Vila na Libušince

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Nikdy prázdný dům

Vila
Stav: Používaný
památkový katalog
Adresa mapa
​Rašínovo nábřeží 50
12800 Praha 28
Hlavní město Praha
50° 3' 59.6'', 14° 24' 55.6''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: Králíček Emil

Doplňující informace

Samostatně stojící budova na zkoseném nároží. Jádrem je jednopatrový dům na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku, dvoutraktové dispozice se schodištěm na zaoblená šestiúhlém půdorysu; k tomuto jádru se připojuje jednotraktové přízemní křídlo podél Libušiny ulice. Dům má vystupující terén bez dalšího podsklepení, kryje ho mansardová střecha. Na exteriéru (nad zvýšeným přízemním jednopatrovém s výrazně provedeným podkrovím) má reprezentativní jižní průčelí, jímž se dům obrací do křižovatky Libušiny ulice s nábřežím. Hned za nárožními kanelovanými lisenami (jaké se opakují i na dalších nárožích) vystupuje z jeho plochy dvouosý rizalit. Nad pravoúhle dělenými plochami nižších podlaží je jeho 1.p. pročleněno čtyřmi masivními pilastry s volutovými hlavicemi, naznačenými úzkou vlnkou. V podkroví je mezi masivními pilastry loggie s vloženým proskleným bedněním zimní zahrady. Její vnější tvar kopíruje půdorys rizalitu, zábradlí tvoří pole masivního zděného roštu. Průčelí vrcholí trojuhelným štítem s reliéfem rohů hojnosti a nápisem " Na Libušince". Západní (nábřežní) průčelí je čtyřosé. Jeho rozšířená 2. osa nese nad sdruženými okny suterénu a přízemí trojboký arkýř s konkávními stěnami, nad ním je na stejném půdorysu balkon před podkrovní logií, lemovanou pilíři s konkávními boky, zadní stěna loggie je pročleněna plochými kanelovanými polosloupy s volutovými hlavicemi. Ve vrcholovém trojúhelníkovém štítu je reliéf dětí a malých satyrů, hrající si s jednorožcem. V 1. a 3. - 4. p. jsou v nadpražích nad trojdílnými okny přízemí trojúhelníky s reliéfem chlapce s festonem, na parapetech oken 1. p. květinové reliéfy. Fronta domů pokračuje vlevo portikem mezi kanelovanými sloupy, za níž leží zahrada, do níž se dům obrací nejčlenitelnějším ze svých průčelí. Střed zaujímá trojboký rizalit se segmentem vypnutou čelní stěnou a konkávními bočními stěnami, úseky po obou jeho stranách šikmo ustupují. Tento tvar kopíruje svým půdorysem před přízemím veranda, pokračující vlevo i podél přízemního křídla a nesoucí za balustrádou souvislou otevřenou terasu, na jejímž pravém konci (u nábřeží) je osmiboký altán pod barokizující měděnou stříškou. Nad středním rizalitovým oknem s barevnou vitrají je suprafenestra s přetínavou žebrovou výplní na způsob magické hvězdy, nad podkrovní etáží rizalitu je trojúhelný štít s reliéfem dětí u fontány. Jihovýchodní průčelí (do Libušiny ulice) je trojosé a opakuje se v podstatě úpravu západní fasády. Ve štítu je reliéf kentauřice s dětmi, v pravém dolním rohu je signatura sochaře Antonína Waiganta. V interiéru je cenné schodiště s geometricko - secesním zábradlím a obdobně formovaným kandelábrem u jeho paty i lucernou pod stropem horního podlaží. Pozůstatkem původní úprav zahrady je kašna barokního půdorysu s chrličovým maskaronem ve zdi, proti domu lemovanými lisenami Samostatně stojící budova na zkoseně ostroúhlém nároží. Jádrem je jednopatrový dům na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku, dvoutraktové disposice se schodištěm na zaobleně šestiúhlém půdorysu; k tomuto jádru se připojuje jednotraktové přízemní křídlo podél Libušiny ul. Jižní průčelí, do křižovatky má reprezentativní charakter.. V podkroví je mezi masivními pilastry loggie s vloženým proskleným bedněním zimní zahrady. Průčelí vrcholí trojúhelným štítem s reliéfem rohů hojnosti a nápisem "Na Libušince". Jinde na fasádách reliéfy dětí a květin. Západní fronta domu pokračuje vlevo portikem mezi kanelovanými sloupy, za nímž leží zahrada, do níž se dům obrací nejčlenitějším ze svých průčelí. To má polygonálně trojboký rizalit v přízemí, nad ním souvislou otevřenou terasu s balustrádou a osmibokým altánem pod barokizující měděnou stříškou. V interiéru je cenné schodiště s geometricko-secesním zábradlím a obdobně formovaným kandelábrem u jeho paty i lucernou pod stropem horního podlaží, dlažby, vitráže, původní dveře a pod. Na stěně vstupního schodiště mozaika s Pannou Marií a Ježíškem. Pozůstatkem pův. úpravy zahrady je kanelovanými lisenami lemovaná kašna barokního půdorysu s chrličovým maskaronem ve zdi proti domu.

Časová osa

2020 Používaný

Vila je ve vlastnictví Vila pod Vyšehradem s.r.o.,
1929 Stavební úpravy

Na portiku do nábřeží byla zřízena v roce 1929 veranda - stavěla opět firma Václava Nekvasila, projektoval František Troníček. [1]
1924 Stavební úpravy

Roku 1924 byly garáže v přízemním křídle změněny na kanceláře, přičemž plánovaná nástavba 1.p. na tomto křídle nebyla povolena. Byl také přestavěn portikus u průčelí do nábřeží. [1]
1913 Vznik

Stavba se kolaudovala 2.8.1913. [1] Ve vrcholovém trojúhelníkovém štítu je reliéf dětí a malých satyrů, hrající si s jednorožcem. Nad podkrovní etáží rizalitu je trojúhelný štít s reliéfem dětí u fontány. Jihovýchodní průčelí (do Libušiny ulice) je trojosé a opakuje se v podstatě úpravu západní fasády. Ve štítu je reliéf kentauřice s dětmi, v pravém dolním rohu je signatura sochaře Antonína Waiganta.
1912 Vznik

Secesní dům "Na Libušince", někdy nazývaná Mrázkova vila, s neoklasicistními prvky postavila firma Václava Nekvasila, ústřední dozor vykonával Otakar Novotný. Stavba začala v červenci 1912, povolení je ale datováno až 15.1. 1913. Na sochařské výzdobě pracoval Antonín Waigant. [1] , který je též podepsán v suprafenestře u své plastiky

Články

Knihy

 
Pavel Vlček a kolektic, 2000. Umělecké památky Prahy - Pražský hrad a Hradčany. Akademia; 1. vydání
ISBN 80-200-0832-2
[1]

Externí galerie (foto / video)

 
Secesní vila Na Libušince v Praze | Barbora Grünwaldov​á

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty pe.zeman aktualizováno: 20. ledna 2022

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.