Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.
6/2020
Zaniklý
Naprostá většina areálu je srovnána se zemí, respektive v hromadách sutin, včetně administrativních budov a vily. Zatím stojí hlavní budova u ul. Frýdlantská, nicméně podle místních ji čeká stejný osud. Viz fotogalerie.
1/2020
Prázdný
V areálu probíhají demolice.
[2] Za demolicí stojí společnost Klinger Fabrik, s.r.o., kde je společníkem s vkladem společnost MINTES s.r.o., v obou společnostech působí pan Radovan Cejpek z Jihlavy.
10/2018
Prázdný
Opuštěný a zchátralý areál bývalé Textilany v Novém Městě pod Smrkem na Liberecku, který vlastní podnikatel Martin Šetina, mohlo koupit město. Zastupitelé ale nakonec koupi nepodpořili. Starosta se obává, že majitel teď může areál rozprodat po částech.
[3]
2013
Prázdný
Většinou chátrající objekty nejsou téměř využívány, budova někdejšího Raazova podniku, později sloužíí jako tiskárna, byla zbořena v roce 2013.
[1]
2012
Používaný
V roce 2012 proběhl v areálu umělecký festival Štkaní.
[5]
2003
Prázdný
Provoz Textiliany byl v provozu do roku 2003.
[1]
1945
Používaný
Po válce byla obnovena textilní výroba n. p. Textilana.
[1]
1938
Používaný
Během 2. světové války byla společnost Klinger – Lanex převzata německou firmou Junkers, která vyráběla motory a letadla.
[1]
1920
Používaný
Mezi roky 1920 až 1935 vedl firmu Oskar junior. Během průmyslové krize ve 30. letech minulého století firma ztratila. Oskar prodal firmu společnosti Lanex .
[4]
1908
Používaný
Roku 1908 byli oba bratři povýšeni na barony.
[4]
1905
Používaný
V parku továrny byly postaveny tři rodinné vily. Oskara (vlevo), Ottomara (uprostřed; v roce 1905 koupil pozemky a zámek v Kosmonosích a odstěhoval se tam) a Willyho (vpravo; vila syna Oskara byla ale po roce 1920 zbourána).
[4]
1902
Používaný
Firma ekonomicky podporovala rozvoj Nového Města. Kromě výstavby dělnických domů se podílela na stavbě městských lázní, knihovny, chudobince a podporovala různé spolky. Díky jejímu vlivu byla k městu přivedena železniční trať (1902).
[4]
1901
Používaný
Na přelomu století koupila firma Raazovou tkalcovnu a Dolní mlýn a celé místo přestavěla (A). Na dvou místech v továrně byly postaveny schodišťové věže, v jejichž horní části byl vodojem (B1, B2). Park kolem přestavěné vily Oskara Klingera (C) byl rozšířen a byly v něm postaveny vily Ottomara Klingera (D) a Willyho Klingera (E). Na okraji okrasného parku stála budova s parkurovou plochou, dnes nazývaná jízdárna (F).
[4] Budovy projektoval a prováděl především novoměstský stavitel Anton Model (1851–1932).
[1]
1898
Používaný
Pokrokové a sociální aktivity přinesly bratrům povýšení do šlechtického stavu. Bratři Ottomar a Oskar a jejich rodiny směli od roku 1898 používat rakouský šlechtický titul von Klinger.
[4]
1888
Používaný
Svoje továrny měla firma rovněž v italských městech Terni a Prato. Mechanická tkalcovna ve městě Prato byla zřízena roku 1888 a měla 1000 stavů. Obchodní zastoupení měla firma i v Americe.
[4]
1881
Používaný
Firma Ignaz Klinger koupila roku 1881 dvě továrny v Mladé Boleslavi a během sedmi let je kompletně přestavěla na přádelny česané příze, v nichž pracovalo 1300 zaměstnanců. Stejně jako v Novém Městě platila i zde firma svým zaměstnancům příspěvky do nemocenské pokladny, dělníci měli vlastní jídelnu, starobní a úrazový fond a firma pro ně postavila řadové domy (na snímku vpravo dole linie domů na horizontu).
[4]
1878
Stavební úpravy
Roku 1878 byla továrna rozšířena o barevnu a apretovnu (B). Součástí továrny se stala vila Oskara Klingera s parkem. Na Hoflade firma postavila domy pro své úředníky, tzv. Villenviertel (C).
[4]
1876
Stavební úpravy
První budova vyhořela roku 1876. Na jejím místě byla postavena nová, větší, s mechanickými stavy (A). Vlivem tohoto požáru firma založila vlastní hasičský sbor.
[4]
1868
Používaný
Roku 1868 Ignaz Klinger instaloval první mechanické tkalcovské stavy a každoročně jejich počet zvyšoval.
[1]
1862
Vznik
Továrnu při dnešní silnici I/291 do Frýdlantu založil roku 1862 Ignaz Klinger. V původně hornickém městečku se po vyčerpání zásob zinkové a měděné rudy část obyvatel zabývala ručním tkaním vlněných látek, jejich výrobu Klinger zpočátku jen shromažďoval a upravoval.
[1]