Přidat dům
| Zaregistrovat se
Menu
Uživatel
Hledat
| Zaregistrovat se

Julius Kunert a synové, továrny na stávkové zboží

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Nikdy prázdný dům

Spotřební
Stav: Používaný
Adresa mapa
Východní 1733
40747 Varnsdorf 1
Děčín
50° 54' 40.5'', 14° 37' 54.4''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace
Plakát Dopis pro sousedy

Osud dědiců firmy bratrů Heinricha a Julia Kunertových - po osvobození nejdříve požívali ochranu a vynětí z opatření proti Němcům jako specialisté užiteční pro obnovu exportu, a to (prý) díky samotnému ministru zahraničních věcí Janu Masarykovi. Ministra s bratry mělo pojit dokonce přátelství. Masaryk – je to ovšem jen neověřená legenda – vypravil pro bratry do města dokonce vládní automobil, aby jim v Praze vystavil ,,pověřovací listiny a propustku z odsunu“ – po příjezdu vlakem do VDF zde na ně ale měli čekat místní komunisté, kteří papíry roztrhali, bratry uvěznili a při další příležitosti odsunuli do Saska. Bratři Kunertové záhy přesídlili do bavorského Immenstadtu im Allgäu v americké okupační zóně, kde společně s asi 120 bývalými zaměstnanci taktéž odsunutými z Varnsdorfu v dubnu 1947 rozjeli vlastní výrobu pletařského zboží. Firma, která staví na stoleté značce Kunert, zaměstnává v roce 2018 na celém světě přes dvanáct set lidí. [2]
Zobrazit víceZobrazit méně

Časová osa

2020 Používaný

Akciová společnost Elite užívá hlavní areál. Budova VIII slouží ke skladování v původním stavu, budova II byla v roce 1991 jednoduše konvertována na sídlo střední školy. Chátrá však budova elektrárny, jejíž zařízení již bylo sešrotováno, a také první výrobní budova čp. 2087 a ředitelský dům. [1]
1994 Používaný

Ze společnosti se stává Elite, akciová společnost.
1989 Používaný

Přejmenováno na "Elite, státní podnik, Varnsdorf".
1960 Stavební úpravy

Modernizace závodů na přelomu šedesátých let se stavebně projevila pouze výměnou oken v hlavním areálu. [1]
1958 Používaný

Přejmenováno na "Elite, výroba punčoch, národní podnik, Varnsdorf".
1947 Používaný

Po krátkém období národní správy byl varnsdorfský podnik znárodněn, roku 1947 už byla většina továren v regionu součástí n. p. Elite, sdružené továrny punčoch. Dámské punčochy vyrábí nejprve z válečných zásob umělého vlákna Perlon, později z domácího Silonu, od roku 1958 jsou to punčochy bezešvé. [1] Podnik přejmenován na Elite,sdružené továrny punčoch, národní podnik, Varnsdorf.
1945 Používaný

Julius Kunert odchází roku 1945 a zakládá nový, dosud fungující podnik v bavorském Allgäu. [1] Firma J. Kunert a synové byla dána pod národní správu, její název "J.Kunert a synové, národní správa.
1939 Používaný

Julius Kunert podnik opustil roku 1939, obchodní vedení předal Juliu, technické Heinrichu Kunertovi, generálním ředitelem se stal jeho zeť Heinrich Löfflerr (†1944). Firma arizovala okolní podniky (Schwadron, Hielle & Wünsche), získala tak podíl v litvínovské textilce Pick, ale i pražský obchodní dům ARA. [1]
1938 Stavební úpravy

Poslední stavbou bylo v letech 1938–1939 klimatizované skladiště suroviny, budova VIII. Během výstavby firma odebírala celou produkci pletacích strojů firmy Schubert & Salzer v Saské Kamenici (známý areál na Lothringerstraße). [1]
1930 Stavební úpravy

Od roku 1930 byla na vedlejším pozemku (parcela 2278/1) budována centrální elektrárna o výkonu 16 000 HP. [1] Areál vznikal po vzoru firmy Baťa, jejímž byl Kunert výhradním dodavatelem punčochového zboží. Tehdy platný reklamní slogan zněl: " K Baťově obuvi patří Kunertovy punčochy!"
1929 Používaný

V říjnu 1929 firma zakoupila od Carla Stolleho nedaleké budovy mechanické tkalcovny a na jejich místě v letech 1933–1936 postavila trojici paralelních čtyřpodlažních budov. První, čelní budova III, byla postavena podle Dinnebierova projektu z roku 1933. Za ní následovala budova IV, navazující na původní stavbu, která vznikala nadvakrát, za provozu. Budova V je jedno-a dvoupodlažní barevna, největší budova VI dosáhla délky 110 metrů o byly v ní finální provozy, kartonážka a expedice. [1]
1928 Stavební úpravy

Pro jejich výrobu zadal Julius Kunert novou budovu varnsdorfskému staviteli Rudolfu Dinnebierovi (1902–1973), který během roku 1928 navrhnul a provedl osmipodlažní železobetonovou pletárnu s nárožní věží a prosklenou výtahovou strojovnou – budova II. [1]
1926 Stavební úpravy

V roce 1926 byla budova I rozšířena na dvojnásobek délky, později, doplněná o ředitelskou vilu při východní ulici, sloužila jako hlavní administrativní budova. Následovala totiž prudká expanze podniku, kterou umožnila redukce sortimentu na několik velikostí a barev a snížení ceny výrobků. K bavlněným ponožkám však přibyly punčochy z umělého hedvábí (od roku 1935 pod značkou Elite). [1]
1924 Vznik

Roku 1924 kupují továrnu Heinricha Bayera, nedávno dokončenou budovu se železobetonovými hřibovými stropy. [1]
1920 Vznik

Julius Kunert (1871–1950) nejprve ve Varnsdorfu vyráběl kancelářský nábytek. Byla to jeho manželka Marie (1873–1950), která si roku 1907 otevřela pletařskou dílnu, kterou měla převzít jejich dcera Marie (1896–?), vyučená v pletařské škole v Krásné Lípě. Julius Kunert roku 1920 kupuje první kotonové stroje a zakládá pletárnu a továrnu na kravaty v sousedním Großschönau. K podniku se přidali synové Heinrich (1899–1982) a Julius (1900–1993) a tak vzniká veřejná obchodní společnost Wirkwarenfabrik J. Kunert & Söhne.
Zobrazit celou časovou osu Skrýt časovou osu

Náhled galerie

Zobrazit kompletní galerii

Náhled galerie

Skrýt kompletní galerii

Skrýt kompletní galerii

Články

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

www.industrialnitopografie.cz
FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE
[1]
corporate.kunert.de
Unsere Geschichte – Corporate Website KUNERT FASHION GMBH
[2]

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty Rendy aktualizováno: 9. listopadu 2020

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.