Alžbětinský klášter

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Církev
Stav: Prázdný
památkový katalog
Adresa mapa
Rokelská 234
43201 Kadaň 1
Chomutov
50° 22' 34.9'', 13° 16' 29.4''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: Kosch Jan Václav

Doplňující informace

Pohled na kostel svaté Rodiny. Základní kámen kostela svaté Rodiny, který náležel ke klášternímu konventu, byl položen 4. října 1753, tedy ve stejný den, kdy byly i obytné prostory pro uvedení sester připraveny. Poslední fází bylo postavení přiléhajícího kostela, dokončeného v roce 1755. Slavnostního položení základního kamene se zúčastnil pomocný pražský biskup a generální vikář Antonín Vokoun, který jej posvětil. Slavnost u příležitosti dokončení obou budov se uskutečnila v děkanském kostele Povýšení sv. Kříže. Kostel svaté Rodiny je situován po pravé straně hlavního západního průčelí konventu, které se otevírá naproti historickému centru Kadaně. Před hlavním vstupem můžeme vidět mohutné otevřené schodiště s kamenným zábradlím, doplněným sochařskou výzdobou. Nad vstupním portálem je patrný znak mecenášky kláštera. Nad vchodem interiér osvětluje mohutné kasulové okno, které se několikrát opakuje. Celé průčelí je zakončeno štítem a věžičkou. Interiér Interiér je uzavřený mělkým presbyteriem. Rokokové vybavení můžeme datovat do roku 1754. Hlavní podíl na výzdobě měl kadaňský řezbář Carl J. Waitzmann. Fresky na klenbě zpracoval Josef Fux patrně po roce 1860 a ukazují alegorii tří božských ctností a v lodi jsou výjevy a symboly Starého a Nového zákona. Pod kruchtou je zobrazeno vidění svatého Františka Serafínského. Nad kruchtou jsou dále patrné náměty z činnosti řádu alžbětinek. Hlavní oltář byl postaven roku 1754 a obsahuje dvojici sloupů završených nástavcem se čtveřicí soch svatých. Oltářní obraz poté ukazuje svatou Rodinu. Nachází se zde dále i čtyři rokokové oltáře. Kazatelna je doplněna reliéfem Narození Páně a anděly. Pražské jezulátko je v zasklené rokokové skříňce. Kostel náleží do unikátního souboru staveb J. K. Kosche, jenž vytvářel vlastní variace na motivy K. I. Dientzenhofera Špitálské předměstí společně s klášterem V nejvyšší poloze se nachází průčelí kostela s přistavěným schodištěm. Vstupní portál kostela je ve výši prvního patra konventu. Stejně jako u jiných konventů byl nejvýznamnějším prostorem refektář, vyzdobený nástropními malbami Josefa Fuxe. Restaurace maleb v této části kláštera proběhla v roce 1960 za přispění J. Kadery. Celý klášterní komplex je v dnešní době prázdný a zatím pro něj nebylo nalezeno žádné využití. Po roce 1989 prošel rozsáhlou rekonstrukcí za přispění města Kadaně. Klášterní budova je majetkem pražských alžbětinek, konkrétně konventu na Slupi.

Časová osa

7/2020 Prázdný

Klášter vznikl z iniciativy hraběnky Karolíny ze Schönkirchenu v letech 1748-55 podle návrhu Jana Kryštofa Kosche, který se inspiroval pražským klášterem na Slupi. Až do druhé poloviny 50. let 20. století bylo hlavní pracovní náplní sester poskytování sociálních služeb a péče o nemocné v přilehlé nemocnici, sirotčinci a klášterní škole pro sirotky. Od roku 1961 do r. 2005 v objektu sídlil Archiv města Kadaně. Od roku 2005 je klášter bez využití.
2005 Prázdný

Od roku 2005 je klášter nevyužitý.
1989 V rekonstrukci

Po roce 1989 prošel rozsáhlou rekonstrukcí za přispění města Kadaně. Klášterní budova je majetkem pražských alžbětinek, konkrétně konventu na Slupi.
1972 V rekonstrukci

Areál se stavebně upracuje, letopočet stavební úpravy je zaznamenán na fasádě objektu
1961 Používaný

Od roku 1961 byl v přízemí klášterní budovy konvent a v horním patře se nacházela nemocnice. V roce 1961 alžbětinky z kláštera odešly, poslední představenou kláštera byla Marie Pytlíková, která následně přešla do broumovského kláštera. Česká katolická charita v roce 1961 přeměnila budovu na charitní domov pro staré a nemocné řeholnice. Od roku 1961 do r. 2005 v objektu sídlil Archiv města Kadaně.
1960 Používaný

Stejně jako u jiných konventů byl nejvýznamnějším prostorem refektář, vyzdobený nástropními malbami Josefa Fuxe. Restaurace maleb v této části kláštera proběhla v roce 1960 za přispění J. Kadery.
1950 Používaný

Na počátku padesátých let 20. století se rušení klášterů kadaňského konventu nedotklo. Mezi rokem 1950–1951 převzal stát správu nad klášterní nemocnicí, ale i přes to v ní nadále působily řeholní sestry
1946 Používaný

V letech 1946–1948 byly řádové sestry německé národnosti odsunuty do Německa. Na jejich místo poté nastoupily české sestry z pražského kláštera ve Slupi.
1910 V rekonstrukci

Areál se stavebně upracuje, letopočet stavební úpravy je zaznamenán na fasádě objektu
1891 V rekonstrukci

Areál se stavebně upracuje, letopočet stavební úpravy je zaznamenán na fasádě objektu
1872 V rekonstrukci

Areál se stavebně upracuje, letopočet stavební úpravy je zaznamenán na fasádě objektu
9/1853 Používaný

Konvent byl rozšířen o sirotčinec. Přístavba byla vysvěcena ku cti svatého Josefa Pěstouna dne 20. září 1853. Stavbu sirotčince navrhl a provedl zednický mistr Karl Grund a tesař Anton Tippmann.
1837 V rekonstrukci

Areál se stavebně upracuje, letopočet stavební úpravy je zaznamenán na fasádě objektu
1754 Používaný

Díky nasbíraným finančním prostředkům nemocnice, povolila císařovna Marie Terezie roku 1754 rozšíření lůžkové kapacity na jedenáct a stávajícího konventu na deset sester. Z důvodu vzrůstající potřeby služeb, poskytovaných řádovými sestrami a hlavně ve válečných letech, byl počet sester za císaře Josefa II. zvýšen na celkových osmnáct. V 19. století se počet sester ustálil na čtrnácti. Významnou součástí budov a nemocničního hospodářství byla lékárna s vlastní zahradou, která kromě klášterní nemocnice distribuovala léky i do dalších nemocnic.
7/1748 Vznik

Objekt je stavěn dle návrhu Jana Kryštofa Kosche, který se inspiroval pražským klášterem na Slupi. Na parcele se nacházel jak dostatek vhodného stavebního materiálu, tak i dobrá hlína k pálení cihel. Brzy tady byl dokonce objeven i pramen pitné vody, takže později byla zřízena v klášteře i studna. Slavnost ku příležitosti položení základního kamene výstavby kláštera se uskutečnila již 14. července 1748.
První představenou kláštera se stala Marie Johanna od Svatého Kříže, vlastním jménem Maria Therezia z Vogelmayeru (1674–1755).
11/1746 Vznik

Kadaňský konvent alžbětinek vděčí za svou fundaci a realizaci zejména hraběnce Karolině Justině z rodu Schönkirchů. K oficiálnímu uvedení řádu alžbětinek do Kadaně došlo až 16. listopadu 1746, kdy bylo vybráno i místo pro budoucí klášter a k němu přiléhající špitál. Alžbětinkám bylo tímto povoleno zřízení prvních pěti míst pro řádové sestry a celkem šesti nemocničních lůžek, což se později kvůli velké vytíženosti a malé kapacitě ukázalo jako nedostačující.

Články

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty Suniperk Spoluautoři: pe.zeman aktualizováno: 6. července 2020

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.