Špitálka

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Vila
Stav: Používaný
Adresa mapa
Na Špitálce 17/12
16000 Praha 6
Hlavní město Praha
50° 6' 39.8'', 14° 22' 53.8''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Základ usedlosti Špitálka pochází z doby kolem poloviny 18. století, během 19. století došlo k řadě úprav. Usedlost vznikla v místě někdejších menších vinic, spjatých osobou majitele - Jana Špetla z Janovic a na Olšanech-, v roce 1573. Pak se stala vlastnictvím velmistra křižovníků v Praze a pražského arcibiskupa Antonína Bruse z Mohelnice a majetkem křižovnického špitálu zůstala i nadále. Špitál dal patrně usedlosti její jméno. První stavba - viniční lis - je zmíněna na jedné z vinic již roku 1539, a právě tento lis byl biskupem přestavěn a zřejmě rozšířena obytné místnosti, protože víme, že Brus z Mohelnice občas na Vinici Zajížděl. Až na krátkou epizodu stavovského povstání zůstala Špitálka nadále v křižovnickém majetku. A protože nedocházelo k žádným trhům, jsme o dalších osudech zpraveni až roku 1742. kdy byla, včetně viničního stavení, poškozena francouzskou armádou, jež tehdy dobývala Prahu- Klášter však záhy (na rozdíl od sousedů) pěstování vína obnovil (dokonce v rozsahu 9 strychů) a vystavěl rovněž novou viniční usedlost. Viniční hospodářství zřejmě začalo upadat až v polovině 19. století, kdy klášter přenechával zdejší hospodářskou činnost na nájemnících. Indikační skica ke stabilnímu katastru (1852) ukazuje nevelký komplex, sestávající na jihovýchodní straně z obytných budov, na severozápadě z dvojice zděných objektů, vytvářejících půdorys písmena L. Mezi oběma zděnými částmi byl nepravidelný dvůr. Tato základní konfigurace byla zachována ještě v meziválečném období, jak prozrazují fotografie. Severozápadní objekty byly hospodářského charakteru, složené z rozlehlé stodoly, která byla zřejmě ve 2. polovině 19. století dvojnásobně prodloužená jižním směrem, takže mlat s vnějším vjezdem získal výrazně asymetrickou podobu. V jižní polovině byla budova přepatrována, jak prozrazuje existence dveří ve štítu v úrovni patra, sloužícího nejspíše jako seník. Stejnou funkci plnil i prostor na východním křídlem obytného traktu, kde se rovněž ve štítu nalézaly dveře. Vlastní obytná budova byla patrová, členěna lizenovými rámci, na rozdíl od přiléhajícího východního křídla, jež bylo pouze přízemní. Dnešní komplex v zásadě zachovává základní rozvržení hmot s tím,že kdysi hospodářské objekty mají dnes obytnou funkci a celý areál je doplněn o dvoje garáže. Základ tvoří patrová obytná budova a k ní přiléhající přízemní východní křídlo, dodatečně doplněné o obytné podkroví, které se projevuje dvojicí vikýřových oken. přestože zde původně lizénové rámce nebyly, došlo k jejich doplnění, což vzhledem k fabionové římse působí zvláštním dojmem. Nově bylo řešeno také východní ukončení, kde dveře v patře nahradilo okno podkroví. průčelí patrové budovy dnes prolamují dvě okna a mezi nimi umístěn balkon, opatřen zábradlím s pozdně klasicistními svislými pruty; konzoly vynášející balkon jsou však nové. Nad vchodem na balkon se objevuje v oble vypadlém poli nápis “Špitálka” . Do zvalbené střech\y byly dodatečně prolomeny dva vikýře typu volské oko. Někdejší hospodářské objekty na severozápad od obytného stavení byly postupně adaptovány k obytným účelům a dostavily nové čp. 2594. před někdejší stodolou jsou přistavěny garáže.

Časová osa

2020 Používaný

Do zvalbené střechy byly dodatečně prolomeny dva vikýře typu volské oko. Někdejší hospodářské objekty na severozápad od obytného stavení byly postupně adaptovány k obytným účelům a dostavily nové čp. 2594. před někdejší stodolou jsou přistavěny garáže.
2009 Používaný

V roce 2009 usedlost vlastní Ing. JUDr. Jan Kollert.
1852 Používaný

Indikační skica ke stabilnímu katastru (1852) ukazuje nevelký komplex, sestávající na jihovýchodní straně z obytných budov, na severozápadě z dvojice zděných objektů, vytvářejících půdorys písmena L.
1790 Stavební úpravy

Usedlost je koncem 18 století přestavována , křížovníci ji používají jako své letní sídlo. V devatenáctém století zde již nehospodaří, ale bývalou vinici dále pronajímají.
1742 Vznik

Roku 1742. byla usedlost, včetně viničního stavení, poškozena francouzskou armádou, jež tehdy dobývala Prahu. Klášter však záhy (na rozdíl od sousedů) pěstování vína obnovil (dokonce v rozsahu 9 strychů) a vystavěl rovněž novou viniční usedlost.
1619 Používaný

V tomto roce odebraly revoluční zemské stavy z rukou křižovnického velmistra a v roce 1620 je prodána Václavu Litoměřickému z Jizbice. po porážce českých stavů se však majetkově vše vrátilo před rok 1619.
1593 Vznik

První stavba - viniční lis - je zmíněna na jedné z vinic již roku 1539, a právě tento lis byl biskupem přestavěn a zřejmě rozšířena obytné místnosti, protože víme, že Brus z Mohelnice občas na Vinici Zajížděl. Až na krátkou epizodu stavovského povstání zůstala Špitálka nadále v křižovnickém majetku .
1573 Vznik

Usedlost vznikla v místě někdejších menších vinic, spjatých osobou majitele, Jana Špetla z Janovic a na Olšanech. Pak se stala vlastnictvím velmistra křižovníků v Praze a pražského arcibiskupa Antonína Bruse z Mohelnice a majetkem křižovnického špitálu zůstala i nadále. Špitál dal patrně usedlosti její jméno. V té době byl již na vinici umístěn lis.

Články

Knihy

 
Dalibor Pix a kol., 2017. Umělecké památky Prahy (2017; Daliboe Pix a kol.). Nakladatelství Akademia, 1. vydání
[1]

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty pe.zeman (Petr Zeman) aktualizováno: 7. března 2021

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.