Objekt postavený v r. 1862 pro brněnského stavitele Josefa Arnolda podle jeho vlastního návrhu.Vila je významným příkladem prvotní zástavby v nejstarší brněnské vilové kolonii nad Lužánkami. Ve svažitém terénu situovaná jednopatrová budova s vysokým suterénním soklem se základní dispozicí tvořenou vazbou podélného dvoutraktu s příčným jednotraktem. Z jihozápadního čelního průčelí dvoutraktu vystupuje rizalit niky nesoucí v patře terasu s bohatě ornamentálně zdobeným litinovým zábradlím mezi zděnými sloupky završenými římsovými hlavicemi, k jihozápadnímu průčelí příčného křídla přiléhá na zděném suterénu posazená dřevěná prosklená veranda s rámy tvarovanými do geometrického ornamentu, před verandu je předsazen balkon s kovovým zábradlím se střídmým secesním dekorem (geometrizující prvky, florální motivy) nesený masivními betonovými konzolami. V půdorysných rozměrech verandy se na severovýchodním průčelí příčného křídla nachází její zděný přízemní protějšek K severovýchodnímu vstupnímu průčelí vily s patrovým rizalitem v šíři jedné osy, přiléhá dřevěná veranda se vstupem do vily, vstup do verandy je přístupný schodištěm krytým předsazenou stříškou nesenou dřevěným hranolovým sloupkem s profilovanou hlavicí. Ze střechy hlavního křídla vyrůstá hranolová věž z hrázděného cihlového zdiva krytá sedlovou stříškou, jejíž pravoúhlé okenní otvory kryjí žaluziové okenice. [3]
12/2021
Stavební úpravy
Dotace získalo Muzeum města Brna a spolek Kulturní centrum Josefa Arnolda z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Koncem roku 2021 společně s městem mohou zahájit nákladnou rekonstrukci, která celkově vyjde na 150 milionů korun. V Arnoldově vile vznikne Centrum dialogu, které bude mapovat architekturu a historii 19. až 21. století. Kromě vzdělávacích i komunitních akcí bude v domě stálá expozice o historii vily a osudech osobností s ní spojených.
[4]
12/2020
Prázdný
Brno získalo 36 milionů korun z takzvaných Norských fondů na opravu Arnoldovy vily. Přidělení grantu dnes (9. prosince) oznámilo vedení města. Secesní vila Josefa Arnolda stojí vedle vil Tugendhat a Löw-Beer. Dům patří mezi nejohroženější památky v Česku. Cíl města je budovu i se zahradou opravit a vytvořit v ní Centrum dialogu s historií národnostních menšin na Moravě.
[2]
8/2020
Prázdný
Chátrající Arnoldova vila se dočká obnovení. Vznikne v ní kavárna i Centrum dialogu.
[1]
2018
Brno chce opravit historickou budovu v Černých polích za zhruba 100 milionů korun. Většinu peněz přitom plánuje město čerpat z tzv. Norských fondů. Po rekonstrukci najde v objektu, kde dříve působila mateřská škola, zázemí kulturně-historická a muzejní instituce s názvem Centrum dialogu. Předpokládané náklady (investiční náklady – pořízení fondu, technické vybavení: cca 20 milionů Kč, roční provozní náklady: 3–5 milionů Kč a předpokládané náklady rekonstrukce Arnoldovy vily: cca 50–80 milionů Kč)
2012
Prázdný
Školka zůstala v září tohoto roku uzavřena a vila je od té doby prázdná. Město do tohoto roku nevypracovalo projekt rekonstrukce a nemělo vypracovaný plán zakonzervování objektu, aby ještě více nechátral (Reportéři ČT).
2010
Od 19. 2. 2010 je vila památkově chráněná, což navrhli rodiče dětí zdejší školky. Město jim tento krok vyčítá, protože se tím prý prodraží rekonstrukce. Bez památkové ochrany by rekonstrukce vyšla na cca 25 mil., po zařazení je částka prý až 70 mil. Památkově chráněná Jurkovičova vila v Brně byla ale opravena za cca 35 mil. (Reportéři ČT)
1973
V letech 1973–1975 byl při ulici Drobného postaven družstevní bytový dům dvou stavebních bytových družstev, který má adresu Drobného 26a. Průjezd a průchod na pozemek k Arnoldově vile prochází přímo tímto domem.
1952
Od tohoto roku vila sloužila pro potřeby školky. To zachránilo vnitřní Art Deco vybavení, protože do vily se skoro vůbec neinvestovalo, ale díky tomu se vila postupem času dostala i s vybavením do havarijního stavu.
1945
Po druhé světové válce se dostala pod národní správu a později pod správu Bytových podniků města Brna. V roce 1951 bylo rozhodnuto o úpravě vily pro potřeby mateřské školy.
1939
Cecílie a Kornelius Hože užívali vilu téměř třicet let. Vila byla rodině uzmuta a zabrána gestapem po vypuknutí války, již v říjnu 1939. Všichni členové rodiny, židovského původu, byli zřejmě záhy odvlečeni do koncentračních táborů. Cecílie Hože zemřela ve věku 78 let 7. září 1942 v Terezíně. Její syn Max Hože i se ženou Bedřiškou zemřeli oba 17. listopadu 1942 neznámo kde. Pravděpodobně byli společně zplynováni v některém koncentračním táboře, neboť oba byli usnesením okresního civilního soudu pro Prahu-východ ze dne 18. června 1947 prohlášeni za mrtvé.
1914
Stavební úpravy
Rodina Hožových provedla úpravu vily ve stylu art deco s prvky secese. Tyto stavební činnosti lze časově zařadit do období těsně před první světovou válkou. Ačkoliv dispozice domu zůstala prakticky nezměněna, vznikly v rámci stavebních úprav pro dům důležité charakteristické prvky. Jde například o nový vstup do domu s dřevěnou uzavřenou verandou, fasádu s kombinací hladké a hrubě strukturované omítky s omítkovou bosáží apod. Došlo také na rozšíření místností v přízemí i v patře, včetně kuchyně a ložnice. VIla byla opatřena novými výplněmi dveří a oken a nově byla upravena všechna průčelí.
1909
Roku 1909 dům koupili Cecílie a Kornelius Hože. Cecílie Hože, rozená Löw-Beerová, byla sestrou Alfréda Löw-Beera, otce Grety Tugendhatové a tedy její teta. Příslušníci jedné, rozvětvené rodiny Löw-Beerových, Tugendhatových a Hožových tak vlastnili a obývali v nejbližším okolí od počátku 20. století více nemovitostí a podíleli se tak do jisté míry na „kultivaci“ této části města. Nemovitost byla koupena, včetně veškerého příslušenství, za sjednanou kupní cenu 120 000 korun.
1862
Vznik
Dům si nechali postavit pro sebe a svou rodinu manželé Josef a Katharina Arnoldovi v roce 1862. Josef Arnold byl významným německý stavitel a kameník působící ve Vídni a v Brně. Vila patřila k prvním stavbám ve zdejší vznikající vilové čtvrti Černých polí.
