Tvrz ze 14. století, byla někdy v osmnáctém století přestavěna na barokní sýpku. Obilí se v sýpce skladovalo až do druhé poloviny dvacátého století. Poté byla sýpka opuštěna a začala chátrat. Tvrz odkoupili od původní majitelky v roce 2004 manželé Turnerovi, kteří se rozhodl pro rekonstrukci památkově chráněné budovy včetně citlivého obnovení interiérů a zprovoznění vodního příkopu. Díky tomu se povedlo zachránit výraznou architektonickou dominantu, která dává tvář celému Pernolci.
7/2019
Používaný
Tvrz je podle katastru nemovitostí v soukromém vlastnictví manželů Vlčkových z Prahy a je veřejnosti nepřístupná. Při pohledu na příkladně udržovanou budovu a okolí budete mít jistotu, že se po desetiletích dostala do správných rukou.
[4]
2004
Stavební úpravy
Tvrz odkoupili od původní majitelky v roce 2004 manželé Turnerovi, kteří se rozhodl pro rekonstrukci památkově chráněné budovy včetně citlivého obnovení interiérů a zprovoznění vodního příkopu. Díky tomu se povedlo zachránit výraznou architektonickou dominantu, která dává tvář celému Pernolci.
[4]
1999
Prázdný
Dědicové se o majetek, který byl od války využíván, jako sklad národního podniku Rybena a po roce 89. drancován, staré zdivo odnášeno a zabudováváno do nových staveb až do nezachranitelného stavu, deset let soudili. Po navrácení majetku původním majitelům nezbývalo, než majetek za symbolickou cenu prodat tomu, kdo by byl schopen jej zachránit.
1964
Prázdný
Sýpka je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka.
[3]
1950
Prázdný
Obilí se v sýpce skladovalo až do druhé poloviny dvacátého století. Poté byla sýpka opuštěna a začala chátrat.
[3]
1944
Používaný
Tvrz a hospodářství obsadili nacisté a po ukončení války ji vyvlastnil nový režim.
1927
Používaný
Tvrz Pernolec odkoupil r.1927 jako zbytkový statek pan Otto Fleischmann, který zde na okolních polích hospodařil. Mimo jiné byl také významným zásobovatelem mlékem pro celé Tachovsko a Karlovarsko. Po obsazení Sudet byl nucen Pernolec opustit, neboť již v roce 1934 byl na něj, jako na antinacistu v Německu vydán rozsudek. Pan Fleischmann odjel s pověřením tehdejší československé vlády sjednávat do Jižní Afriky koupi pozemků pro potřeby československých občanů přinucených nacistickým režimem k emigraci, avšak po cestě po dlouhé hospitalizaci v Londýně zemřel.
1718
Stavební úpravy
Po jeho smrti statek spravovala za nezletilé syny vdova Anna Barbora, rozená z Talmberka, která zadlužené panství Pernolec a Částkov prodala v roce 1718 hraběti Janu Antonínovi Losymu. Od té doby Pernolec zůstal částí tachovského panství. Někdy v osmnáctém století byla stará tvrz stržena a na jejím místě postavena barokní sýpka.
[3]
1657
Používaný
Tři dcery Jana staršího Říčanského z Říčan Pernolec roku 1657 prodaly Marku Alexandrovi z Brisigellle.
[3]
1624
Používaný
Roku 1624 koupil Pernolec Jan starší Říčanský z Říčan.
[3]
1618
Používaný
Za účast ve stavovském povstání v letech 1618–1620 přišel Jan Kfelíř ze Zakšova o majetek.
[3]
1584
Používaný
Dalšími majiteli byli v letech 1584–1600 tachovský písař Ondřej Tušner, poté jeho syn Jiří Adam Tušner a od roku 1612 Jan Adam Lochnár z Paliče. Neznámo kdy se vlastníkem Pernolce stal Jan Kfelíř ze Zakšova a připojil jej k částkovskému panství.
[3]
1568
Používaný
Od Jana panství roku 1568 koupila Kateřina Kaplířová, rozená z Hartenberka.
[3]
1563
Používaný
Po Vilémovi Trautenbergovi statek neznámým způsobem získal Kryštof Siebenhar z Almerschwinden s manželkou Kristýnou, rozenou z Kečova, která tvrz v roce 1563 prodala svému synovi Janu Siebenharovi, jemuž už patřil statek Trnová.
[3]
1537
Používaný
Podle Augusta Sedláčka tvrz roku 1537 držel Jan Jiří z Reitzensteina, který ji pronajal Kryštofovi z Reitzensteina. Zároveň však vesnice patřila v letech 1533–1540 Vilémovi Trautenbergovi. O dva roky později byl pánem vesnice opět Vilém Trautenberg.
[3]
1533
Používaný
V roce 1533 panství vlastnil Vilém Trautenberg, který je na krátkou dobu pronajal pánům z Reitzensteina.
[3]
1528
Používaný
Nejpozději na počátku šestnáctého století získali část vsi s tvrzí Trautenbergové, z nichž Erhart a Ondřej se roku 1528 soudili u zemského soudu o majetek.
[3]
1475
Používaný
Z roku 1475 pochází zmínka o Martinu Plzeňském, ale není jasné, která část vesnice mu patřila.
[3]
1454
Používaný
Hanuše syn Petr zemřel bez dědiců a odúmrť získal od krále Ladislava v roce 1454 Levhart z Vydžína se synem Zikmundem.
[3]
1414
Používaný
Přibyslavovi potomci ve čtrnáctém století postavili tvrz, kterou Otík z Pernolce prodal roku 1414 spolu se dvorem a částí vsi Hanuši Pehmovi z Osova.
[3]
1251
Vznik
Blíže neznámé panské sídlo stálo v Pernolci už v polovině třináctého století. V roce 1251 na něm pravděpodobně sídlil vladyka Přibyslav se syny Závišem a Radoslavem. Patřila jim jen část vesnice a zbývající vlastnilo město Tachov.
[3]