Vila Ludwiga Wolfruma

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Nikdy prázdný dům

Vila
Stav: Používaný
Adresa mapa
Winstona Churchilla 1344/2
40001 Ústí nad Labem 1
Ústí nad Labem
50° 39' 47.2'', 14° 2' 10.3''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Ludwig Heinrich August Wolfrum (1848 - 1935) se narodil v Ústí nad Labem jako čtvrtý a nejmladší syn podnikatele Georga Carla Wolfruma. Základního vzdělání se mu dostalo od evangelického domácího učitele, poté v Dráždanech. Měl se stát obchodníkem, a proto obchodní zkušenosti získával v Augsburgu a Le Havre. V mládí cestoval, podnikl i cestu do Ruska. V r. 1863 se stal členem ústeckého těsnopiseckého spolku. Roku 1875 se oženil s Marií Eckelmann z Osnabrücku (1856 - 1925), potomků se vak nedočkal (jediný syn zemřel hned druhý den po narození). Určitou dobu byl činný v otcových obchodech, poté byl zaměstnán v ústecké filiálce Teplické banky ve Vysokém domě na rohu Malé Hradební a Vojtěšské ulice. Po její likvidaci ji v září 1877 převzal jako privátní banku L. Wolfrum and Co. Ta byla jedním z prvních privátních bankovních domů v monarchii. V devadesátých letech 19. století ji přemístil na Bahnhofplatz 2 (nyní U nádraží 2) do novostavby čp. 782. Jeho bankovní dům se podílel na obchodním vzestupu města Ústí n. L., nebo téměř všechny průmyslové kruhy se obracely k němu s radou a žádostmi o půjčky. Podporoval též rakouský železářský průmysl a úzce byl propojen s Prager Eisenindustrie-Gesellschaft, s Alpinen Montangesellschaft a Böhmische Montangesellschaft. V r. 1901 půjčil 700 tisíc korun firmě Georg Schicht a byl i v její správní radě. Ačkoliv firmě Schicht hodně pomáhal, nedočkal se vděku. (Obdobně se mu nedostalo uznání ani od vdovy Gustava Eckelmanna, ačkoliv byl poručníkem jejích dětí v letech 1893 a 1895). V r. 1913 financoval Rourový průmysl Austria synovce Carla Hermanna Wolfruma. Ludwig Wolfrum významně podporoval evangelickou obec v Ústí n. L. Byl jedním ze sponzorů výstavby evangelického kostela apoštola Pavla v těsné blízkosti své vily. Z peněz L. Wolfruma byl zakoupen oltář. Jeho dům byl útočištěm pro osoby hledající pomoc. Především návštěvy malých dětí v něm byly vítány. Dr. Franz Lederer dodnes vzpomíná na Vánoce roku 1935, kdy byl pokoj Wolfrumů plný dárků pro nejmenší, a na truhličku, kterou si tehdy odnesl a s ní si stále hrají jeho pravnoučata. L. Wolfrum podporoval i ústeckého malíře E. G. Doerella tím, že mu dával zakázky. Nechal postavit Labskou kašnu (později odstraněnou nacisty) na nynějším Lidickém náměstí v r. 1911. Rovněž obci Roztoky, kde pobýval v letních měsících, finančně vypomáhal a zasloužil se o vybudování turistických cest v okolí. Na počátku 20. století zakoupil statek Skrytín mezi Roztoky a Dobkovicemi. Zemřel v Ústí n. L., pochován byl v hrobce ve Skrytíně. V suterénu vily byl vyprojektován byt správce, místnost pro služebnou a sklepy. V přízemí kuchyň, jídelna, pánský a dámský pokoj, ložnice a obytný pokoj, v prvním patře čtyři pokoje. Při sčítání obyvatel v roce 1900 však L. Wolfrum uvedl existenci již 11 pokojů, čtyř dalších místností, dvou předsíní a dvou kuchyní. V r. 1890 vilu obýval s manželkou, tchýní Helene Eckelmann, dvěma synovci Emilem a Rudolfem Fehresem, českou kuchařkou a správkyní domu. O deset let později uvedl v bytě místo tchýně švagra Julia Fehrese a kuchařku Pauline Friedrich z moravského Hodonína. Mezi osobami, které ve vile bydlely při sčítání jak v roce 1921, tak v roce 1930, najdeme kromě mezitím ovdovělého Ludwiga Wolfruma i Rosu Krondorf, která se přistěhovala v roce 1906, aby dělala Marii Wolfrum společnici, a českého zahradníka Antona Sazlika, který ovdověl v r. 1922. Bydlela s ním i dcera Antonie, která se v roce 1921 provdala za Václava Marečka a porodila mu dceru Alici. V dubnu 1934 se pak s manželem a dcerou odstěhovala do Mengsovy ulice č. 11.

Audioprohlídka

Časová osa

2002 Používaný

Od r. 2002 ve vile působí Centrum služeb pro silniční dopravu, které budovu vlastní, a od roku 2004 také společnost Ervis. [1]
1988 Používaný

V letech 1988 a 1991 užívalo vilu krajské dopravní středisko, resp. v letech 1992 a 2001 dopravní středisko a v roce 1988 i redakce okresních novin Sever. [1]
1957 Používaný

V letech 1957 a 1986 sloužila jako mateřská kola a současně v letech 1976 a 1979 i jako školské opravárenské středisko městského národního výboru. [1]
1955 Používaný

V r. 1955 sloužila vila jako jesle. [1]
1949 Používaný

V r. 1949 byly v bývalé vile dva referáty jednotného národního výboru a při sčítání v roce 1950 tu byly hlášeny i dva služební byty. V suterénu bydlel ve dvou pokojích s kuchyní František Baus s manželkou Aloisií, v prvním patře Václav Kalita s manželkou Miladou a dvěma syny. [1]
1946 Používaný

V dubnu 1946 byla odsunuta do amerického pásma rodina Dürschmidtova. V Neutraublingu si v roce 1947 vybudoval Norbert se synem Carlhansem novou továrnu a pokračoval v podnikání. Rodina zahradníka Ernsta Nedoma byla odsunuta do ruského pásma v září 1946. Po válce vilu krátce užívalo vojenské posádkové velitelství, ale již v září 1946 požádal národní správce firmy C. Dürschmidt, aby byla vila dána do národní správy a aby v ní nadále mohla probíhat obchodní jednání. V té době ve vile bydlel Josef ticha jako vrátný. [1]
1945 Používaný

V přestavěné vile bydlel N. Dürschmidt s manželkou, synem Carlhansem (1924 2001), dcerou Evou Doris a dvěma služkami do r. 1945. O zahradu, která byla v roce 1942 ohraničena novými sloupy, pečoval asi od roku 1934 Ernst Nedoma. Obýval suterén s manželkou a synem Ernstem. [1]
1935 Používaný

Po smrti Ludwiga Wolfruma získal vilu průmyslník Norbert Dürschmidt (1898 1972), který byl s Wolfrumovými zpřízněn. Jeho manželka Elfriede (1903 - 1979) byla totiž nejstarší dcerou Carla Hermanna Wolfruma, majitele předlické textilky. Ale i Norbert Dürschmidt byl zámožný, protože vlastnil Továrnu na laky, fermeže a barvy Carl Dürschmidt. V r. 1935 si nechal zpracovat od architekta Ernsta Reutsche návrh stavebních úprav a moderní fasády, které podstatně změnily podobu vily. Střecha již nebyla zakončena věžičkami a i vstup do budovy byl nově vyřešen. [1]
1888 Vznik

Vilu si v roce 1888 nechal postavit čtvrtý syn podnikatele Georga Carla Wolfruma, který od roku 1877 vedl rodinnou banku se sídlem v Ústí nad Labem. Ludwig Wolfrum byl hlavním mecenášem při stavbě evangelického Chrámu apoštola Pavla, který ostatně stojí hned proti jeho vile. Podle článku v časopise WBiZ stavbu vily provedl Carl Mayer, stavitel a architekt z Děčína, mj. autor zámečku Skrytín, který vznikl jen o pár let později a který v roce 1914 L. Wolfrum zakoupil jako své letní sídlo.

Náhled galerie

Články

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

1877
Wolfrum Ludwig
profil

Katalog společností

1877
Miksch & Niedzielski
profil

Mapa

Autor karty Rendy aktualizováno: 26. dubna 2021

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.