Sýpkový typ skladiště, vhodný pro dlouhodobé uložení obilí, zde byl v tonážním poměru 2/1 zkombinován s obilním silem vložením plechových trub do čtyř krajních – v tomto případě severních – polí čtyřpatrové dřevěné konstrukce. (Rozpony 3,5 × 3,5 metru, výška podlaží 2,9 metru, v přízemí 3,9 metru.) Budovu (parcela 364) provedla stavební firma Alwina Köhlera. Obvodové zdi s novorománskými fasádami z pohledových cihel a tabulkovými okenními výplněmi jsou velmi dobře dochované, chybí jen střešní nástavba obilního elevátoru, nahrazeného vnějším výtahem při jižní fasádě někdy ve druhé polovině 20. století.
2018
Severní část areálu vlastní Ústecké dopravní stavby s.r.o. a jižní část areálu vlastní dvě soukromé osoby, viz výřezy katastrální mapy.
2014
Prázdný
Dlouhodobě prázdný.
1897
Vznik
Družstvo německých zemědělců, založené roku 1897 pro výstavbu a provoz obilních skladišť v politických okresech Duchcov, Teplice a Ústí nad Labem (Deutsche Lagerhausgenossenschaft) začalo stavět skladiště při vlečce v předlické průmyslové čtvrti současně se skladištěm teplickým. Opět použilo typový projekt skladiště o kapacitě 1 000 tun, který vytvořila známá hannoverská projekční kancelář architekta Ernsta Wullekopfa (1858–1927) a inženýra Friedricha Krukenberga.