Vila má dominantní ústřední pavilon a z něj nakoso vybíhají křídla. Okázalost a monumentalitu celku zvyšuje umístění vily na terase přístupné širokým schodištěm. Vstup otevírá polygonální hala v prostředním pavilonu, na ni navazují společenské prostory nižšího pravého (východního) křídla - knihovna, herna, hudební kabinet a dámský budoár, kdežto v levém křídle (západním), vítala hosty velká a malá jídelna sousedící s kuchyní, spíží a obslužnými místnostmi. Další jídelnu, dva salony a hostinské pokoje obsahovalo i patro pravého východního křídla. Do patra křídla opačného a do ústředního pavilonu na téže úrovni umístil architekt dětské pokoje a ložnice majitelů. V podstřeší jsou mimo bytů personálu ještě obývací pokoje. Vilu obklopovala okrasná zahrada.
2016
V rekonstrukci
Od roku 2016 má vila nového majitele, který se hned pustil do rekonstrukce.
2009
V roce 2009 vila vyhořela.
1989
Prázdný
Po roce 1989 přešla do soukromých rukou a začala chátrat. Okolní pozemky jsou v majetku obce.
1945
Eugen Porák užíval vilu do roku 1945, kdy byl jako německý občan na základě Benešových dekrtetů odsunut. Později jeho vila sloužila Loučovickým papírnám jako ubytovna a hotel.<
1921
Vznik
Vilu v Loučovicích si dal postavit Eugen Porák, viceprezident akciové společnosti Továrna na lepenku Vltavský mlýn. Projekt vily kterou si Porák dal vystavět zadal významnému pražskému německému architektovi Karlovi Járayovi, jehož hlavním klientem v českých zemích se stala pražská Eskomptní banka. Járayovo řešení vily pro Eugena Poráka zřetelně inspirovala panská sídla z doby baroka, projekty letohrádků od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu nebo středočeský zámek Veltrusy.
1884
Továrna na lepenku Vltavský mlýn byla založena již v roce 1884 českoněmeckým podnikatelem Arnoštem Porákem, Eugenovým otcem, patřil k největším výrobnám lepenky v českých zemích.
