Byt Jiřího a Dany Němcových v domě čp. 548/7, na kterém se pamětní deska nacházela, byl po mnoho let útočištěm a místem setkávání lidí z okruhu undergroundu, disentu a nonkonformní sféry. Docházel sem i Milan (Mejla) Hlavsa (1951–2001), který se později do rodiny Němcových přiženil. Hudebník, baskytarista, zpěvák a jeden z nejznámějších představitelů nezávislé hudební scény působil v kapelách The Plastic People of the Universe (1968), DG 307 (1973), Garáž (1979), Půlnoc (1988). Útok normalizačního režimu na tzv. druhou kulturu, zatýkání a příprava procesu s českým undergroundem v roce 1976 podnítily solidární vystoupení na podporu vězněných, které předznamenalo vznik opoziční občanské iniciativy Charta 77. [3] Ve stejném domě jako manželé Jiří a Dana Němcovi bydlel také Ivan Martin Jirous, umělecký vedoucí skupiny The Plastic People of Universe, který v komunistických žalářích strávil téměř devět let. Milan Mejla Hlavsa se oženil s dcerou Němcových Janou. Manželé Němcovi stáli u zrodu Charty 77 a byli za svou činnost pronásledování Státní bezpečností. [4]
