Kruhová vápenka města Olomouce

1973 Používaný

S vytěžením lomu v roce 1973 výroba skončila. Vápenka v následujících letech sloužila jako skladiště zemědělského družstva. [1]

1960 Používaný

Po znárodnění a reorganizaci spadala vápenka od roku 1960 pod n. p. Hranické cementárny a vápenky. [1]

1949 Používaný

Na západní straně kopce, odkud vápenec těžila firma Hrůza & Rosenberg, byla od roku 1949 vybudována továrna na předpjaté cementové trouby Prefa, která pracuje dodnes 49°31'46.84"N, 17°18'36.33"E. [1]

1938 Používaný

Během druhé světové války nebyl provoz přerušen. [1]

1891 Používaný

V roce 1891 vápenku spojila úzkorozchodná dráha s železniční tratí Olomouc–Přerov. [1]

1872 Používaný

Vápno se začalo pálit v červnu 1872. [1]

1870 Stavební úpravy

V roce 1870 městská rada schválila výstavbu kruhové vápenky podle plánů berlínského stavitele Friedricha Eduarda Hoffmanna (1818–1900), se šestnácti spojenými komorami na oválném půdoryse, s dvouplášťovým komínem uprostřed a násypníky topiva v klenbách. Hoffmann si dal roku 1858 tuto konstrukci patentovat v Prusku i Rakousku, první pec však postavil až v roce 1867 ve Skolwinu u Štětína. (Nejprve měly pece půdorys kruhu, který Hoffmann upravil roku 1870 na dodatečně patentovaný oválný.) [1]

1851 Stavební úpravy

V letech 1851–1852 ji nahradila dvojitá šachtová vápenka s nepřetržitým výpalem černým uhlím. Pro dělníky byla současně postavena patrová ubytovna čp. 96. S výstavbou olomoucké fortifikace poptávka po vápnu dále stoupala. [1]

1830 Stavební úpravy

Na jejím místě byla v roce 1830 postavena vápenka větší. [1]

1793 Vznik

Devonský vápenec z kopce Chrast (Hischberg) na katastru Grygova se těžil od konce šestnáctého století. Městská vápenka je zmiňována k roku 1793, kdy zde stála zděná pec komorového typu, pronajímaná vápenickému mistrovi. [1]