Velký roubený dům z poloviny 18. století. Po roce 1945 se dům stal majetkem státu, s nímž s obvyklou péčí hospodařila Domovní správa v Železném Brodě. Již před rokem 1990 byl neobyvatelný, poté jeho zkázu dokonalo několik majetkových spekulantů. Od počátku 21. století je majetkem obce Pěnčín, která jej roku 2004 koupila a ihned zahájila náročnou rekonstrukci. V Krásné na Jablonecku v roce 2019 skončila po 15 letech rekonstrukce. Obnova stála kolem 50 milionů korun a přispěly na ni i evropské fondy. Je v něm například muzeum věnované legendárnímu doktorovi Eleazaru Kittelovi, známému jako Faust Jizerských hor.
Architektonický / technický popis
Rozměrný převážně roubený patrový objekt s mansardovou střechou vzniknul pravděpodobně po polovině 18. století a jeho výstavba je spojena s osobností Johana Josefa Eleazara Kittela. Špatný technický stav si vynutil výměnu většiny roubených konstrukcí. [1]
Jeden z největších roubených domů v Čechách si před pol. 18. století nechal postavit zázračný doktor Johann Kittel v obci Šumburk (Krásná) jako obydlí své rodiny i zázemí lékařské péče. [4] Dům prošel náročnou rekonstrukcí, v přízemí opraveného domu by mělo být po otevření muzeum, knihovna, infocentrum, prodej suvenýrů a Kittelova lékárna. Patro by mělo sloužit pro pořádání kulturních akcí, kurzů a seminářů. Využity budou i rozsáhlé klenuté sklepy či dvoupatrová půda, kde bude depozitář. [10]
Málokterá postava je opředena tolika mýty a pověstmi jako Jan Josef Antonín Eleazar Kittel, slavný lékař a léčitel z pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Říkalo se mu všelijak, „Faust Jizerských hor“, „severočeský Faust“, „černokněžník ze Šumburku“, „ďáblův doktor“…. Za všemi těmi to přízvisky se skrývá postava věhlasného ranhojiče 18. století.[2]
V 19. století se v Čechách tradovalo přísloví „tomu ani Kittel nepomůže“ – mluvilo se tak o lidech nevyléčitelně nemocných (odtud také pochází naše motto – „Kitl pomůže “). Již za Kittelova života se objevují první legendy o „zázračném doktoru“, nebo dokonce o „Faustovi Jizerských hor“. Lidé si všímají Kittelových nezvyklých lékařských úspěchů i neortodoxnosti jeho léčebných postupů. Později s nedůvěrou i trochou závisti hledí na jeho dům i majetek. Dohady vzbuzuje i jeho mecenášská činnost – stavba místní školy, kostela, fary. Zda jsou pověsti pouhým výmyslem, nebo zda se zakládají na pravdě (alespoň částečné), se nyní, více než 200 let od doktorovy smrti, nedozvíme. Faktem zůstává, že některé jeho činy si dodnes neumíme racionálně vysvětlit. [3]
