Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.
9/2017
K záchraně
Zámek je opět v majetku města Prostějov. To však pro něj nemá využití a nabízí jej obci Ptení. Obec by sice zájem měla, představovala by si v něm zařízení pro seniory a prostory pro konání kulturních akcí. Kamenem úrazu jsou jako obvykle finance - odhadované náklady na přestavbu ve výši cca 100 milionů korun jsou zcela mimo možnosti obecního rozpočtu. Zámek byl několikrát na prodej, naposledy za 5 milionů korun a město zvažuje zámek prodat mnohem více pod odhadní cenu.
1989
Prázdný
Po roce 1989 zůstal zámek bez využití.
1953
Od r. 1953 byl zámek majetkem Čs. státních lesů a sloužil jako byty jejich zaměstnancům či jako místní kino.
[1]
1936
Od státu koupilo v r. 1936 zámeckou budovu s polesím město Prostějov.
[1]
1924
Při první pozemkové reformě byl v l. 1924 - 1925 velkostatek zabrán státem.
[1]
1878
Syn Filipa Ludvíka Ptení v r. 1878 prodal Lichtenštejnům.
[1]
1825
V r. 1825 Ptení koupil v dražbě hrabě Filip Ludvík Saint Genois.
[1]
1790
Protože nebyl opravován a v r. 1790 hrozil sesutím, muselo být první patro sneseno. Tím zámek dostal dnešní podobu.
[1]
1782
Po zrušení kláštera v r. 1782 připadlo Ptení náboženskému fondu.
[1]
1757
Od Maxmiliány Hetzerové jej v r. 1757 koupil klášter sv. Kláry v Olomouci. Po r. 1757, kdy panství získaly olomoucké klarisky, ztratil zámek charakter panského sídla a stal se pouhou hospodářskou budovou.
[1]
1746
Stavební úpravy
Jeho dcera Marie Anna, provdaná za hraběte Matyáše z Hodic, prodala statek v r. 1746 hraběnce Maxmiliáně Hetzerové z Aurachu, provdané d´Oudaille. Při prodeji statku v r. 1746 se o ptenské tvrzi hovoří jako o zámku. Tato změna terminologie vyjadřuje přeměny ve vybavení interiéru a v úpravě okolí zámku, kolem nějž byl v první polovině 18. století vybudován okrasný park s oranžérií. Vlastní budova nebyla zřejmě přestavěna, protože si dodnes zachovala renesanční charakter s typický čtvercovým půdorysem, s vnitřním nádvořím a kulatými věžičkami v rozích.
[1]
1722
Od r. 1722 vlastnil Ptení hejtman Přerovského kraje, poslední mužský potomek rodu Miniatti.
[1]
1679
V r. 1679 koupil Ptení zemský písař Václav Bernard Bartodějský z Baroděj. Jeho syn je prodal Janu Baptistovi Miniattimu, po němž držel Ptení jeho syn František Fortunát Miniatti, císařský tajný rada.
[1]
1631
V r. 1631 se stal velitelem olomoucké pevnosti, která se v červnu 1642 vzdala Švédům. Miniatti využíval vojenských funkcí hlavně k vlastnímu obohacování, takže byl nakonec zbaven všech hodností. Většina jeho majetku byl zabavena na vyrovnání zpronevěřených peněz, ptenský statek se však podařilo Miniattiho ovdovělé manželce Anně Marii, rozené Krebsové, zachránit.
[1]
1630
Ptenský statek koupil za 14 000 moravských tolarů jeden z představitelů cizí pobělohorské šlechty, válečný rada a plukovník Antonín Miniatti z Campoli.
[1]
1618
V době českého stavovského postání z l. 1618 - 1620 vlastnil Ptení Hynek ze Šarova, jemuž byly pro účast v povstání tři čtvrtiny majetku konfiskovány. Hynek se sice pokoušel vysloužit si u vítězů milost (v r. 1628 byl komisařem kardinála Ditrichštejna), jeho ptenský statek byl však přesto v r. 1630 prodán a Hynek se pak uchýlil na Slovensko.
[1]
1499
Vznik
V r. 1499 získal Ptení s dvorem a pustou ves Bernov Jakub ze Šarova, nejvyšší hofrychtéř Markrabství moravského, vlastnící již sousední blízkou tvrz a ves Krumsín. Za jeho vnuků Jiřího a Viléma ze Šarova se v r. 1581 znovu připomíná ve Ptení tvrz. Vznikla patrně jako nové rodové sídlo brzy poté co Václav ze Šarova prodal v r. 1527 tvrz krumsínskou.
[1]
