého století. V roce 1251 na něm pravděpodobně sídlil vladyka Přibyslav se syny Závišem a Radoslavem. Patřila jim jen část vesnice a zbývající vlastnilo město Tachov. [3]