Současná podoba zámeckého areálu je výsledkem úprav a přestaveb, prováděných velkovévody Toskánskými v průběhu 19. a 20. století. [1]. Znak císařského orla v kartuši, umístěný ve frontonu hlavního vstupu, pochází z doby, kdy majiteli byli velkovévodové Toskánští. Vstupní portál, dokončený roku 1690, je dílem ostrovského sochaře Martina Möckela. [2] Léta neudržovaný zámek se v roce 2012 dočkal kompletní rekonstrukce.
2014
Používaný
Po rekonstrukci se v roce 2014 zámek stal sídlem městského úřadu a zároveň turistickým a kulturním centrem města. V přízemí a v podkroví jsou umístěny expozice o hornictví a historii rodu Šliků. (info leták Ostrovské poklady - Zámecký areál, vyd. Město Ostrov). Přístupná je také Dvorana s expozicí porcelánu a různými výstavami.
2012
Stavební úpravy
V roce 2012 byla zahájena celková rekonstrukce zámku.
9/2011
Prázdný
Střední průmyslová škola se přestěhovala do nově vybudovaného objektu, kde byla 1. září 2011 zahájena výuka. Zámek zůstal prázdný.
9/1961
Používaný
V r. 1961 byla do zámku umístěna Střední průmyslová škola strojnická. [5]
5/1958
Používaný
Zapsání památky v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
9/1957
Používaný
V září 1957 bylo do zámku také umístěno (asi jenom na jeden školní rok) několik tříd 1. stupně 1. ZDŠ, která měla nedostatek míst a muselo se v ní přistoupit ke směnnému vyučování.
1948
Používaný
V r. 1948 Jáchymovské doly zámek adaptovaly na svou ubytovnu a podnikové učiliště. Byly zde také umístěny projekční kanceláře a závodní kuchyně. [5]
1946
Používaný
Zámek dostal do užívání národní podnik Jáchymovské doly. [5]
5/1945
Prázdný
9. května 1945 jednotky SS vyklidily zámek a prchaly na západ. [5]
12/1944
Prázdný
24. prosince 1944 zámek vyhořel. [5]
1943
Používaný
Na podzim 1943 na zámek bylo dopraveno několik desítek vězňů různých národností. [5]
3/1939
Používaný
Ostrovský zámek se 5. března 1939 změnil v pobočku koncentračního tábora Flossenbürg, podřízenou velitelství SS v Karlových Varech. Byl to první koncentrační tábor na našem území. Táborem prošlo asi 800 věznů (čeští antifašisté ze západních Čech). Asi po půl roce byl tábor zrušen. Po vypuknutí II. světové války zde bylo vojenské skladiště uniforem SS. [5]
1918
Používaný
Po r. 1918 byly rozsáhlé prostory ostrovského zámku využity jako sídlo české školy, poštovního úřadu, lesní správy a také zde byl dislokován menší vojenský útvar československé armády.
[4]
1809
Používaný
Roku 1809 přešlo ostrovské panství do majetku toskánských velkovévodů.
[3]. Ferdinand III. velkovévoda toskánský, bratr císaře Františka I., v r. 1811 převzal ostrovské panství. [5]
1705
Používaný
Markrabata bádenská přesídlila z Ostrova do Rastattu (dnes SRN). [5]
1691
Stavební úpravy
Po požáru roku 1691 byl šlikovský zámek upraven jako vedlejší zámecké křídlo.
[2]
1690
Používaný
R. 1689 připadlo ostrovské panství bádenskému markraběti Ludwigovi Vilhelmovi, který byl manželem Franzisky Sibylly Augusty, dcery Julia Františka Sasko-lauenburského, a teprve za jeho vlády byla počátkem 90. let 17. století výstavba zámku dokončena (fasády, okenní ostění, portály, výzdoba interiérů).
[4] Vstupní portál zámku vytvořil „ostrovský sochař“, kameník Martin Möckl roku 1690.
[1]
1685
Stavební úpravy
V letech 1685 - 1690 nechal vévoda Julius František Sasko-Lauenburský před původním šlikovským zámkem přistavět zámek nový - tzv. Lauenburský. Na výstavbě zámku se podíleli významní stavitelé Abrahám Leuthner, Kryštof Dientzenhofer a Giulio Broggi.
[1]
1640
Stavební úpravy
(letopočet pouze cca). Ve 30. a 40. letech 17. století byl zámek upraven a rozšířen Juliem Jindřichem, vévodou sasko-lauenburským. (info leták Ostrovské poklady - Zámecký areál, vyd. Město Ostrov)
1500
Vznik
(letopočet vzniku je pouze cca). Starší sídlo (patrně hrad) zatím neznámého původu nechal na přelomu 15. a 16. století Kašpar Šlik přestavět na renesanční zámek, který se stal rodovou rezidencí ostrovské větve hrabat Šliků. (info leták Ostrovské poklady - Zámecký areál, vyd. Město Ostrov)
