Přidat dům
| Zaregistrovat se
Menu
Uživatel
Hledat
| Zaregistrovat se

Továrna KOH-I-NOOR

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Nikdy prázdný dům

Spotřební
Stav: Používaný
památkový katalog
Adresa mapa
Vršovická 478
101 00 Praha
Hlavní město Praha
50° 4' 5.2'', 14° 27' 42.3''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace
Plakát Dopis pro sousedy

Areál bývalé továrny Waldes a spol. - KOH-I-NOOR, mezi ulicemi Vršovickou, Moskevskou, Kavkazskou a Altajskou. Podnik na výrobu patentního a průmyslového zboží Jindřicha Waldese fungoval od r. 1902. Nyní zde sídlí podnik na výrobu galanterního zboží. [6] Hodnotná dvoupatrová symetricky řešená budova čp. 629 při Kavkazské ulici je součástí většího souboru staveb. Střední část fasády je členěná mírně vystupujícím rizalitem s trojúhelným štítem. V přízemí rozalitu se nachází čtyřosý portikus. Další památkovcě chráněná je hodnotná třípatrová nárožní budova, nyní bez č.p. při nároží ulic Vršovická a Altajská s výrazným mansardovým patrem. Průčelí má 36 okenních os, ve střední části a na nárožích budovy vystupují rizality. Památkovou ochranu má také část původního oplocení před nárožní budovou při ulici Vršovické a Moskevské. Oplocení je členěno dekorativními kovanými secesními historizujícími prvky. Oplocení pochází z nejstarší fáze stavebního vývoje areálu a zachycuje původní hranicí továrního areálu. [6]

Zobrazit víceZobrazit méně

Časová osa

1/2020 Používaný

Památkově chráněno od 2. 1. 2020. Památkově chráněn je soubor dvou budov s oplocením někdejšího sídla společnosti Waldes a spol., později KOH-I-NOOR. [5]
4/2019 Používaný

Z vršovického brownfieldu vznikne nová obytná zóna. Společnost PSN finišuje s přípravami na přestavbu továrního areálu Koh-i-noor, který koupila před dvěma lety. Autorem vítězného návrhu je renomované tuzemské studio Jakub Cigler Architekti. V areálu mezi ulicemi Vršovická a Kavkazská mají kromě stovek bytů vzniknout také restaurace, kavárny a služby pro veřejnost. Developer slibuje, že zachová některé původní architektonické prvky. [4] [3]
2017 Používaný

Přední představitelé zkrachovalé Investiční a poštovní prodali v metropoli stoletou fabriku. Místo ní pravděpodobně budou loftové byty. Novým majitelem areálu se stává společnost PSN. [2] [3]
2014 Používaný

Možnost konverze celého areálu na sídlo radnice MČ Praha 10 v roce 2014 úspěšně prověřily diplomní práce Wojciecha Wilczeka a Jana Holuba, vytvořené v ateliéru architekta Michala Kuzemenského na Fakultě architektury ČVUT v Praze. [1]
2006 Používaný

Pražské územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu budovy v roce 2006 navrhlo k zápisu na seznam kulturních památek, Ministerstvo kultury však řízení nezahájilo. [1]
1994 Používaný

Továrna byla toku 1994 privatizována a. s. Koh-i-noor, která s využitím původních strojů dosud v tradiční výrobě v menším rozsahu pokračuje a nevyužívané části budov pronajímá. [1]
1980 Stavební úpravy

Původní průčelí nejstaršího výrobního šedu do Vršovické ulice překryla v roce 1980 nová kopilitová fasáda. Pollertova budova dostala patrně v téže době nové okenní výplně, Skřivánkova stavba se dochovala v původní podobě. [1]
1945 Stavební úpravy

Již v roce 1945 byla továrna znárodněna a později se stala součástí koncernového podniku téhož jména, sdružujícího přes čtyřicet továren podobného zaměření. Z padesátých let pochází severozápadní křídlo areálu, ukončené budovu s vysokým sálem jídelny v patře, obrácenou do Čechova náměstí. [1]
1940 Stavební úpravy

V letech 1940–1942 byla firmou Josefa Svobody o dvě patra nastavěna nárožní administrativní budova, při čemž zanikly novorenesanční fasády a její původní zdobnost tak dnes dokládá pouze oplocení podél Vršovické ulice. [1]
1939 Používaný

Roku 1939 byla firma arizována a přejmenována podle své nejznámější obchodní značky na Koh-i-Noor- [1]
1928 Používaný

Bratr spoluzakladatele Zikmund Waldes (1877–1961) spolu s Edvardem Metzingerem (1872–1932) zřídili pobočné továrny v Drážďanech (1908), Varšavě (1910), New Yorku (1918) a Barceloně (1928). Na konci dvacátých let tak firma kryla polovinu světové spotřeby stiskacích knoflíků. Měla registrováno 664 patentů a 3 748 ochranných známek, nejslavnější z nich, tvář dívky s velkým modelem knoflíku na levém oku, pochází z roku 1911 a patří modelce Elisabeth Coyens, malířsky ji ztvárnil František Kupka a do grafické podoby převedl Vojtěch Preissig. [1]
1920 Stavební úpravy

Největší budovu areálu pro další mechanické dílny, obalovou kartonážku a propagační tiskárnu navrhl v červnu 1920 inženýr Jindřich Pollert (1878–1944) a provedla ji jeho stavební firma. Šestipodlažní stavba při Vršovické třídě na parcele 1203/1 se a severně připojenou schodišťovou věží je tvořena dvoutraktovým železobetonovým skeletem 8 × 5 m, který tvoří i rámy mansardové střechy. Jindřich Pollert projektoval a prováděl také související haly tažíren drátu a povrchových úprav při Altajské a Kavkazské ulici. [1]
1918 Používaný

Po první světové válce firma rozšířila výrobu o jehly, špendlíky a zavírací špendlíky, náprstky, později také o zdrhovadla. [1]
1912 Stavební úpravy

Další, pětipodlažní tovární budovu při Kavkazské ulici čp. 629, sloužící především jako sklady a balírny, vyprojektoval roku 1912 v tehdy aktuálním novoklasicistním stylu architekt Ladislav Skřivánek, dokončena však byla až v roce 1917 a záhy na to východním směrem rozšířena. Dvoutraktová stavba se železobetonovým skeletem původně tvořila devět sálů, přístupných středním dvojitým schodištěm, při němž bylo umístěno zázemí toalet a šaten. [1]
1908 Používaný

Továrna čp. 478 byla slavnostně otevřena 25. ledna 1908. Její výrobní část tvoří rozsáhlý a vysoký čtyřlodní přízemní sál. Ve východní polovině poskytoval volný prostor 26 × 30 metrů mechanické dílně pro vlastní výrobu knoflíků, v západní byl dělen příčkami na jednotlivé zušlechťovací provozy, především leštění a niklování. Severně se nachází elektrická centrála a kotelna se 40m vysokým komínem. Patrová budova na rohu Vršovické a Moskevské sloužila administrativě podniku, v přízemí a zvýšeném suterénu měli zaměstnanci k dispozici lázně, tělocvičnu a knihovnu. [1]
1906 Vznik

Roku 1902 založil obchodník Jindřich Waldes (1876– 1941) spolu s konstruktérem Hynkem Pucem (1856–1938) veřejnou obchodní společnost Waldes & spol. a v dřevěné budově na Letné začali vyrábět mechanická šatní spínadla – stiskací knoflíky (patentky) pod značkou Koh-i-Noor (K.I.N.). Roku 1903 podnik přestěhovali do Karlína (Pernerovy, tehdy Žižkovy ulice čp. 412) a Hynek Puc zkonstruoval stroj, nahrazující ruční montáž pružin do knoflíků. Stavbu nové budovy pro 600 zaměstnanců ve Vršovicích roku 1906 navrhl a prováděl pražský stavitel Alois Richter (1851–1926). [1]
Zobrazit celou časovou osu Skrýt časovou osu

Náhled galerie

Zobrazit kompletní galerii

Náhled galerie

Skrýt kompletní galerii

Skrýt kompletní galerii

Články

3. února 2020
www.propamatky.info
PROPAMÁTKY - Továrna KOH-I-NOOR v pražských Vršovicích získala památkovou ochranu
[5]
30. dubna 2019
prazsky.denik.cz
Místo špendlíků lofty. Vršovická továrna se změní v rezidenční čtvrť - Pražský deník
[4]
20. prosince 2017
www.e15.cz
Miliardář Skala koupil od exbankéřů z IPB továrnu v Praze | E15.cz
[2]

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

www.pamatkovykatalog.cz
továrna KOH-I-NOOR - Památkový Katalog
[6]
www.industrialnitopografie.cz
FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE
[1]
www.slavnevily.cz
Továrna Koh-i-noor (původně Waldes), Stavby Prahy 10 - SlavneVily.cz
www.kin.cz
Patentky, knoflíky a zipy - velkoobchod galanterie | Koh-i-noor
cs.wikipedia.org
Koh-i-noor Waldes – Wikipedie
cs.wikipedia.org
Jindřich Waldes – Wikipedie
psnkupuje.cz
PSN - Koh-i-noor
[3]

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty PSN Spoluautoři: maricern aktualizováno: 3. července 2022

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.