Zámek Libá

1999 Stavební úpravy

Teprve v roce 1999 byl předběžně přiznán finanční příspěvek z PZAD , Intertour však již nemohl za tohoto stavu splnit podmínky spoluúčasti a žádal proto o zohlednění již vložených finančních prostředků, které v té době dosahovaly mnohamilionové výše. Žádost byla zamítnuta, stejně jako pro roky 2000 a 2001. [2]

1998 Stavební úpravy

Od roku 1998 mezitím opět probíhaly záchranné práce, prováděné plzeňskou firmou Pegisan s.r.o. Provedena byla tehdy sanace zdiva v nejohroženějších částech objektu, narušeného povětrnostními vlivy, a zajištěna statika konstrukcí proti deformaci obvodového zdiva po vyklizení letité stavební suti a jeho náhlému vysušení. Obvodové zdivo bylo staženo betonovou korunou a mezi svislými konstrukcemi byly vyneseny nové železobetonové stropy. [2]

1997 Prázdný

Začátkem roku 1997 bylo proto svoláno jednání za účasti Státního ústavu památkové péče Praha, Okresního úřadu v Chebu jako státního orgánu památkové péče, stavebního úřadu a investora. Ani po několika invencích na Ministerstvu kultury nebyly dotace v letech 1997-1998 na rekonstrukci poskytnuty. [2]

1995 Prázdný

V letech 1995-1997 byly na základně rozhodnutí Okrasního úřadu v Chebu postupně zamítnuty všechny žádosti o dotace z rozpočtů Ministerstva kultury a programu Phare. [2]

1994 Prázdný

V roce 1994 bylo povolení na 2. etapu, výměnu konstrukcí a krovu hlavního paláce. Byla zadána arch. studie rekonstrukce (ing. arch. Evžen Kyllar). Arch. Karel Jaroš zpracoval prováděcí projekt, který byl poté předložen Památkovému ústavu v Plzni. Ten roku 1994 vydal povolení k rekonstrukci. V rozporu s tím však referát regionálního rozvoje Okresního úřadu v Chebu bez udání důvodu vyjádřil nesouhlas s předloženým projektem. Společnost Intertour se odvolala. Rekonstrukční práce byly do vydání povolení zastaveny, což mělo pro obnažené svislé konstrukce devastující následky. [2]

1992 Stavební úpravy

V roce 1992 bylo vydáno stavební povolení na 1. etapu, rekonstrukci jihovýchodního křídla. [2]

1991 Stavební úpravy

V roce 1991 zakoupila zdevastovaný zámek v Libé od státu za 150 000 Kčs společnost Intertour s.r.o. podnikatelky PhDr. Evy Matějkové z Kutné Hory se záměrem přebudovat objekt na hotelové zařízení. Ihned bylo přistoupeno k záchranným pracím. Během prvního roku byly provedeny vyklizovací práce hlavních obytných prostor od sutin polskou stavební firmou Elektrim. Následně bylo přistoupeno k přípravným pracím. Objekt byl zaměřen a byly provedeny některé sondážní práce do stavebních struktur. Záchranné práce probíhaly po konzultaci s Památkovým ústavem v Plzni. [2]

1988 Prázdný

Na přelomu let 1988/1989 předsedkyně národního výboru Čabartová znovu přepracovala a doplnila projekt na využití objektu, všechny snahy však skončily zamítavým postojem Ministerstva vnitra. Zchátralý areál bývalého zámku měl tehdy propadlé všechny krovy a dřevěné konstrukce, jejichž sutiny zaplňovaly interiér budov v některých místech až do výše třetího patra. Absence zastřešní způsobila havarijní stav promáčeného zdiva, všechny dřevěné konstrukce byly napadeny dřevomorkou. [2]

1985 Prázdný

Roku 1985 nakonec neznámý vandal založil v jednom ze sálů zámku požár, který přivedl celý areál do havarijního stavu. V osmdesátých letech 20. století byl zdevastovaný zámek v turistickém průvodci okolí Františkových Lázní popisován jako zřícenina. [2]

1958 Prázdný

Památkově chráněno (č. ÚSKP 28395/4-46).

1945 Prázdný

V roce 1945 bylo panství zkonfiskováno státem, zámek velmi trpěl. [1]

1912 Používaný

Roku 1912 Benno Zedwitz prodal panství Leopoldu Hauserovi. [1]

1425 Používaný

Roku 1425 panství získal rod Zedwitzů, který ho i s hradem vlastnil až do 20. století. [1]

1400 Používaný

Johann I. z Leuchtenberka jej roku 1400 prodal chebském měšťanu Erhardu Rudischovi. [1]

1381 Používaný

Později Václav IV. Gossweinům kvůli četným loupežím hrad odňal a propůjčil jej v roce 1381 Johannu I. z Leuchtenberka. [1]

1355 Stavební úpravy

V roce 1355 jej se svolením Karla IV. obnovil. [1]

1346 Prázdný

Roku 1346 panství i se zničeným hradem získal jako české korunní léno chebský měšťan František Gosswein. [1]

1264 Vznik

Hrad a obec vznikly okolo poloviny 13. století. Roku 1264 je zmiňován Ruprecht z Nového Liebensteina, čímž je doložena existence hradu. Na sklonku 13. století rod Liebensteinů vymřel a hrad byl pobořen. [1]