Pragovka / Pražské továrny na automobily / Pragovka Art District

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Strojírenský
Stav: Stavební úpravy
památkový katalog
Adresa mapa
Kolbenova 923/34a
190 00 Praha
Hlavní město Praha
50° 6' 35.3'', 14° 30' 36.4''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Hala E v areálu býv. závodu Praga při Kolbenově ulici. Rozsáhlá trojlodní hala na půdorysu písmene E tvořená železobetonovým skeletem s šestiúhelnými pilíři s hřibovými hlavicemi. Fasádě dominují tři okenní pásy nad sebou. Pásové okno tvoří 25 okenních tabulí. Haly jsou zastřešeny pultovými střechami. Okenní výplně suterénu a pod konstrukcí stříšek jsou z luxferů, kryté mříží. Hala byla postavena firmou ing. Skorkovského podle projektu Josefa Kalouse v letech 1931 - 33 jako ústřední skladiště Ministerstva pošt a telegrafů, po válce připadla firmě Praga. Součástí technického zázemí skladiště byl rovněž dochovaný jedinečný komín s vodojemem, postavený firmou Nekvasil podle projektu Karla Skorkovského. [1]. Komínový vodojem stojí v areálu býv. závodu PRAGA, je postaven z režných cihel na železobetonové nosné konstrukci s ochozem, dosahuje do výše cca 40m. Komínový vodojem zásoboval užitkovou vodou celý areál, voda byla čerpána z místní studny s možností doplnění z městského vodovodu. Je dokladem rozvoje industriální architektury meziválečného období. [5]

Časová osa

2020 Stavební úpravy

Na místě bývalého industriálního areálu, kde se vyráběly vozy Praga, ve Vysočanech dnes vzniká nová, pulzující umělecká čtvrť, která využívá prvorepublikové tovární haly pro setkávání a tvorbu nezávislých umělců z různých oblastí – od malířů, fotografů až po módní návrháře.
2013 Prázdný

Areál bývalé Pragovky v pražských Vysočanech dnes podobně jako další dříve fungující továrny už jenom chátrá. [2]
4/2003 Používaný

Památkově chráněno: hala E (strojírny PRAGA) a Komín s límcem (strojírny PRAGA).
1990 Používaný

Po roce 1989 se podnik stal akciovou společností a začal opět vyrábět automobily a později také motocykly. Vzhledem k velké konkurenci se však Pragovka již na trhu výrazněji neprosadila a v roce 2004 ukončila výrobu. [2]
1964 Používaný

Podnik v roce 1964 ukončil výrobu aut a věnoval se jen výrobě převodovek pro nákladní automobily a autobusy. [2]
10/1945 Používaný

Po skončení druhé světové války se Praga nejprve přestěhovala do bývalé továrny Junkers ve Vysočanech, aby ji v říjnu 1945 stát znárodnil a v roce 1946 zařadil pod ČKD. Praga sice opětovně zahájila výrobu osobních automobilů, avšak brzy byla zastavena a automobilka se poté věnovala výrobě nákladních a vojenských vozů. Populární se stal hlavně typ Praga V3S, který získal označení „vejtřaska“. [2]
1945 Stavební úpravy

Spojenecký nálet 25. března 1945 zničil prakticky celý závod. Poválečná obnova areálu ČKD se spojila se změnami v organizaci a dislokaci. V rekonstruovaných budovách automobilky zahájil výrobu podnik ČKD Sokolovo (později ČKD Lokomotivka a ČKD Kompresory) a Praga se přestěhovala o kus dál do Vysočan, kde v letech 1931 – 1932 ministerstvo pošt a telegrafů postavilo skladový areál. [3]
1931 Vznik

Rozsáhlá trojlodní hala na půdorysu písmene E byla postavena v letech 1931-1933 podle projektu Josefa Kalouse. Objekt je součástí komplexu strojíren PRAGA. [1]. Tovární komín z režného zdiva byl postaven ve 20. letech 20. století v rámci areálu strojírny PRAGA. [5]
1930 Používaný

V roce 1930 se Praga stává největší automobilkou u nás. [3]
1924 Používaný

Po první světové válce, za první republiky, Kec zkonstruoval auto Praga Piccolo 1924. [4]
1912 Používaný

V r. 1912 začala výroba nového vojenského nákladního vozu typu Praga V, který proslul pod názvem „autovlak“. Šlo o vozidlo s čtyřválcovým motorem o objemu válců 6850 mm3, užitečná hmotnost tažného vozu činila 5 tun a čtyřkolového přívěsu 3 tuny. S tímto vozem vyhrála Pragovka nabídkové řízení pro rakousko-uherskou armádu a císařství její prodej subvencovalo. Autovlak navíc patřil mezi kvalitní a spolehlivé vozy. Po skončení první světové války byly využívány pro provoz na poštovních autobusových tratích a Pragovka je vyráběla až do roku 1920. [2]
1911 Používaný

Již před první světovou válkou byla zahájena výroba osobních automobilů vlastní konstrukce, jejichž autorem byl František Kec. Jednalo se o modely Praga Mignon 1911 (vůz střední velikosti), Praga Grand 1912, Praga Alfa 1913. [4]
1910 Používaný

V roce 1910 začala Pragovka se sériovou výrobou a snížila počet typů vyráběných vozů. Automobily dostaly označení Praga 01 a Praga 02. [2]
1909 Používaný

Českomoravská se stala jediným vlastníkem automobilky a na konci roku 1908 ji zařadila jako další obor své továrny. Na konci roku 1909 pak vznikla značka Praga, která znamenala latinský název města, kde podnik sídlil. Ještě v roce 1909 vyrobila Pragovka také první nákladní vozy. [2]
1907 Vznik

Historie Pragovky sahá až do roku 1907, kdy První českomoravská továrna na stroje (Českomoravská) a firma František Ringhoffer podepsaly smlouvu o založení Pražské továrny na automobily. [2]

Články

17. prosince 2013
Zašlá sláva vysočanské Pragovky. Podívejte se, jak dnes areál vypadá - Podnikatel.cz
[2]

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty maricern (Marie Černohorská) aktualizováno: 24. října 2020

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.