Přidat dům

| Zaregistrovat se

Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Lázně Kyselka

TISK DOPLNIT KARTU

Objekt

Zdravotnictví
Stav: V rekonstrukci
památkový katalog

Adresa mapa

Kyselka 47
36272 Kyselka
Karlovy Vary
50° 15' 35.7'', 13° 0' 1.7''

Osoby spjaté s nemovitostí

Majitel: Lázně Kyselka, o.p.s. (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace
Plakát Dopis pro sousedy

Karlovy Vary - Areál někdejších lázní Kyselka chátrá už od 90. let. Šest historických objektů vlastní Karlovarské minerální vody (KMV), zbytek patří obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka. Cenné budovy, které jsou ve vlastnictví KMV, postupně procházejí rekonstrukcí, v budovách by mělo vzniknout muzeum nebo byty.

Rozsáhlý areál lázní Kyselka, jejichž výrazný rozvoj začal poté, co si areál kyselky pronajal a následně celé lázně odkoupil obchodník Heinrich Mattoni. Na místě postupně vznikla řada význačných lázeňských objektů v historizujícím duchu. Rozsáhlý památkově cháněný objekt zahrnuje 1) lázeňský objekt 2) Švýcarský dvůr 3) Vilemínka 4) Mattoniho vila 5) lázeňská jídelna 6) pavilon Ottova pramene s kolonádou 7) Jindřichův dům 8) torzo lanovky 9) grotta 10) vodopád 11) pomník H. Mattoniho 12) pavilonek 13) lázeňská vila č.p. 25 14) lázeňská vila č.p. 26 15) lázeňská vila č.p. 28 16) lázeňská vila č.p. 29 17) Růžový pavilon 18) park 19) hotel Praha 20) bývalá správa lázní. [20]

Z celkem 20 dochovaných památkově chráněných budov v Kyselce jich osm vlastní o.p.s. Lázně Kyselka, dalších 6 budov[2][4] spolu s pozemky okolo areálu patří Karlovarským minerálním vodám a.s. italského velkopodnikatele A. Pasqualeho, jenž vlastní i stáčírnu a s ní značku Mattoni. Pasquale však opakovaně tvrdil, že KMV a.s. nic v lázních nevlastní a nemá možnost to opravit (přitom na v jednom z domů ve vlastnictví KMV nechávala dál bydlet nájemníky).

Objekty v lázních Kyselka - rekonstrukce:[14]

* Mattoniho vila,

*,Vilemínin dvůr,

* Švýcarský dvůr,

* Ottův pavilon,

* Nakládka a expedice,

* Lázeňská restaurace,

* Jindřichův dvůr

Časová osa

3/2019 V rekonstrukci

Pokračují práce na záchraně Mattoniho vily. [9] [10]

1/2019 V rekonstrukci

Vila Vilemína má novou břidlicovou střechu, má vydržet ař tři staletí. [8]

10/2018 V rekonstrukci

Objekt expedice lázní Kyselka - restaurování kamenné atiky vstupního portiku.[11]

10/2018 V rekonstrukci

Vilemína - do finále spěje rekonstrukce střechy jednoho z objektů někdejších lázní v Kyselce. Do konce listopadu by měla být hotová břidlicová krytina věžní části domu Vilemína.[5]

7/2018 V rekonstrukci

Mattoniho vila - obnova objektu v rozsahu obnovy střešních konstrukcí do původního historického stavu, obnova střešního pláště. [10]

4/2018 V rekonstrukci

Mattoniho vila - Náročné restaurování štukových konzol probíhalo během zimního období v restaurátorském atelieru, na stavbě byla technologická přestávka. [13]

2018 V rekonstrukci

Vyčištěný zámecký park u Mattoniho vily nově vítá turisty, kteří dorazí do areálu bývalých lázní v Kyselce. Zaměstnanci obecně prospěšné společnosti na záchranu tamních památkově chráněných budov čekají na hydrogeologický průzkum, který ukáže, jak vodu přitékající z lesů dostat do menšího vodopádu.[4]

4/2017 V rekonstrukci

Ottův pavilon v Kyselce - pokračuje obnova. [12]

1/2017 V rekonstrukci

Ottův pavilon - obnova a restaurování secesní markýzy – stříšky původně umístěné na objektu "Mattoniho expedice a nakládka" později dodatečně přemístěné na boční stranu Ottova pavilónu k dojezdové stanici lanovky. Z markýzy zbylo jen torzo, které jbylo sundáno a převezeno k restaurování. Kovářské a pasířské práce na várobě kopií zdobných motivů podle původních vzorů. [17]

11/2016 Pro objekt Jindřichova dvora, části rohové věže bylo provedeno restaurování oken, okenních křídel, okenních rámů, kování a výplní skleněných "bucen". [15]

11/2016 V rekonstrukci

Vilemína - práce na zhotovení kopie lamelového krovu věže vily, dokončovací práce v interiéru krovu a příprava na osazení břidličné krytiny včetně pasířských prvků. Souběžně provádíme truhlářskou obnovu původních špaletových oken včetně profilací. [16]

7/2016 V červenci 2016 bylo v nově rekonstruovaném Loschnerově pavilonu otevřeno Mattoni muzeum věnované Heinrichu Mattonimu a historii stáčení minerálních vod v Kyselce. [21]

4/2016 V rekonstrukci

Mattoniho orlice se vrací domů. [18]

2016 Na budově bývalé empírové restaurace v lázních Kyselka se propadla střecha, restaurace patří k jednomu z nejstarších lázeňských objektů. [23]

2016 V rekonstrukci

Jindřichův a Švýcarský dvůr - nad budovami je nově provizorní zastřešení, pod konstrukcí střechy budou zajištěny nosné konstrukce stěn a stropů. Budova správy lázn - dělníci uvolňují a rozebírají zborcené konstrukce v interiéru, vyklízí a vyváží stavební odpad. [23]

11/2015 V rekonstrukci

Na vilu Vilemínu v Kyselce se už vrací obnovená kopule.Zchátralé lázně v Kyselce už několik let s dalšími spolupracovníky zachraňuje tým obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka. Na rekonstrukci vily Vilemína letos získali dotaci 900 tisíc korun z programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR. [24]

2/2015 V únoru 2015 byl kompletně zrekonstruován Löschnerův pavilon. [21]

2015 V rekonstrukci

Švýcarský dvůr - Rekonstrukcí unikátní dřevěné lodžie s balkonem pokračuje v těchto dnech obnova Švýcarského dvora. Souběžně s balkonem pracují řemeslníci i na fasádě přízemní části Švýcarského dvora. Nejnáročnější část obnovy Švýcarského dvora ovšem řemeslníky čeká v následujících letech. Jde o hrázděné první patro objektu, které musí s největší opatrností rozebrat, zrenovovat a znovu dát dohromady. Kvůli tomu byl objekt opatřený nadsazenou konstrukcí střechy, která ulehčí dřevěné konstrukci hrázdění tak, aby byla možná jeho oprava. Po jejím skončení dostane objekt definitivní krov. [26]

2015 V rekonstrukci

Ottův pavilon ukrýval pod přizdívkou vzácné kolorované dlaždice v secesním stylu. Přesná datace není známá. Na jednom z výjevů je letopočet 1867, na dalším 1878, přesný letopočet, kdy keramické dlaždice vznikly, se restaurátoři pokusí určit dalším zkoumáním. [27]

2015 V rekonstrukci

Švýcarský dvůr - na fasádě se postupně pečlivě odstraňují asi osm vrstev nátěrů, které zakrývají původní omítku z konce 19. století. Cílem je její celkové odkrytí, aby následně mohli Švýcarskému dvoru vrátit původní vzhled. [28]

2015 V rekonstrukci

Vilemína - specialista na umělecko-řemeslné prvky Michal Konáš také provádí průzkum barevnosti fasády a jednotlivých ozdobných prvků. V zadní části věže už od střešní římsy až dolů kompletně obnovili vápenné a stírané štukové omítky. Restaurování štuků provádí Oldřich Prchal, umělecký štukatér z Kadaně. [28]

5/2014 V rekonstrukci

Jindřichův dvůr - radnice v Kyselce vyhlásila veřejnou sbírku na obnovu věže Jindřichova dvora. Na zaplacení celé opravy potřebuje získat více než tři čtvrtě milionu korun. [31]

3/2014 V rekonstrukci

Stallburg - V lázních Kyselka byl otevřen první zrekonstruovaný objekt. Společnost Karlovarské minerální vody otevřela pro veřejnost opravený dům Stallburg v Kyselce. Je to první opravená budova z někdejšího lázeňského areálu.[1] [21] Náklady na rekonstrukci domu Stallburg byly 31,5 milionu korun. [38]

3/2014 V rekonstrukci

Mattoniho vilu už kompletně obepíná lešení, postupně jsou dokumentovány všechny ozdobné prvky fasády. Při čištění svahu navazujícího na dvůr za řadou lázeňských domů odhalili pracovníci pozůstatky bývalé Mattoniho lanovky. Dráha kdysi sloužila k dopravě minerální vody mezi vilou Vilemína a Ottovým pavilonem, její pozůstatky však byly dlouhé roky zakryty nánosy zeminy a náletových dřevin s lanovkou zároveň odkryli i souběžné schodiště. [30]

2014 V rekonstrukci

Památková asociace navrhla řešení pro záchranu demolicí ohrožené někdejší hasičské zbrojnice v bývalých lázních Kyselka. Viceprezident Pavel P. Ries navrhl Karlovarským minerálním vodám, aby svoji zbrojnici místo zbourání bezúplatně převedly do majetku obecně prospěšně společnosti Lázně Kyselka.[33] Demoliční výměr na zbrojnici platí od jara. Památková asociace přitom tvrdí, že někdo objekt záměrně poškodil, aby jej mohl vlastník zbourat. [34]

2014 V rekonstrukci

Vilemína - Novorenesanční vilu Vilemínu stojící v řadě domů u silnice v Kyselce znovu ozdobí báň. Při obnově památky pojmenované po manželce Heinricha Mattoniho pomohou staré plány a historické fotografie. Do zimy by měla báň věže památky dostat lamelový krov a později i originální krytinu s tříbarevnou břidlicí. Vše záleží na statice zdí a pevnosti cihel zdiva věže.[32] Řemeslníci začli vyrábět krov pro vilu Vilemínu. [29]

2013 Bezúplatným převodem vložila Revitalizační investiční společnost (RIS) své historické budovy a pozemky v komplexu bývalých lázní Kyselka do majetku obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka.
Ta se tak stala vlastníkem téměř všech budov a pozemků tvořících bývalý lázeňský komplex.[3] [19] [21]

8/2012 V srpnu 2012 KMV obnovily provoz železniční vlečky a ze silnice ubylo cca 15 kamionů denně, tedy přibližně třetina. [21]

3/2012 Další pokus o sejmutí památkové ochrany zkončil neúspěšně v březnu 2012, soubor lázeňských budov nadále zůstává památkově chráněn. Tehdejší stav lázní byl tristní. Budovy byly částečně zabezpečeny proti vstupu (ale nikoliv proti dalšímu působení povětrnostních vlivů), minerální prameny vyvěraly v rumištích domů a zatékaly do základů. [21]

2/2012 Pokutu 1,8 milionu korun kvůli nedostatečné péči o památkové objekty v Kyselce uložilo firmě Karlovarské minerální vody (KMV) oddělení památkové péče Magistrátu města Karlovy Vary. [37]

2012 V rekonstrukci

Areálu svítá nová naděje - obnově historických objektů v bývalých lázních Kyselka by mělo pomoci založení obecně prospěšné společnosti, která bude vlastnit všechny lázeňské budovy.[7]

11/2011 Vlastníci opakovaně žádali úřady o sejmutí památkové péče (aby se mohlo přistoupit k demolici budov). KMV i C.T.S.–DUO, resp. RIS v této snaze pokračovaly. Poslední oficiální pokus v tomto směru dopadl v listopadu 2011 pro obě firmy neúspěšně. [21]

2/2011 Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD) se 13. února 2011 rozhodla spustit kampaň, kladoucí si za cíl zachránit areál Kyselky a přimět buď vlastníky k jeho opravě anebo odpovědné úřady k vyvlastnění, převedení na stát či kraj a následnou opravu z veřejné sbírky a státních dotací. [21]

2007 Kopule Vily Vilémína se zřítila. [28]

2007 Památkový úřad zrušil ochranu bývalé hasičské zbrojnice, podle posudku je v takovém stavu, že ji už nemá smysl zachraňovat.[33]

2006 V roce 2006 byly lázně prodány za 17,5 mil. Kč firmě RIS s.r.o. (do ledna 2012 vystupující pod názvem C.T.S.–DUO s.r.o.) pražského podnikatele P. Dostála. [21]

2003 V rekonstrukci

Rozhledna na Bučině nad Kyselkou v roce 2003 prošla částečnou opravou, připomíná svým šak i poté vzezřením spíše dobu, kdy staré kamenné rozhledny opuštěné v lesích nikoho moc nezajímaly a socialisticky chátraly. Nedá se k ní dojet ani autem a dokonce ani na kole – pouze pěšky po starém, kameny vyskládaném chodníčku. [35]

1993 V tomto roce je v režii Fondu národního majetlu privatizovaná zbývající část Kyselky - stáčírna. Lázně poté mnohokrát změnily majitele: šlo mj. o podnikatele německého i ruského původu (U. Markard, Š. Chalitujev).[1][2] Ani jeden z nich nebyl schopen či ochoten lázně zachránit nebo alespoň zastavit chátrání. Z megalomanských projektů, které měly Kyselku proměnit v součást velkého luxusního zábavně-rekreačního centra, postupně sešlo pro nedostatek financí. [21]

1/1992 Ke dni 1. ledna 1992 byla rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví uzavřena Dětská léčebna a Kyselka tak zcela ztratila funkci lázní. [22]

1992 Prázdný

Do lázeňských domů je dnes rizikové vstoupit, poslední hosté tu přitom byli v roce 1992. [39] V roce 1992 byly bývalé lázně v Kyselce Fondem národního majetku ČR neúspěšně zprivatizovány a od této doby chátrají. Bývalé lázně poté mnohokrát změnily majitele. Ani jeden z vlastníků však nabyl schopen zachránit nebo alespoň zabezpečit proti další devastaci. [22]

1991 V chaotické privatizaci, která proběhla rozděleně, byl nejdříve v roce 1991 privatizován objekt samotných lázní. [21]

1970 Po druhé světové válce však začaly lázně upadat. Od 70. let minulého století se z Kyselky stala výhradně dětská léčebna.[25]

1960 Roku 1960 byly lázně přeměněny na dětskou lázeňskou léčebnu a poté sloužily jako léčebné preventivní zařízení pro děti a mládež z pánevních oblastí severozápadních Čech. [22]

5/1958 Památkově chráněno od 3. 5. 1958. [20]

1948 Možnou prvotní příčinou osudu věhlasných lázní bylo v roce 1948 znárodnění objektu. [39]

1947 V roce 1947 měly Lázně a zřídla světovou pověst. [22]

5/1946 V lázních, které hned po skončení války byly dávány postupně do pořádku, byla dne 1. května 1946 zahájena lázeňská sezóna. [22]

1945 Dvě světové války zavinily obecně úpadek lázeňství po celé republice. Až do roku 1945 bylo rozesilatelství kysibelské vody v majetku akciové společnosti Heinrich Mattoni AG. Po druhé světové válce byl však podnik zestátněn a provozován jako závod karlovarské firmy Západočeská zřídla - firma Mattoni. [22]

1945 Mattoniho potomci nicméně drželi tento majetek až do konce 2. světové války. Po válce tu po krátké epizodě uprchlického tábora pro sirotky z řecké občanské války byla zřízena dětská ozdravovna. [21]

4/1914 V dubnu 1914 byl v Kyselce odhalen pomník Heinricha Mattoniho od profesora Edmunda von Hellmera. [22]

1910 Dne 14. května 1910 zemřel Heinrich Mattoni a pro Kyselku nastal den smutku. Pohřeb se konal v Karlových Varech. [22]. V tomto čase vyvážela se minerální voda Mattoni z Kyselky do celého světa a samotné lázně patřily údajně k nejkrásnějším v Evropě. [25]

1908 V roce 1908 zaznamenala Kyselka 462 lázeňských hostů a 40 127 návštěvníků. [22]

1902 V letech 1902-1909 financoval Mattoni rozsáhlé moderní jímací práce na kysibelských zřídlech. Celou technicky náročnou akci řídil švýcarský inženýr Adolf Scherrer. [22]

1900 Kolem roku 1900 mohla Kyselka svým hostům nabídnout rozmanité léčebné prostředky. Především pitnou kúru a vodoléčebné procedury se širokou škálou koupelových kúr v kyselce a rašelině. Ústav měl také gymnastické cvičební aparáty pro cvičební terapie, využívala se též gymnastika, masáže a elektroléčba. Dalším prostředkem byla plicní inhalační léčba. Existoval zde speciální pavilón pro vdechování teplé páry sycené výtažkem z jehličí. [22]

1897 V letech 1897-1901 byla postavena nová kolonáda Ottova pramene podle projektu vídeňského architekta Karla Haybecka. Na světové výstavě v Paříži získala Mattoniho kyselka velkou cenu Grant prix. Vyvezeno bylo tehdy již na 9 milionů lahví minerální vody. [22]

1897 Vznik

V letech 1897 - 1898 byla podle projektu vídeňského architekta Karla Haybecka postavena Mattoniho vila (Zámecký hotel). [22]

1897 Vznik

Svah pod kolonádou Ottova pramene, postavenou v letech 1897-1901 podle projektu vídeňského architekta Karla Haybecka, dostal romantickou úpravu s jeskyní a jezírky, z nichž voda přepadávala kaskádami vodopádů. [22]

1894 Roku 1885 byla vystavěna budova inhalačního pavilónu. V letech 1894-1895 se uskutečnila výstavba vlastní elektrárny a železniční tratě z Vojkovic do Kyselky. Kyselka tak získala napojení na Buštěhradskou dráhu a tím i na evropskou železniční síť, což znamenalo oživení vývozu minerální vody. Statistika lázní zaznamenala 682 pacientů a 36 000 návštěvníků. [22] [21] Dům Stallburg byl v době vzniku v roce 1894 projektován jako bytový. [36]

1885 Vznik

Hodnotnou stavbou je Mattoniho vila, postavená v letech 1885 až 1886 na místě staršího panského sídla. [2]

8/1884 Dne 24. srpna 1884 byla, za osobní účasti zasloužilého lékaře, odhalena busta doktora Josefa Löschnera od pražského sochaře Thomase Seidana. [22]

1884 Vznik

Na skalnatém ostrohu byla roku 1884 vystavěna pseudorománská kaple sv. Anny. [22]

1883 V roce 1883 byla vystavěna budova vodoléčebného ústavu a prvním zdejším lékařem se stal doktor Kammerer. Téhož roku byla zřízena speciální léčebná vycházková trasa o 30 zastávkách v rozmanitě členěném terénu. V okolí Kyselky bylo na 12 km vycházkových cest. [22]

1880 Vznik

V lázeňském parku byl v tomto pojetí postaven kolem roku 1880 picí pavilon (Trinkhalle) vrcholící mohutnou střední věží a dvěma postraními věžičkami. [22]

1880 Vznik

Na vrchu Bučina byla někdy kolem roku 1880 postavena kamenná rozhledna, která se stala cílem vycházek lázeňských hostů. Areál lázní doplňují objekty Vilemínina dvora, Švýcarského dvora v alpském stylu a Jindřichova dvora. Všechny tyto stavby dokumentují éru vrcholného rozkvětu firmy Mattoni z let 1880–1900. [22]

1876 Minerální voda se ve skleněných lahvích vyvážela do celého světa, v tomto roku byla produkce již přes milion kusů. [21]

1873 Heinrich Mattoni následně roku 1873 zakoupil od hraběte Černína Ottův pramen a četné pozemky v Kyselce a současně se zvýšením vývozu zahájil velkorysou výstavbu lázní. Za Heinricha Mattoniho tak nastal plný rozvoj lázeňství. Lázeňská sezóna trvala od 1. května do 30. září. Vedoucím lékařem lázní Kyselky byl tehdy doktor Gastl. [22]

1868 Roku 1868 se zavádí plnění vody do skleněných láhví, které jsou polepovány tištěnými papírovými etiketami se symbolem červeného lva a vyváženy do celého světa. [22]

1867 V roce 1867 se stal nájemcem Ottova pramene a prodejcem kysibelské kyselky obchodník s karlovarskou minerální vodou Heinrich Mattoni. Z Kyselky bylo rozesláno již na 331 449 lahví minerální vody. [22]

1862 V roce 1862 byl u kolonády Ottova pramene postaven nový lázeňský dům. V tomto roce Kyselka zaznamenala 38 lázeňských hostů a 7 324 návštěvníků. [22]

9/1853 Dne 23. září 1853 byla slavnostně otevřena nová kolonáda Ottova pramene, kterou projektoval architekt Gruber. V interiéru kolonády byla umístěna busta krále Otty I. Po polovině 19. století byla vybudována nová silnice z Karlových Varů do Kyselky, což vedlo ke zvýšení návštěvnosti lázní. [22]

8/1852 Dne 23. srpna 1852 přijel do Kyselky z Karlových Varů řecký král Otto I. Na královu žádost bylo následně do Athén odesláno 450 lahví zdejší minerální vody. Se svolením panovníka byl poté hlavní pramen nazván jeho jménem Pramen krále Otty. [22]

1846 V roce 1846 vyšlo 1. vydání spisu o Kyselce od doktora Josefa Löschnera. [22]

1844 Vznik

Roku 1844 byly v Kyselce postaveny objekty kolonády, lázeňského domu a syrovátkové léčebny. [22]

1829 V roce 1829 koupila zboží Kyselka baronka Antonie von Neuberg. Její muž baron Wilhelm von Neuberg, který zde tehdy nechal postavit první restauraci, altánek nad pramenem a četné promenády, se stal zakladatelem zdejších lázní. [22]

1826 Vznik

První lázeňské budovy tu byly postaveny v letech 1826–34 Wilhelmem von Neubergem, manželem majitelky panství. [21]

1798 Roku 1798 karlovarští lázeňští lékaři Franz Damm a Bernard Mitterbacher provedli a zveřejnili důkladné analýzy kyselky. [22]

1793 Pravidelné stáčení a rozesílání Bukové kyselky v kameninových lahvích posléze zavedl nový držitel panství, hrabě Jan Josef Stiebar z Buttenheimu v roce 1793. Ve Vídni, v Praze a v Karlových Varech byly následně zřízeny prodejní filiálky zdejší kyselky. V této době se také uvádí první trvalé osídlení u pramenů v Kyselce. [22] Hraběte Stiebara, napadlo minerální vodu vyvážet a zřídil tu proto továrničku na výrobu kameninových džbánků, do nichž se minerálka stáčela. Prodej místní vody byl o tři roky později zahájen ve Vídni, Praze i v samotných Karlových Varech. [21]

1724 Roku 1724 provedl doktor Friedrich Hoffmann z Halle první chemickou analýzu pramene a vzhledem k velmi pozitivním léčebným účinkům ji doporučil k užívání a exportu. [22]

1687 Za pití „Bukové kyselky“ se muselo platit. Až v roce 1687, kdy už bylo místo v širokém okolí dobře známo, povolila místní vrchnost, hrabata Černínové, svým poddaným kyselku popíjet zdarma. [21]

1614 V letech 1614-1618 byla tzv. Buková Kyselka vyčištěna a ohrazena. Během 17. století předepisoval lékař Brunner Bukovou kyselku dokonce k pitné léčbě. Hrabě Hermann Jakob Černín tehdy povolil svým poddaným bezplatné užívání kyselky. [22]

1571 V roce 1571 zmiňují prameny v Kyselce ve svých spisech lékaři Fabian Sommer a Georg Jandech. [22]

1522 První písemná zmínka o využívání pramenů v úzkém chráněném lesnatém údolí řeky Ohře na okraji Doupovských hor na místě dnešní obce Kyselka (Geisshübl-Sauerbrunn) pochází z roku 1522 z balneologického spisu doktora Václava Payera, karlovarského lázeňského lékaře. [22]