Popis vily z roku 2007
Suterén - V džungli, která dříve bývala parkem s okrasnými dřevinami, se sotva rýsují někdejší chodníčky a cesty od brány k vile. Uvnitř porostu nečekaně vystoupí dvouramenné nástupním schodiště na kamennou terasu s okrasným výklenkem uprostřed. Na terase už je volněji. Odsud vede vstup jen do sklepa s velkými klenutými prostorami, které bývaly kuchyní, prádelnou, kotelnou a dalším technickým zázemím. Najdeme tu i zbytky jídelního výtahu, už modernizovaného v poválečném období. Protože je vila zasazená v prudkém svahu, je sklepení zepředu na úrovní terénu a zezadu hluboko utopené.
Přízemí - Hlavní vstup do domu leží ve vyvýšeném přízemí a cesta k němu vede z boku po širokém kamenném schodišti. Předsíň má klenutý stop nesený mohutným sloupem. Vchodové dveře překvapivě přežily v původní podobě, nesou řežby v novorenesančním duchu a mají nad sebou velký klenutý světlík. Následuje dlouhá chodba se stropem napodobujícím gotickou křížovou klenbu, ústí až do centrální haly se schodištěm. Na zemi se povaluje halda suti a odpadků. Kdysi honosné schodiště prosvětlené obrovským oknem je zbavené okrasného zábradlí. Devastace mnohde odkrývá dům na dřeň. Ukazuje například, že pod historizující slupkou sloupu schodišťové haly se skrývá ocelový nýtovaný nosník. V hale zaujme okénko pod hlavním schodištěm. Osvětluje schodiště do sklepa a sklíčka v něm mají jantarovou kresbu. Z haly kdysi vedl vstup do reprezentačních salonů. Později ale byl zazděný. Dnes se musí do nejkrásnějších prostor vily oklikou. Je to vstup do jiného světa. Salony si uchovaly mnohé ze své někdejší krásy, stopy chátrání tu nejsou tak výrazné. Hlavní salon zdobí neorenesanční štukový strop s malbou dokonale napodobující dřevěné obložení. Prostor osvětluje velké okno otevřené do ulice. Tam kam nebylo možné dosáhnou, se na okně zachovaly i roztomilé okrasné kličky. V některých oknech zůstaly i dřevěné rolety. Nalevo za půlkou vysokých dvoukřídlých dveří leží další úchvatný salon. Vyniká výklenkem v arkýři a především velmi plastickým štukovým stropem. Ten tvoří soustava žeber tvarovaných do hvězdic. Jejich špičky vyčnívají a na každé bývalo světlo, to představovalo čtyřicet lamp v jedné místnosti. Vpravo za rozbitými zasunovacími dveřmi je největší místnost. Šlo zřejmě o hudební salon, jak napovídá zlacený štukový ornament v podobě trubky a píšťaly. Jednotícím prvkem je empírový styl – kombinace bílé a zlaté barvy. Tu najdeme jak štukovém stropě, tak na stěnách i na dveřích. Mezi štukovými ozdobami dominují velmi jemně propracované věnce z květů růží a lilií. Dříve místnost zútulňovaly také textilní tapety, po nichž zbyly zlacené a vyřezávané dřevěné rámy. Salon člení dva velké výklenky oddělené zdobenými oblouky. Na podlaze leží zbytky parket v podobě dřevěné mozaiky z různě barevných dřev. Část mozaiky vytváří symboly podobné hákovým křížům. To býval v architektuře přelomu 19. a 20. století oblíbený motiv a neměl nic společného s nacistickým symbolem. Zajímavý strop má ještě sousední salon, zdobí ho štukové ornamenty v podobě vějířů, mašlí a střapců. Možná to byla symbolika pro dámský salon.
První patro - V první patře mívala Weinmannova početná rodina ložnice. Najdeme tu příjemné pokoje s balkóny s výhledem na Labe. Dírami proraženými v později snížených stropech se ukazují štukové ozdoby stropů původních.
Půda - Na půdu vede úzké schodiště s okrasným litinovým zábradlím. V prostorném podkroví zřejmě bydlelo služebnictvo. Voda protékající děravou střechou už ale způsobila zhroucení některých stropů v útulných pokojících.
Areál Weinmannovy vily - Součástí jsou dvě hospodářské budovy, jedna za domem a druhá u brány. Domek za vilou spojuje s hlavní budovou krček s chodbou. V hospodářském objektu býval v patře byt správce a v přízemí kolny. Vzájemné postavení objektů ukazuje důvtipný systém zásobování vily. Mezi vilou a domkem, pod spojovacím krčkem vede cesta pro auto, tudy se naváželo uhlí, vyvážela žumpa apod. Domek u brány byl garáží a bytem, nejspíš pro řidiče. V garáži se dochovala plechová roleta. Byt měl balkón i velkou koupenu. V té přežily původní obklady, bohužel historickou vanu necitlivě vybourali sběrači kovů. Těm zázrakem zatím odolává kouzelné litinové točité schodiště, kterým se vystupuje z venčí na půdu. Na areál navazuje romantická zahrada ve svahu nad vilou. Tvoří ji soustava opěrných kamenných zdí a klikatých cestiček. Majitel ji vybavil pohádkovými kulisami, nechybí tu studánka a tajemná jeskyně vytesaná v pískovcové skále. Skrývá dvacet metrů dlouhou chodbu a na konci sloupový sál. Zahrada vrcholí vyhlídkovou terasou, na které byl před válkou postaven betonový bunkr. [2]
