Lannova vila čp. 1

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Nikdy prázdný dům

Vila
Stav: Používaný
památkový katalog
Adresa mapa
Pelléova 1/1
16000 Praha 6
Hlavní město Praha
50° 6' 9.0'', 14° 24' 25.4''
Osoby spjaté s nemovitostí

Doplňující informace

Vila stojí na půdorysu písmene „L“. Hlavní průčelí otočené do ulice je tříosé, se střední osou zvýrazněnou lodžií završenou trojúhelným tympanonem. Lodžie je nesena dvěma pilastry, v patře pilastr a ionský sloup nesou tympanon. Pozadí lodžie zdobí malba s putti. Hlavní portál je půlkrouhově ukončen s klenákem ve vrcholu, cvikly vyplňuje rostlinný reliéf. Nároží fasády jsou bosována, průčelí ukončuje předsazená římsa. Zahradní průčelí se otevírá v šířce tří os patrovým portikem neseným v přízemí dórskými, v patře ionskými sloupy a ukončeným trojúhelným tympanonem. Nad dveřmi do portiku jsou malované vlysy s putti symbolisujícími různá řemesla a umění. Portikus je zaklenutý zrcadlovou klenbou, kterou pokrývá neorenesanční dekorativní malba. Interiéry tvoří vstupní hala s recepcí, čtyři reprezentační společenské salony, kuchyně a další soukromé prostory, všechny s dekorativní výzdobou romantickými malbami s figurálními scénami z řecké a římské mytologie, doplněné alegorickými a realistickými malbami, oslavujícími pracovní a společenské aktivity stavebníka. Apollónův salón – ústřední prostor; trojice obrazů na čelní stěně: Zrození Apollóna; Apollón jako pastýř ve společnosti žen hraje na lyru; Apollón s lukem se chystá zastřelit monstrum Pythona; Apollón jako bůh umění a věd je symbolem samotného majitele; Venušin salón – (také Kulečníkový salón) vstupní místnost z chodby, zde se také po jídle společnost scházela k partii kulečníku; mytologické malby: Zrození Venuše z mořské pěny s asistujícími tritony, najádami a mořskými kentaury; Paridův soud, Venuše oplakává mrtvého Adónise; Lovící Amor s Aurou a šelmami; Únos Psyché Bakchův salón – společenská místnost s bufetem; malby s tématikou příběhů boha Bakcha a Ariadny Travenský salon – vyobrazení krajiny s jezerem a osadou odkazuje k alpskému, resp. hornorakouskému původu rodiny Lannů (původně Lannerů, Lahnerů či Lähnerů) a k jejich profesi dřevařů,[pozn. 4] výrobní praxe je znázorněna porážením kmene stromu a korytem lesní klouzačky, po které se klády dopravovaly k vodě. Dále je vyobrazeno současné působiště majitele u Travenského jezera v Solné komoře, Lannova rezidence v Gmundenu, kterou – stejně jako tento salón – vymaloval Heinrich Gärtner. Nástěnné a závěsné malby provádělo více malířů, především Viktor Barvitius, drážďanský Heinrich Gärtner, vídeňský Hans Makart, Adolf Fridrich Menzel a Leopold Rottmann, autory dekorativních maleb byli Stöhr z Hannoveru, Lotz, Willems a další.[3] Původně byly součástí vybavení také obrazy, sochy a další starožitnosti z Lannovy umělecké sbírky, rozprodané v letech 1909–1910 v aukční síni Lepke v Berlíně. Současnou výtvarnou výzdobu tvoří především grafické listy Jiřího Švengsbíra, Oldřicha Kulhánka, doplňují je dva starší obrazy, olejomalba ženy od Alfonse Muchy a Žena u zdi od Jakuba Schikanedera.

Časová osa

1993 Používaný

Od roku 1993 slouží jako reprezentační objekt Akademie věd České republiky ke slavnostním příležitostem, k pořádání vědeckých konferencí, a také jako hotel. [1]
1957 Používaný

V letech 1957–1992 spravovala vilu Československá akademie věd. [1]
1948 Používaný

Roku 1948 byla vila znárodněním začleněna do Československých stavebních závodů, n.p. [1]
1938 Používaný

Za okupace ve vile sídlily okupační úřady.
1916 Používaný

Alois Potůček vilu prodává Vojtěchovi Zikmundovi, který ji vybavuje novým kubizujícím nábytkem od Ladislava Machoně. [2]
1913 Používaný

Lannův syn dr. František Vojtěch se odstěhoval do Německa a roku 1913 vilu i s pozemky a vnitřním vybavením prodal staviteli Aloisu Potůčkovi. [1]
1880 Používaný

Po roce 1880 Vojtěch Lana rozšířil pozemek o dům čp. 3 původní majitelky Marie Skalické. Později vykoupil také sousední domy čp. 66 a 67, po jejich zboření rozšířil svou zahradu [1]
1872 Vznik

Sídlo si zbudoval – poté, co založil rodinu – podnikatel, sběratel umění a mecenáš Vojtěch Lanna mladší (1836–1909), aby vytvořil klidnou oázu pro svou manželku Franzisku, rozenou von Benne [francisku fon bene] (* 1842), dceru Franzisku Josefinu (* 1866), syna Františka Vojtěcha (* 1868) a později také dceru Adélu.[2] Od Václava Storcha koupil parcelu se starším domem, který dal zbořit a postavit novou vilu [1] Stavbu řídil František Havel.
1868 Vznik

Lannova vila v Praze 6 – Bubenči je novorenesanční dům v ulici V sadech č. 1, v zahradě sevřené ulicemi Pelléova a Na Seníku. Pro svou rodinu a umělecké sbírky ji dal podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna, jako svou především letní rezidenci, v letech 1868 až 1872 postavit podnikatel, sběratel umění a mecenáš Vojtěch rytíř Lanna mladší.Na místě vily stál původně dům, který vlastnil Václav Štorch a pronajímal ho bohatým zájemcům jako letní byt. [1]
1859 Používaný

Dvůr kupuje Václav Štorch za 19 950 zlatých. [2]
1788 Používaný

Horní stavení se postupně stává nájemním domem, dědictvím po Mořici Bučkovi jej získává Barbora Schlochtová (Šlechtová), která jej postupuje synovi Janovi a rodině patří až do roku 1859.
1786 Používaný

Dědic Jan del Curto prodal dvory profesorovi Josefu Ignáci Bučkovi z Heraltic v roce 1786. [2]
1759 Používaný

Vojtěch Doubek dvorec prodává Jan Křtitel del Curto, cisařskému radovi za cenu 7400 zlatých, takže nejspíše došlo k stavebním pracem, nový majitel ještě přikoupil poplužní dvůr (dolní dvorec) se dvěma chalupami, které k tomu patřily. [2]
1746 Používaný

Filip Julius Khasa dvorec prodává Vojtěchu Doubkovi za 4700 zlatých [2]
1742 Vznik

Vilu předchází dvorec, jehož budova byla poškozena r. 1742. Tehdejší majitel Filip Julius Khasa budovu nechává opravit. [2]

Články

23. července 2018
Lannova vila sloužila známému průmyslníku skoro 40 let. Problémy se sousedy uměl vyřešit dost radikálně | Náš REGION

Knihy

 
Dalibor Pix a kol., 2017. Umělecké památky Prahy (2017; Dalibor Pix a kol.). Nakladatelství Akademia, 1. vydání
[2]
Díl A - L; stránka 125,126

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty pe.zeman Spoluautoři: maricern aktualizováno: 25. července 2021

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.