Dolní zámek Benešov nad Ploučnicí

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Nikdy prázdný dům

Zámek
Stav: Používaný
Adresa mapa
náměstí Míru 45
40722 Benešov nad Ploučnicí
Děčín
50° 44' 31.5'', 14° 18' 37.4''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Národní památkový ústav (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

1961 Používaný

Dolní zámek byl zpřístupněn v roce 1961 a naštěstí jej vážněji neohrozil ani požár v prosinci 1969, který citelně zasáhl etnografickou expozici Národního muzea. [1]
1945 Používaný

V roce 1945 byl Dolní zámek Grohmannům zkonfiskován a stal se majetkem československého státu. Grohmannové se odstěhovali do Rakouska, kde jejich potomci žijí dodnes. [1]
1933 Používaný

V roce 1933 patřil velkostatek již Hansi Jörgovi Grohmannovi, patrně synu a dědici Martina, zatímco zámek byl připsán paní Věře Grohmannové, snad sestře. Dolní zámek sloužil stále k bydlení Grohmannů, takže oproti Hornímu zámku, který Thunové již v roce 1926 odprodali městu, máme o jeho osudech mnohem méně informací. [1]
1918 Používaný

Vznik Československé republiky patrně nepřivítal Martinův syn, továrník a zámecký pán Kurt Grohmann s žádným nadšením (v roce 1921 žilo v Benešově 3 361 obyvatel, z toho 3 270 Němců). Pozemková reforma se ho však nedotkla, protože ze 460 ha reformě podléhající půdy bylo znárodněno a rozparcelováno mezi drobné rolníky pouze 56 ha. [1]
1888 Používaný

V březnu 1888 prodala hraběnka Aloisie Černínová Dolní zámek s příslušným pozemkovým majetkem za 136.000 zl. textilním velkoprůmyslníkům bratrům Martinu a Theodorovi Grohmannovým. Grohmannové se stali posledními soukromými avšak nešlechtickými majiteli objektu Dolního zámku a drželi jej až do roku 1945. [1]
1877 Používaný

V roce 1877 koupila Aloisie hraběnka Černínová, roz. Morzinová Dolní zámek v Benešově i s pozemkovým majetkem od Dr. Karla Lumbeho rytíře z Malonic. [1]
1856 Stavební úpravy

V průběhu roku 1856 koupil Dr.Karel Lumbe od Edmunda Mořice knížete Clary-Aldringena menší část bynoveckého panství s benešovským Dolním zámkem a k němu příslušným majetkem. V té době byl Dolní zámek značně zchátralý, protože Clary-Aldringenové neměli žádný zájem po dobu, kdy jej vlastnili provádět na něm větší opravy. Dr. Karel Lumbe měl v úmyslu přebudovat Dolní zámek na své trvalé obytné sídlo a proto přistoupil k jeho náročné opravě, která byla i dosti finančně nákladná. Při jeho rekonstrukci došlo k mnohým stavebním změnám, i tak byl z větší části zachován jeho původní vzhled.
1613 Používaný

Jan nebyl rozvážný hospodář a tak se brzy dostal do finančních potíží a značného zadlužení. Proto již v roce 1613 nařídil zemský soud zabavení větší části jeho majetku a následný prodej na úhradu dluhů. Do prodeje bylo zahrnuto i panství Benešov s Dolním zámkem, které bylo v následujícím roce 1614 prodáno Radslavovi staršímu ze Vchynic. [1]
1612 Používaný

V roce 1612 musel zadlužený Antonín starší ze Salhausenu prodat Dolní zámek s polovinou města, s příslušným zbylým pozemkovým majetkem a s veškerými dluhy Janovi z Vartemberka na Novém zámku a Kamenici. A tak se stal z Antonína ze Salhausenu, který byl ještě před několika lety bohatý a prosperující vlastník poměrně rozsáhlého pozemkového majetku, zchudlý šlechtic. Je o něm známo, že byl veselé hýřivé povahy, měl rád přepych a žil v přátelství se svými poddanými. [1]
1578 Stavební úpravy

Kolem roku 1578 si Volf nechal přistavět při Dolním zámku vlastní renesanční palác, tzv. Volfovo křídlo. Tím byla stavební aktivita Salhausenů v Benešově nad Ploučnicí ukončena. V průběhu následujících let oba benešovské zámky získávají noví majitelé, ale už nikdy nebyly sídlem panství, čímž se vzácně vyhnuly účelovým módním přestavbám. [1]
1540 Vznik

Šlechtický rod Salhausenů k nám přišel z Míšně v roce 1515; téhož roku získal inkolát a byl přijat mezi českou šlechtu. Synové Jiřího ze Salhausenu Bedřich, Jan a Volf zprvu žili společně, v roce 1522 se však rozdělili a v Benešově nad Ploučnicí setrval pouze Bedřich, který si zde vystavěl vlastní sídlo, dnešní tzv. Horní zámek. Od roku 1540 ve své stavební aktivitě pokračoval a souběžně s přístavbou nového sídla stavěl pro syna Jana Dolní zámek. Jeho bratr Bedřich mladší žil později na Horním zámku a Janovi synové Antonín a Volf na Dolním zámku. [1]

Články

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

20. března 2020
Národní památkový ústav
1. února 1888
Grohmann Theodor
profil
1877 - 1888
Rod Černínové
profil

Mapa

Autor karty Rendy aktualizováno: 20. března 2020

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.