Areál zámku se rozprostírá JZ od Mělníka, na levém břehu Vltavy na S straně obce, mezi obcí Brozánky a soutokem Labe s plavebním kanálem. Hlavní část rozmístěná kolem oválného dvora je přístupná od JV z obce. Na Z straně od dvora stojí hospodářský statek, přístupný ze silnice od Z. Rozsáhlý zámecký park se rozkládá na sever od zámku, až za silnici Mělník-Brozánky. Jádro rozlehlého areálu tvoří komplex staveb seskupených kolem dvora se zámeckou budovou, která je dvoupatrová trojkřídlá s mansardovou střechou. Zámek postavený kolem r. 1696 podle návrhu Alliprandiho, přestavěný 1713 - 1720 F. M. Kaňkou. [1]
8/2022
Na prodej
Zámek je na prodej. Součástí prodeje je zámecká budova, přilehlé hospodářské budovy i park, kde se nachází původní oranžérie. Celková rozloha je přibližně deset hektarů. Cena zámeckého areálu je neveřejná. Podle hrubých odhadů by se ale mohla pohybovat někde kolem středních desítek milionů korun. Zámek je totiž po mnoho let nevyužívaný a bude potřeba jeho důkladná renovace, jejíž cena se vzhledem k inflaci v posledním roce prudce zvyšuje, stejně tak jako úrokové sazby. Navíc, u těchto typů nemovitostí mají při rekonstrukci poslední slovo památkáři.
[2]
2018
Prázdný
Zámek je oplocen a střežen i volně pobíhajícím psem. Na rekonstrukci zatím čeká. Majitelem je Jiří Lobkowicz, narozený v roce 1956 v Curychu. Po revoluci přijal československé občanství a dnes žije na mělnickém zámku, který opravil a vrátil do něj například i výrobu vína. Větší rokokový hořínský zámek, který býval sídlem mělnických Lobkowiczů, a další lobkowiczké nemovitosti v Hoříně se však rekonstrukce dosud nedočkaly.
2013
Prázdný
Jiří Lobkowicz představil plány na vybudování rezidenčního projektu The Royal Mělník Park za sedm miliard korun, ve kterém měl být hořínský zámek dominantou.
[2]
2000
Používaný
Ještě na přelomu tisíciletí byly v jedné z přilehlých budov zámku nájemní byty.
[2]
1989
Používaný
V 90. letech byl navrácen mělnické větvi rodiny Lobkowiczů. V nedaleké rodinné hrobce je pochován Otakar Lobkowicz. Ten na hořínském zámku vyrůstal a celý majetek předal synovi Jiřímu v roce 1993.
[2]
1948
Používaný
Hořínskému zámku uškodilo nejdříve nucené převzetí nacisty a poté zejména zestátnění komunisty v roce 1948. Do té doby na zámku spokojeně žili jeho obyvatelé – šlechticové. A samozřejmě jejich poddaní. Od zestátnění ale začal areál postupně chátrat, když se do něj nejdříve přestěhovalo školicí centrum a později internát zemědělského učiliště.
[2]
1790
K posledním stavebním změnám došlo na sklonku 18. století, kdy byl na zahradním průčelí postaven nízký tympanon a uvnitř zámku přestavěno schodiště. Tyto zásahy však nijak pronikavěji neovlivnily celou stavbu Jana Christiana Spannbruckera a Anselma Luraga, takže hořínský zámek patří k nejzachovalejším objektům slučujícím prvky pozdního baroka s raným rokokem. „Kamenné pokoje“ pak představují nejvyzrálejší rokokové prostory v Čechách.
1766
V letech 1766 až 1767 byla dokončena knihovna, kde prováděl práce malíř a pozlacovač z Mělníka Josef Antonín Dittmann. Rokoková kamna v zámku dělal hrnčíř Josef Züng a většinu nábytku dodal místní hořínský truhlář Jiří Skalník.
1760
Změna majitele přinesla i nové oživení stavebních prací na Hoříně, především nových úprav vnitřních prostor. V l. 1760 až 1763 vyzdobil dva tzv. Kamenné pokoje v přízemí zámku Carlo Giuseppe Bossi, člen naturalizované štukatérské rodiny pocházející z Porta, asymetrickým hřebínkovým štukem, rámujícím zcela volně nástěnné malby a popínajícím jako stvoly rostlin stěny i stropy. Malby krajin, které ve stejné době namaloval na stěnách Ondřej Pečina, doplňují výzdobu těchto nevelkých a intimních prostor.
1753
Používaný
Dokončený zámek se stal částí věna dcery Marie Isabely z druhého manželství s Františekm Antonínem Černínem, Marie Ludmily z Černína, když se v r. 1753 provdala za knížete Augusta Antonína z Lobkovic. Této větvi Lobkoviců patřil pak zámek až do r. 1948.
1750
Stavební program byl splněn někdy okolo r. 1750.
1747
Vysvěcením kaple v r. 1747 však stavba zámku neskončila. Pokračovala dále budovami stájí a pracemi na vnitřním zařízení.
1746
Sochy pro hlavní i oba postranní oltáře dodal v r. 1746 Ignác František Platzer. Lavice s kazatelnou a postranní oltáře dělal truhlář Jan Bendl a pozlacovačské práce byly svěřeny malostranskému malíři Janovi Georgiovi Schmidtovi. Varhany v kapli jsou dílem nepomuckého stavitele varhan Jana Ondřeje Niederleho. Velká freska na klenbě kaple s námětem oslavy Jana Nepomuckého i devět dalších obrazů s alegorickými náměty na vedlejších klenbách jsou dílem Jana Petra Molitora.
1744
Anselmo Lurago na počátku roku dodal plány a ještě téhož roku na příkaz hraběnky Marie Isabely začal se stavbou. Lurago se lehce vypořádal s problémy, které vznikly tím, že byl nucen navazovat na Spannbruckerův obdélný pavilón. Vnitřní výzdoba kaple byla svěřena vynikajícím umělcům. Byli to Bernardo Spinetti, který současně s kaplí v Hoříně zdobil štukaturou Černínský palác v Praze, hlavní oltář z barevných mramorů postavil podle Luragova návrhu kameník Josef Lauerman.
1742
Stavební úpravy
Ve stavbě se pokračovalo až do r. 1742, kdy architekt Jan Christian Spannbrucker zemřel, aniž se dočkal dokončení díla. Smrti stavitele a nejisté poměry prvních let vlády Marie Terezie způsobily přestávku v práci. Především bylo nutno rozhodnout o stavbě zámecké kaple, která byla svěřena Anselmu Luragovi.
1739
Když byla stavba v plném proudu, František Antonín Černín v r. 1739 zemřel. Jeho zájem o stavbu dosvědčuje i poslední vůle, ve které ukládá vdově Marii Isabele, aby hořínský zámek dokončila v plném rozsahu podle původních plánů. Zdůrazňoval zvláště stavbu zámecké kaple sv. Jana Nepomuckého.
1736
Stavební úpravy
Přípravné práce na stavbě byly zahájeny v r. 1736.
1733
Stavební úpravy
Po náhlé smrti Františka Josefa Černína v r. 1733 se vdova Marie Isabela, rozená markraběnka z Westerloo, provdala za jeho bratra Františka Antonína. Novému majiteli zámek v Hoříně opět nevyhovoval a pověřil stavitele Jana Christiana Spannbruckera dalšími úpravami, především rozšířením zámku.
1713
Stavební úpravy
Mladému Černínovi dosavadní lovecký zámek nestačil, a proto dal podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky postavit na jeho místě v l. 1713 – 1720 barokní zámek.
1710
Používaný
V tomto rce působil v Hoříně krátce jako stavitel František Maxmilián Kańka. Z této první stavební etapy hořínského zámku se nezachovalo téměř nic. Když hrabě Heřman Jakub Černín z Chudenic v tomto roce zemřel, zdědil panství nezletilý syn František Josef, jehož poručnicí byla jeho sestra Marie Markéta, provdaná za hraběte Františka Josefa z Valdštejna.
1696
Vznik
Okolo tohoto roku si dal hrabě Heřman Jakub Černín postavit v Hoříně barokní lovecký zámek podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho, který malbami vyzdobil malíř F. M. Schiffer se svým bratrem Antonínem. Současně byla u zámku nově zřízena a upravena zahrada a postavena kašna.
