Klášter Zásmuky

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Církev
Stav: Prázdný
Adresa mapa
Havlíčkova 26
28144 Zásmuky
Kolín
49° 57' 8.4'', 15° 1' 56.1''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: naznámý/nevyplněný (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Architektonický / technický popis

K západnímu boku kostela se připojuje jednopatrová konventní budova o třech křídlech, jejíž prostá průčelí jsou členěna pouze obdélnými okny a výrazně profilovanou korunní římsou. Rajský dvůr obíhá v úrovni obou podlaží klenutá křížová chodba, která svým východním ramenem lemuje i objekt konventního kostela. V přízemí se ambit otevírá do nádvoří půlkruhovými pilířovými arkádami, dnes zasklenými. V blízkosti severovýchodního a severozápadního nároží budovy chodba vybíhá ke dvojici jednoduchých vstupních portálů, z nichž jako hlavní vchod do kláštera sloužil severovýchodní, situovaný v těsném sousedství kostela. Druhý vchod směřuje na hospodářský dvorek, ležící před západním křídlem konventu. Přístup do prvního patra umožňují dvě dvojramenná schodiště – hlavní v blízkosti severozápadního nároží budovy a menší na východním konci jižního křídla. Všechny místnosti přízemí jsou opatřeny valenými klenbami s lunetami. V jižním křídle navazuje na presbytář kostela poměrně prostorná sakristie. Vedle ní následuje zmíněné schodiště do prvního patra a komora, k níž se na vnějším průčelí budovy váže přístavek lavatoria s latrínami. Dále k západu leží pozoruhodný prostor knihovny, jehož lunetová klenba je opatřena původní (dnes silně přemalovanou) nástěnnou malbou s námětem „Dvanáctiletý Ježíš v chrámě“ a vyobrazením řádových světců. V roce 1702 obohatil klášterní knihovnu dar Viléma z Talmberka, který řeholníkům daroval rozsáhlou knižní sbírku. Na poněkud neobvyklém místě, v jihozápadním nároží stavby, se nachází refektář, který je největší místností konventu. Uprostřed valené klenby s lunetami se zde zachovalo obdélné štukové zrcadlo s reliéfem šternberské hvězdy. Ve východní zdi byl v rámci probíhající rekonstrukce odkryt výklenek s mramorovou nádržkou lavaba, na stěnách přetrvaly části původního dřevěného obložení. V západním křídle navazuje na refektář kuchyně s komorou, ve zbývajícím křídle severním se kromě čtyř cel nachází vrátnice. První patro obsahuje pouze cely řádových bratrů, které kromě větší místnosti pro superiora nad refektářem mají shodné rozměry i úpravu. Ve všech celách byly jednoduché záklopové stropy, dnes převážně opatřené pozdějšími rákosovými podhledy. Na rozdíl od přízemí má odlišnou dispozici širší západní křídlo, uspořádané do podoby trojtraktu se dvěma řadami cel. Z jihovýchodního koutu křížové chodby se vchází na oratoř, jež se do kostela otevírá širokým obloukem s původním dřevěným pažením i výplněmi ze skleněných terčíků, zasazených do olova. Na západní straně přiléhá ke klášteru hospodářský dvůr, přístupný z ulice půlkruhově zaklenutou bránou, kterou lemuje dvojice korintských pilastrů a zakončuje ji vysoké kladí s trojúhelníkovým frontonem. Na něj od jihu navazuje rozlehlá klášterní zahrada, která volně přechází na východní straně kostela do bývalého klášterního hřbitova. Vcelku nenáročné architektonické řešení areálu františkánského kláštera v Zásmukách zcela vychází z řádové tradice, která, přestože nebyla podřízena zvláště přísným předpisům, klade důraz na maximální jednoduchost a střídmost výzdoby. Určité odchylky v uspořádání konventní budovy (zejména umístění refektáře a knihovny) byly pravděpodobně způsobeny konkrétními podmínkami staveniště, či nějakými zvláštními požadavky vznikající komunity. Klášterní kostel je oproti tomu běžným typem svatyně, vycházející ze středověkého modelu. Podobně jako u většiny ostatních františkánských staveb je u půdorysně jednoduché budovy bez věží kladen důraz na kulisovité vstupní průčelí, koncipované ještě v tradičním pozdně renesančním duchu. Zvyklostem františkánských konventů v Čechách odpovídá i dodatečné připojení kaple sv. Antonína Paduánského k boku kostela. Zásmucký klášter lze právem považovat za jednu z nejlépe zachovalých památek raného baroka na Kolínsku. O klášter se stará Klášter Zásmuky, z.s.. (http://www.klasterzasmuky.cz/home)

Časová osa

1991 Prázdný

V roce 1991 byl zdevastovaný klášter vrácen františkánům zpět. Jelikož františkáni neměli pro klášter využití, předali ho k užívání farnosti. [1]
4/1950 V noci z 13. na 14. dubna 1950 byl klášter, stejně jako ostatní kláštery v Čechách, zrušen a velmi cenná knihovna odvezena v bednách neznámo kam. Budova kláštera byla předána národnímu výboru na byty [1]
1945 Za německé okupace v letech 1941-45 sloužil klášter jako vězeňské zařízení pro pronásledované katolické kněze. [1]
1698 Vznik

Architektonický vývoj kláštera ukončila v roce 1698 stavba šternberské kaple sv. Antonína Paduánského, připojené k východnímu boku konventního kostela. Klášter byl jedním z mála, který nebyl zrušen za Josefínských reforem, počet řeholníků však byl snížen [1]
1694 Vznik

Dne 1. srpna 1694 byl celý areál vysvěcen opatem cisterciáckého kláštera v Sedlci Jindřichem Snopkem. Slavnostního ceremoniálu se samozřejmě zúčastnil i hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka, který ze své pozice zakladatele a patrona celou stavbu financoval [1]
1692 Vznik

Vlastní stavbu vedl od května roku 1691 pražský architekt Andrea de Quadri (vlastním jménem Ondřej Červenka) a na jaře roku 1692 již dokončil stavbu konventní budovy natolik, že 10. června mohlo být do novostavby uvedeno prvních šest františkánů. Ve starší literatuře se uvádí jako autor stavby Jean Baptista Mathey, jehož účast však na rozdíl od přítomnosti Andrea de Quadri není doložena. 12. září 1692 byl položen základní kámen ke stavbě klášterního kostela, který byl dokončen po necelých dvou letech [1]
1690 Vznik

Zakladatelem františkánské­ho kláštera byl držitel zdejšího panství hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka. Protože se na zakládací listině, sepsané 11. března 1690, uvádějí jako spoluzakladatelé i hrabata Václav Vojtěch a Jan Václav z dalších větví šternberského rodu, měla fundace zásmuckého konventu význam v symbolickém spojení všech členů jedné z nejvýznamnějších šlechtických rodin českého království. Adolf Vratislav ze Šternberka se jménem celého rodu zavázal k věčné ochraně a materiální podpoře nově založeného kláštera, jehož vznik schválil i pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna. [1]

Článek

Knihy

Externí galerie (foto / video)

9. února 2012
Klášter Zásmuky - Google Photos

Odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

Panorama

Mapa

Autor karty pe.zeman (Petr Zeman) aktualizováno: 20. srpna 2019

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.