Lannova vila

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Vila
Stav: Používaný
památkový katalog
Adresa mapa
Pelléova 1/1
16000 Praha 6
Hlavní město Praha
50° 6' 9.1'', 14° 24' 25.8''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. (katastr)
Architekti: Barvitius Antonín , Ullmann Vojtěch Ignác

Doplňující informace

Vila stojí na půdorysu písmene „L“. Hlavní průčelí otočené do ulice je tříosé, se střední osou zvýrazněnou lodžií završenou trojúhelným tympanonem. Lodžie je nesena dvěma pilastry, v patře pilastr a ionský sloup nesou tympanon. Pozadí lodžie zdobí malba s putti. Hlavní portál je půlkrouhově ukončen s klenákem ve vrcholu, cvikly vyplňuje rostlinný reliéf. Nároží fasády jsou bosována, průčelí ukončuje předsazená římsa. Zahradní průčelí se otevírá v šířce tří os patrovým portikem neseným v přízemí dórskými, v patře ionskými sloupy a ukončeným trojúhelným tympanonem. Nad dveřmi do portiku jsou malované vlysy s putti symbolisujícími různá řemesla a umění. Portikus je zaklenutý zrcadlovou klenbou, kterou pokrývá neorenesanční dekorativní malba. Interiéry tvoří vstupní hala s recepcí, čtyři reprezentační společenské salony, kuchyně a další soukromé prostory, všechny s dekorativní výzdobou romantickými malbami s figurálními scénami z řecké a římské mytologie, doplněné alegorickými a realistickými malbami, oslavujícími pracovní a společenské aktivity stavebníka. Apollónův salón – ústřední prostor; trojice obrazů na čelní stěně: Zrození Apollóna; Apollón jako pastýř ve společnosti žen hraje na lyru; Apollón s lukem se chystá zastřelit monstrum Pythona; Apollón jako bůh umění a věd je symbolem samotného majitele; Venušin salón – (také Kulečníkový salón) vstupní místnost z chodby, zde se také po jídle společnost scházela k partii kulečníku; mytologické malby: Zrození Venuše z mořské pěny s asistujícími tritony, najádami a mořskými kentaury; Paridův soud, Venuše oplakává mrtvého Adónise; Lovící Amor s Aurou a šelmami; Únos Psyché Bakchův salón – společenská místnost s bufetem; malby s tématikou příběhů boha Bakcha a Ariadny Travenský salon – vyobrazení krajiny s jezerem a osadou odkazuje k alpskému, resp. hornorakouskému původu rodiny Lannů (původně Lannerů, Lahnerů či Lähnerů) a k jejich profesi dřevařů,[pozn. 4] výrobní praxe je znázorněna porážením kmene stromu a korytem lesní klouzačky, po které se klády dopravovaly k vodě. Dále je vyobrazeno současné působiště majitele u Travenského jezera v Solné komoře, Lannova rezidence v Gmundenu, kterou – stejně jako tento salón – vymaloval Heinrich Gärtner. Nástěnné a závěsné malby provádělo více malířů, především Viktor Barvitius, drážďanský Heinrich Gärtner, vídeňský Hans Makart, Adolf Fridrich Menzel a Leopold Rottmann, autory dekorativních maleb byli Stöhr z Hannoveru, Lotz, Willems a další.[3] Původně byly součástí vybavení také obrazy, sochy a další starožitnosti z Lannovy umělecké sbírky, rozprodané v letech 1909–1910 v aukční síni Lepke v Berlíně. Současnou výtvarnou výzdobu tvoří především grafické listy Jiřího Švengsbíra, Oldřicha Kulhánka, doplňují je dva starší obrazy, olejomalba ženy od Alfonse Muchy a Žena u zdi od Jakuba Schikanedera.

Časová osa

1993 Používaný

Od roku 1993 slouží jako reprezentační objekt Akademie věd České republiky ke slavnostním příležitostem, k pořádání vědeckých konferencí, a také jako hotel. [1]
1957 Používaný

V letech 1957–1992 spravovala vilu Československá akademie věd. [1]
1948 Používaný

Roku 1948 byla vila znárodněním začleněna do Československých stavebních závodů, n.p. [1]
1938 Používaný

Za okupace ve vile sídlily okupační úřady.
1916 Používaný

Alois Potůček vilu prodává Vojtěchovi Zikmundovi, který ji vybavuje novým kubizujícím nábytkem od Ladislava Machoně. [2]
1913 Používaný

Lannův syn dr. František Vojtěch se odstěhoval do Německa a roku 1913 vilu i s pozemky a vnitřním vybavením prodal staviteli Aloisu Potůčkovi. [1]
1880 Používaný

Po roce 1880 Vojtěch Lana rozšířil pozemek o dům čp. 3 původní majitelky Marie Skalické. Později vykoupil také sousední domy čp. 66 a 67, po jejich zboření rozšířil svou zahradu [1]
1872 Vznik

Sídlo si zbudoval – poté, co založil rodinu – podnikatel, sběratel umění a mecenáš Vojtěch Lanna mladší (1836–1909), aby vytvořil klidnou oázu pro svou manželku Franzisku, rozenou von Benne [francisku fon bene] (* 1842), dceru Franzisku Josefinu (* 1866), syna Františka Vojtěcha (* 1868) a později také dceru Adélu.[2] Od Václava Storcha koupil parcelu se starším domem, který dal zbořit a postavit novou vilu [1] Stavbu řídil František Havel.
1868 Vznik

Lannova vila v Praze 6 – Bubenči je novorenesanční dům v ulici V sadech č. 1, v zahradě sevřené ulicemi Pelléova a Na Seníku. Pro svou rodinu a umělecké sbírky ji dal podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna, jako svou především letní rezidenci, v letech 1868 až 1872 postavit podnikatel, sběratel umění a mecenáš Vojtěch rytíř Lanna mladší.Na místě vily stál původně dům, který vlastnil Václav Štorch a pronajímal ho bohatým zájemcům jako letní byt. [1]
1859 Používaný

Dvůr kupuje Václav Štorch za 19 950 zlatých. [2]
1788 Používaný

Horní stavení se postupně stává nájemním domem, dědictvím po Mořici Bučkovi jej získává Barbora Schlochtová (Šlechtová), která jej postupuje synovi Janovi a rodině patří až do roku 1859.
1786 Používaný

Dědic Jan del Curto prodal dvory profesorovi Josefu Ignáci Bučkovi z Heraltic v roce 1786. [2]
1759 Používaný

Vojtěch Doubek dvorec prodává Jan Křtitel del Curto, cisařskému radovi za cenu 7400 zlatých, takže nejspíše došlo k stavebním pracem, nový majitel ještě přikoupil poplužní dvůr (dolní dvorec) se dvěma chalupami, které k tomu patřily. [2]
1746 Používaný

Filip Julius Khasa dvorec prodává Vojtěchu Doubkovi za 4700 zlatých [2]
1742 Vznik

Vilu předchází dvorec, jehož budova byla poškozena r. 1742. Tehdejší majitel Filip Julius Khasa budovu nechává opravit. [2]

Náhled galerie

Články

Knihy

 
Dalibor Pix a kol., 2017. Umělecké památky Prahy (2017; Daliboe Pix a kol.). Nakladatelství Akademia, 1. vydání
[2]
Díl A - L; stránka 125,126

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

22. prosince 2019
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.

Mapa

Autor karty pe.zeman (Petr Zeman) aktualizováno: 4. února 2020

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.