Tvrz Křepenice

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zachráněný dům

Tvrz
Stav: Používaný
památkový katalog
Adresa mapa
Křepenice 4
26401 Sedlčany
Příbram
49° 42' 5.8'', 14° 20' 56.9''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Jádrem areálu (tvrz s poplužním dovrem, ohr. zdí a mostem) je patrová tvrz na čtvercovém půdoryse završená stanovou střechou. Fasádě dominuje renesanční psaníčkové sgrafito. Jádro areálu tvrzi je čtvercové, ze čtyř stran obehnané kamennou ohradní zdí, s drobnými staveními tzv. bastionů v rozích. V severozápadním bastionu je hlavní brána areálu. Vlastní budova tvrzi se nachází na nízké terénní terase uprostřed čtvercového dvora, a obrací se vstupním průčelím k východu do zahrady. Na východě navazuje na jádro areálu bývalý poplužní dvůr, přístupný z jádra klenutou branou pozdně gotického charakteru. [1]. Vstupní bránu s dřevěnými vraty korunuje renesanční štít s oválným oknem. Vstupní místnost, zvanou mázhauz, zdobí nástěnné malby a dřevěný záklopový strop s malovanými dekory. Nástěnné malby v místnosti se dochovaly pouze fragmentárně a hlavně v portálových partiích nade dveřmi. V celém 1. patře převažují stropní trámy z 19. století pocházející z mladší fáze oprav budovy. V menší míře se zde nacházejí i originální trámy, například v místnosti zvané Dětský pokoj. [2]

Časová osa

2013 Používaný

Tvrz se stále opravuje. Majitel zde bydlí.
2009 Stavební úpravy

Nástěnné malby na stěnách ve vstupní místnosti (mázhaus) byly restaurovány v roce 2009. Další renesanční nástěnné malby se dodnes dochovaly jen částečně ve třech místnostech horního patra. [2]
2004 Stavební úpravy

Fasáda jihozápadního bastionu se sgrafitovou výzdobou byla restaurována v roce 2004. Další části přilehlých historických budov byly rekonstruovány v následujících letech. [2]
2001 Stavební úpravy

Ostatní strany fasády budovy byly rekonstruovány v roce 2001. [2]
1998 Stavební úpravy

Byly opraveny střechy a další historické fasády. Průčelí hlavní budovy, které je na východní stěně se sgrafitovou výzdobou, bylo restaurováno v letech 1998–1999. [2]
1992 Stavební úpravy

Křepenickou tvrz s hospodářským dvorem získali v restituci zpět původní majitelé. Spolu s vnukem se pustili do oprav. Vnuk Pavel Chudárek odkoupil od dědiců Stanislava Pišvejce některé podíly Krčínova sídla. V současnosti je majitelem celého statku Pavel Chodounský i majoritním vlastníkem tří čtvrtin Nového Hrádku Krčínov. Zbylou čtvrtinu vlastní rodina Jaroslava Pišvejce ze Sedlčan. [2]
1949 Používaný

V roce 1949 byly historické sídlo i hospodářské budovy přilehlého statku přiděleny ministerstvem zemědělství do
správy Jednotného zemědělského družstva a do užívání Místního národního výboru Křepenice. [2]
2/1948 Prázdný

Po komunistickém převratu byli majitelé nuceně vystěhováni a majetek jim byl zabaven.
6/1945 Používaný

Po válce se rodina Chodounských vrátila do Křepenic na poničený statek. Hospodaření se ujal syn pana Rudolfa, Pavel Chodounský, spolu se svojí ženou Helenou. [2] (uvedený měsíc je pouze odhad)
5/1945 Prázdný

Větší pohromu tomuto sídlu přinesla na konci války Rudá armáda. V květnu 1945 u Křepenic odpálili střelivo z německého skladiště. Výbuch poničil všechna obytná
i hospodářská stavení v okolí. Tlaková vlna sebrala a poškodila střechy, krytiny a vysypala i zbylá okna, která přečkala působení německých vojáků. V několika domech v obci a na Krčínově tvrzi se objevily statické trhliny ve stěnách. [2]
5/1944 Prázdný

V květnu 1944 byl v obci ubytován SS útvar označovaný jako „Wiking“ a na podzim jej vystřídalo další německé vojsko. [2]
1942 Prázdný

Během druhé světové války byla část Sedlčanska vystěhovaná,
což postihlo také Křepenice. Statek zabrali příslušníci německé armády a vytvořili zde tak zvaný SS-Hof. [2]
1932 Používaný

Roku 1932 prodal Karel Pissinger toto sídlo se statkem obvodnímu lékaři MUDr. Rudolfu Chodounskému a jeho příteli MVDr. Stanislavu Pišvejcovi. [2]
1923 Používaný

V roce 1923 byl dvůr na základě pozemkové reformy rozparcelován. [2]
1911 Používaný

Od roku 1891 zde hospodařil jistý pan Pisinger a v roce 1911 se stal pokračovatelem jeho syn Karel. [2]
1891 Používaný

V roce 1891 získává zdejší panství rod Pisingererů. [3]
1868 Používaný

V této době byl statek Křepenice již pronajímán. [2]
1862 Stavební úpravy

V roce 1862 se objevuje zmínka o opravě střechy hlavní budovy. [2]
1637 Používaný

Podle urbáře chlumeckého panství z roku 1637 měla Krčínova tvrz 24 místností. Z toho 7 sklepů suchých a 3 podzemní. Dále pak 8 pokojů, 5 malovaných komor, 1 malovaný mázhauz, 1 klenutou kuchyni se spižírnou a 1 klenutou pekárnu. V areálu byla maštal pro 30 koní. Místnosti v patře byly vyzdobeny nástěnnými malbami. [2]
1604 Používaný

Po Krčínově smrti v roce 1604 byly Sedlčany i s Křepenicemi a příslušenstvím prodány Zdeňku Vojtěchu Popelovi z Lobkowicz. Lobkowiczká vrchnost dala na začátku 17. století přeměnit vrchní patro Krčínova sídla na špýchar. V souvislosti s touto okolností došlo v 1. patře ke zmenšení oken na menší obdélníkové otvory. Budova byla užívána zaměstnanci statku k bydlení a jako sýpka.[2]
1584 Používaný

Letopočet dokončení stavby 1584 je vytesán frakturou v kamenném portálu spolu se stavebníkovým heslem a jménem:
„FESTINA. Jakub Krzin z Gelczan A Na Selcianech A Krzepenicych.“ [2]
1580 Vznik

Jakub Krčín kupuje Křepenice od Viléma z Rožmberka. Začíná stavět Nový hrádek Krčínov (dnešní tvrz).

Články

2020
Turistické listy | Tvrz v Křepenicích postavil Jakub Krčín z Jelčan | Místopis
23. prosince 2019
Křepenice: Tvrz Jakuba Krčína z Jelčan, kde měl i alchymistickou dílnu
31. března 2019
Pohlednice z minulosti: Tvrz v Křepenicích připomíná slávu rybníkáře Krčína - Příbramský deník
23. září 2015
Krčín si střeží svoji tvrz v Křepenicích - Příbramský deník
9. července 2014
Vodní tvrz Křepenice Jakuba Krčína z Jelčan | Kam se vydat.cz
16. ledna 2005
Vždycky jsem tomu věřil • RESPEKT

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

1604 - 1890
Rod Lobkovicové
profil

Mapa

Autor karty maricern (Marie Černohorská) aktualizováno: 2. květen 2020

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.