Zámek Mlýnický Dvůr

1971 Používaný

V r.1971 došlo v rámci " Akce Z " k úpravě pro provoz Požární zbrojnice.

1960 Používaný

Po r.1960 se dostal do majetku JZD Červená Voda a byl zapsán do seznamu Státních kulturních památek.

1957 Používaný

V r. 1840 zámeček vyhořel.

1840 Prázdný

V r. 1840 zámeček vyhořel.

1792 V budově zámku se v tomto roce narodil regionální malíř Dominik Umlauf a jeho synové Ignác (1821) a Jan (1825).

1771 Kromě budov byly rozprodány rudskou vrchností i pozemky, které původně patřili k "hutnímu statku". Na nich se v 2. polovině 18. století vyvinula nová vesnice nazvaná Mlýnický dvůr. Poprvé je doložena v tomto roce a její součástí se stal i zámek.

1752 Vzhledem k tomu, že zámek i další budovy patřící k mlýnickému statku Lichtenštejnové nepotřebovali, došlo v tomto roce k jejich odprodeji od panství. Objekt zámku, který měl již v té době čp. 9, byl prodán Leopoldu Wagnerovi a změnil se v obyčejnou obytnou budovu. Využití k bytovým účelům zasáhlo nepříznivě do podoby zámku. V průběhu 18., 19. a 20.století došlo k řadě stavebních zásahů do objektu zámku. V důsledku toho si částečně udrželo původní podobu s klenbami jen přízemí.

1737 Panství kupuje Václav Josef z Lichtenštejna a připojuje k panství Ruda. Zámek se tím mění v sídlo úředníků.

1712 Vdova po Janu Zikmundovi Langerovi Maxmiliána Cecilie roz. de Suenne, podruhé vdaná Komárková, odprodala statek Mlýnici (již bez sklárny) dalšímu příslušníku rodiny Langerů Severinu Remigiovi. Ten se svou manželkou Marií Annou, rozenou Spinnozzi, pobýval na mlýnickém zámku a narodili se mu zde dvě děti. Odlehlý zámek se tehdy stal význačným centrem společenského života, neboť zmínění manželé měli rozsáhlé společenské styky.

1703 Jan Zikmund Langer nebyl sklářem a tak v tomto roce odprodal od svého statku sklárnu a některé pozemky patřící původně k mlýnu Kryštofovi Ottovi, statek se zámkem si však ponechal.

1680 Regina Langerová vlastnila "hutní statek" Mlýnici až do své smrti v tomto roce. Pak následoval Jan Zikmund Langer.

1647 Po smrti Dominikova syna Jiřího postoupila jeho vdova Anna mlýnický statek své dceři Regině a jejímu manželovi Zikmundovi Langerovi z Langendorfu.

1612 Dominik Schürer získal Mlýnici se sklářskou hutí a dalším příslušenstvím již jako samostatný šlechtický statek bez jakýchkoli závazků k šilperskému panství.

1598 Vznik

Dominik Schürer v tomto roce ve vsi postavil kostel a malý renesanční zámek údajně zdobený dřevěnou věží. Z této původní zámecké stavby se do 20. století zachovaly hřebínkové a křížové klenby v přízemí zámku. Náhrobek zakladatele zámku Dominika Schürera a jeho dvou synů je umístěn ve zmíněném mlýnickém kostele.

1592 Jan Žalkovský v tomto roce postupuje sklárnu, dvůr a mlýn do správy členovi staré sklářské rodiny Dominiku Schürerovi z Waldheimu. Tento přistěhovalec z Německa, který založil mnoho skláren a v roce 1592 byl povýšen do šlechtického stavu. Jeho přídomek z Waldheimu není podle vsi u Tachové založené později, ale znamená lesní domov a je podle skláren založených v lesích.

1576 Zdejší šilperské panství kupuje od Jana z Boskovic Matyáš Žalkovský ze Žalkovic a u zdejších sklářských hutí se poprvé připomíná ves Mlýnice.

1481 V místě dnešní vsi byla původně sklářská huť, o které je první zmínka už v roce 1481, kdy je jmenovaná jako součást štíteckého panství. To v tomto roce kupuje Jan z Dalčic od Albrechta staršího ze Šternberka. Dále panství vlastnili Krčmové z Koněpas (1490–1531), Berkové z Dubé (1531–1569) a po nich Jan z Boskovic.